Astronauté z Čech
Andrew Feustel
Eugene Andrew Cernan
Ivan Bella
James Arthur Lovell, Jr.
John Elmer Blaha
Krteček
Oldřich Pelčák
Vladimír Remek
Československá vlajka na Měsíci
Jak se na Měsíc naše vlajka dostala?
Na první pohled jednoduše. Vzal si ji s sebou americký astronaut Eugene Cernan, který jako jeden z mála lidí na světě letět k Měsíci. Poprvé v roce 1969 v rámci mise Apollo 10 - tehdy se jednalo "pouze" o poslední testy na oběžné dráze kolem Měsíce. Podruhé se již Eugene Cernan procházel po povrchu našeho kosmického souseda. V rámci výpravy Apollo 17 v prosinci 1972 se dokonce stal zatím posledním pozemšťanem na Měsíci. Programem Apollo, hlavně díky prvnímu přistání na Měsíci, Američané definitivně
v době studené války zvítězili nad Sověty v dobývání vesmíru. Program pilotovaných letů na Měsíc trval v letech 1961 až 1972. Lidská posádka během programu zamířila k Měsíci devětkrát, z toho astronauté na Měsíci šestkrát přistáli (poprvé Apollo 11 v roce 1969) a třikrát ho obletěli.
A proč si vlastně Eugene Cernan s sebou na cestu vzal naši státní vlajku?
Jednoduše proto, že jeho babička pocházela z Nuzic u Tábora a dědeček z Kysuc na Slovensku. V roce 1903 jeho dědeček Štefan Čerňan se svou manželkou Annou se odstěhovali z Vysoké nad Kysucou spolu s tisícovkami jiných vystěhovalců do USA. Usadili se v Chicagu a o rok později se jim narodil syn Andrew. Když vyrostl, vzal si za manželku děvče českého původu Rozálii Cihlářovou a spolu s ní měl syna Eugena. Rodiče jeho matky, František a Rozálie Cihlářovi, pocházeli z Bernartic na Písecku a z Nuzic nedaleko Týna nad Vltavou.
Jaká je další historie vlajky?
Když Eugene Cernan v roce 1974 zatoužil navštívit rodnou zemi svých předků - tj. socialistické Československo, byla mu oficiální návštěva odepřena a musel tudíž požádat o tzv. novinářskou akreditaci na mezinárodní veletrh Incheba v Bratislavě. Při návštěvě rodiště svých prarodičů, stejně jako hlavního města Prahy se s ním samozřejmě nikdo ze zástupců československého státu setkat nechtěl, nakonec se astronauta ujal tehdejší ředitel Astronomického ústavu v Ondřejově doc. Luboš Perek. Právě jemu během utajené návštěvy Cernan předal jedinečný suvenýr: československou státní vlajku, kterou měl s sebou na Měsíci při památném letu Apolla 17.
Vlajka byla až do roku 1976 vyvěšena v návštěvnické galerii dvoumetrového dalekohledu Stelárního oddělení Astronomického ústavu, po odchodu Luboše Perka z čela ústavu však putovala do skladu. Na své původní místo se vrátila teprve v roce 1990.
Po odchodu doc. Perka z funkce ředitele Astronomického ústavu se vlajka stále ještě nacházela v návštěvnické galérii dvoumetru, až tam jednou zavítal nový ředitel a vzápětí mi nařídil vlajku odstranit. Neuložili jsme ji však do skladu, ale do místnosti ohniska coudé, kde byla k vidění pro pozorovatele a jejich hosty. Po sametovém převratu se vlajka dostala přímo na pilíř dvoumetru. Doufejme, že už nebude nikdy nutné ji skrývat v nějakém ohnisku. (Jiří Grygar)
Přijel Cernan ještě do Čech?
26. října 2001 navštívil Česko na pozvání náčelníka generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého spolu s jiným astronautem hlásícím se k českým předkům - Johnem Blahou. Dne 29. října 2001 podnikl Cernan v doprovodu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka a známého popularizátora astronomie Marcela Grüna vrtulníkem Armády ČR typu Mi-8S let do Bernartic u Milevska v okrese Písek, protože z nedaleké vsi Borovany pocházel jeho dědeček. Asi minutu a půl před příletem na místo se vrtulník u obce Okrouhlá zřítil poté, co mu došlo palivo. Cernan naštěstí nehodu ve zdraví přežil. Nebyla to první nehoda vrtulníku, kterou zažil. 23. ledna 1971 se zřítil vrtulník Bell 47 NASA s Cernanem na palubě do Banana River nedaleko Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral.
V červnu 2008 navštívil Prahu i se svou vnučkou, mj. i výstavu v Národním muzeu a poskytl novinářům zajímavé úvahy k dalším letům na Měsíc. Poté odjel i s vnučkou opět do Borovan.