Souhrn
Popsaný hromadný pád meteorických kamenů je veden v některých dřívějších pojednáních nebo seznamech podle místa pádu pod názvem Kravín a v dalších pojednáních pod jménem Tábor s bližším určením: Strkov a Planá.
V tomto případě byl to starý zvyk udávat místo podle nejblíže ležícího většího města.
Podle výslechu svědků v roce 1804, tedy až po 50-ti letech, zdálo by se, že správný název místa pádu by byl Strkov a Planá n. Luž.
V tomto prostoru, mezi Strkovem a Planou, jsou podle výpovědí svědků dva záchytné body, které by mohly udat směr letu meteoritu, než se roztrhl. Jedním z těchto záchytných bodů je fara v Plané n. Luž., na níž spadl jeden meteorický kámen a druhým hráz strkovského rybníka, blízko níž spadl pětilibrový druhý kámen. Spojí-li se tato dvě místa a prodlouží krátce ve směru letu za hráz strkovského rybníka, potvrdí se výpověď svědka Matěje Vondrušky, který uvádí, že kameny padaly do obilí za strkovským rybníkem; prodlouží-li se dlouze proti směru letu, dostaneme směr na Radimovice, tj. směr od severozápadu na jihovýchod. Potvrzuje to také výpověď svědka Tomáše Matyáška, který udává směr letu mezi půlnocí a západem do směru mezi východem a polednem.
Jestliže Tomáš Matyášek udává, že pásl koně mezi Strkovem a Kravínem (tato mista jsou od sebe vzdálena vzdušnou čarou 3,5 km severním směrem), přičemž není určeno přesné záchytné místo, ale udán prostor, na němž kamenné meteority spadly, tj. 1/2 hodiny cesty do délky a čtvrt hodiny do šířky (2 km a 1 km), dalo by se usuzovat, že místo pastvy koní Tomáše Matyáška bude blízké spojnici: hráz Strkovského rybníka - fara v Plané n. Luž., a to z toho důvodu, že v okolí hráze rybníka spadl pětilibrový kámen, zatím co na faru v Plané spadl kámen menší a tudíž i lehčí. Větší kameny letěly setrvačností dále.
Jinak je to se směrem pohybu mraku, vytvořeného průletem meteoritu nejhustšími vrstvami atmosféry, hořením a výbuchy v atmosféře.
Výpovědi svědka Tomáše Matyáška, že mrak směřoval na Kravín a Turovec, svědka Lorence Haspela (pozoroval blízko Plané), že se mrak směrem na Kravín rozplynul a kostelníka Matěje Semráda z Plané, že se mračno brzo rozptýlilo a směřovalo na Kravín, svědčí o tom, že v těch vzduchových vrstvách, v nichž meteorit třikráte vybuchl a roztrhl se, vanul vítr od jihozápadu k severovýchodu, tj. na Kravín a Turovec. Kouřová stopa byla tímto směrem unášena, než se rozplynula.
Že tento pád meteorických kamenů byl uváděn pod jménem Kravín, možno připisovat i k následujícímu: Kolem dvora Kravín bývala ves stejného jména. Její obyvatelé ji však v roce 1420 spálili a odstěhovali se na Hradiště hory Tábor, kde se začínalo tvořit husitské hnutí. Po vesnici zůstaly pravděpodobně studny, nebo do země vyhloubené sklepy, které se pak jevily a i dnes se jeví jako kráterovité trychtýře v lese.
Tyto trychtýřovité jámy mohly svádět k názoru, že vznikly při dopadu meteoritů.
V protokole svědků není ani stopy po tom, že by meteorické kameny padaly u Kravína. Jen Tomáš Matyášek uvedl do protokolu, že padaly kolem něho, když pásl koně mezi Strkovem a Kravínem. Také dvůr Kravín je vzdálen 3,5 km od směru letu meteoritu: Radimovice - Planá - Strkov. U Strkova pravděpodobně dopadl i jedenáctilibrový kámen, který vlastnil zeměměřič Glocksperger. Přesné místo se však nedalo zjistit, ale hospodářský ředitel z Chýnova Navrátil jej viděl v kanceláři na Strkově před 15. červencem 1753, zatím co menší a malé kameny byly podle kostelníka Semráda donášeny na faru v Plané.
Že bylo slyšet tři rány za sebou, je neklamným důkazem, že meteorit třikrát vybuchl, a že nastaly tři rozptyly jeho úlomků, které pokryly poměrně značnou plochu eliptického tvaru, jak je výše uvedeno, a to v prostoru mezi Planou a Strkovem.
Snad tento soubor zpráv, vydaných nebo nalezených v archivech od r. 1753, oživí a zpřesní naše znalosti o zajímavém přírodním úkazu a stane se podkladem pro další pátrání.
Seznam použité literatury
1. 1753: Originály zpráv Ignáce Vavřince Navrátila. (Státní archiv v Českém Krumlově.)
2. 1753: Originál z kroniky děkanského úřadu v Libochovicích (okres Litoměřice).
3. 1753: V. Wratislav, zpráva zemskému guberniu do Prahy.
4. 1754: J. Stepling: De pluvia lapidea anni 1753 ad Strkov et eius causis meditatio, Praha.
5. 1790: O. Stütz: Über einige vorgeblich vom Himmel gefallene Steine, Lipsko.
6. 1802: E. Howard: Philosophical Transaction, Londýn.
7. 1802: Prager neue Zeitung.
8. 1803: L. Gillbert: Annalen der Physik, Halle.
9. 1805: J. Mayer: Beytrag zur Geschichte der Meteorischen Steine In Bohmen, Drážďany.
10. 1805: J. H. Voigt: Magazin für den neuesten Zustand der Naturkunde, Výmar.
11. 1816: E. F. F. Chladni: Über Feuer Meteore und über die mit denselben herabgefallenen Massen, Vídeň.
12. 1820: D. C. Schreibers: Beyträge zur Geschichte und Kenntniss meteorischen Stein und Metall-Massen, Vídeň.
13. 1825: M. Millauer: Popis strkovského kamene. (Hvězdárna České Budějovice)
14. 1825: M. Millauer: Verhandlungen der Gesellschaft des vaterländischen Museums in Böhmen, Praha
15. 1833: Časopis českého Musea v Praze.
16. 1842: J. G. Sommer: Království České, kniha 10, Táborský kraj.
17. 1843: P. Partsch: Die Meteoriten oder vom Himmel gefallenen Steine und Eisenmassen, Vídeň.
18. 1859: K. Reichenbach: Anordnung und Eintheilung der Meteoriten, Lipsko.
19. 1859: K. Reichenbach: Über die chemische Beschaffenheit der Meteoriten, Lipsko.
20. 1883: O. Buchner: Die Meteoriten in Sammlungen, Lipsko.
21. 1863: G. Rose: Beschreibung und Eintheilung der Meteoriten auf grund der Sammlung im mineralogischen Museum in Berlin, Berlín.
22. 1878: F. Šafránek: Geognostický a geologický rozhled po okrese Táborském. (Školní zpráva státní reálky v Táboře)
23. 1879: Vesmír, roč. IX.
24. 1885: A. Březina: Meteoritensammlung des K. K. mineralogischen Hofkabinetes in Wien, Vídeň.
25. G. Gruss: Z říše hvězd, Praha.
26. 1894: E. Cohen: Meteoritenkunde, Stuttgart.
27. 1895: K. Vrba: O meteoritech, Praha.
28. 1908: A. Bernard: Nerosty okolí Táborského. (Školní zpráva státní reálky v Táboře)
29. 1908: A. Dittrich: Astronomie.
30. 1948: A. Hnízdo: Přírodní památky a krásy Táborska