Messierův katalog je astronomický katalog objektů hlubokého vesmíru (hvězdokup, mlhovin a galaxií) sestavený v 18. století francouzským astronomem Charlesem Messierem. Katalog obsahuje 110 objektů, které se označují M1 až M110 a jsou pozorovatelné ze severní polokoule převážně malými dalekohledy.

Messier

M001 - Emisní mlhovina „Krabí mlhovina”

Objevitel John Bevis Datum objevu 1731 Rektascenze 05h 34m 31,97s Deklinace +22° 00' 52,1" Jasnost 8,4 mag Úhlová velikost 420" × 290" Vzdálenost 6.000 sv. let Foto ESO   Krabí mlhovina (M1, NGC 1952, Taurus A) je pozůstatkem supernovy SN 1054, kterou v roce 1054 pozorovali čínští a arabští astronomové. Vydává rentgenové a gama záření o...

M004 - Kulová hvězdokupa

Objevitel Jean-Philippe Loys de Chéseaux Datum objevu 1746 Rektascenze 16h 23m 35,5s Deklinace -26° 31' 29" Jasnost 5,6 mag Úhlová velikost 26,3' Vzdálenost 7.152 sv. let Foto ESO   Messier 4 (NGC 6121) je jedna z nejbližších známých hvězdokup, a proto Charles Messier v ní mohl rozeznat jednotlivé hvězdy. M4 se tak stala první objevenou...

M007 - Otevřená hvězdokupa

Objevitel  Klaudios Ptolemaios Datum objevu 130 Rektascenze 17h 53m 51s Deklinace -34° 47' 36" Jasnost 3,3 mag Úhlová velikost 80′ Vzdálenost 800 sv. let Foto ESO   Hvězdokupa M7 (NGC 6475) je tvořena několika stovkami převážně modrých hvězd, z nichž asi 80 je desáté magnitudy nebo jasnějších. Tuto hvězdokupu znal již Klaudios...

M008 - Mlhovina „Laguna”

Objevitel Giovanni Battista Hodierna a Guillaume Le Gentil Datum objevu 1654 Rektascenze 18h 3m 37s Deklinace -24° 23' 12" Jasnost 6 mag Úhlová velikost 90'×40' Vzdálenost 4.100 sv. let Foto ESO   První záznam pozorování této mlhoviny (NGC 6523) provedl Giovanni Battista Hodierna, který ji v roce 1654 zařadil mezi mlhoviny. Patří mezi...

M016 - Emisní mlhovina / Otevřená hvězdokupa „Orlí mlhovina”

Objevitel  Jean-Philippe Loys de Chéseaux Datum objevu 1745 Rektascenze 18h 18m 48s Deklinace -13° 48' 24" Jasnost 6 mag Úhlová velikost 30' Vzdálenost 5.900 sv. let Foto ESO   Orlí mlhovina M16 (NGC 6611) je velká HII oblast v souhvězdí Hada, která obsahuje mladou otevřenou hvězdokupu (NGC 6611) a emisní mlhovinu (IC 4703). Otevřenou...

M017 - Emisní mlhovina „Omega”

Objevitel Jean-Philippe Loys de Chéseaux Datum objevu 1745 Rektascenze 18h 20m 47s Deklinace -16° 10' 18" Jasnost 6 mag Úhlová velikost 11’ Vzdálenost 5.000 sv. let Foto ESO   Mlhovina Omega M17 (NGC 6618) je velmi jasná a z míst s nízkou zeměpisnou šířkou je za příhodných podmínek viditelná i pouhým okem (magnituda 6). Je to HII oblast, ve...

M018 - Otevřená hvězdokupa

Objevitel Charles Messier Datum objevu 1764 Rektascenze 18h 19m 58s Deklinace -17° 6' 6" Jasnost 7 mag Úhlová velikost 5’ Vzdálenost 4.230 sv. let Foto ESO   Hvězdokupu M18 (NGC 6613) objevil Charles Messier 3. června 1764 a popsal ji takto: „Hvězdokupa s malými hvězdami, kousek pod M17; obklopená jemnou mlhovinou”. Hvězdokupa leží přibližně...

M027 - Planetární mlhovina „Činka”

Objevitel  Charles Messier Datum objevu 1764 Rektascenze 19h 59m 36,36s Deklinace 22° 43' 16,3" Jasnost 14 mag Úhlová velikost 8,0′×5,7′ Vzdálenost 1.250 sv. let Foto ESO   Mlhovinu Činka M27 (NGC 6853) objevil Charles Messier 12. června 1764 a stala se tak vůbec první pozorovanou planetární mlhovinou. Mlhovinu je možné pozorovat z obou...

M042 - Emisní mlhovina „Mlhovina v Orionu”

Objevitel  Nicolas-Claude Fabri de Peiresc Datum objevu 1610 Rektascenze 5h 35m 17,3s Deklinace -5° 23' 28" Jasnost 4 mag Úhlová velikost 90,0'x60,0' Vzdálenost 1.600 sv. let Foto ESO   Mlhovina v Orionu M42 je vidět i pouhým okem přímo uprostřed Orionova meče. Šířka je 33 světelných let. Tvoří jádro Orionova komplexu, kde se mimo ni...

M047 - Otevřená hvězdokupa „Lodní zádě”

Objevitel  Giovanni Battista Hodierna Datum objevu 1654 Rektascenze 7h 36m 35s Deklinace -14° 29' 00" Jasnost 4,4 mag Úhlová velikost 30' Vzdálenost 1.600 sv. let Foto ESO   Hvězdokupa M47 (NGC 2422) je jasná hvězdokupa viditelná i pouhým okem. Její úhlová velikost 30' je srovnatelná s rozměrem Měsíce v úplňku. Její stáří se odhaduje na...
Záznamy: 1 - 10 ze 20
1 | 2 >>

Původním účelem katalogu bylo upozornit na objekty na pohled zaměnitelné s kometami. Když Messier v roce 1758 hledal Halleyovu kometu, nalezl na obloze skvrnu podobnou kometě. Messier si nejprve myslel, že objevil další kometu, ale během několika dní zjistil, že se skvrna nepohybuje, a tak změřil její souřadnice. Touto skvrnou byla Krabí mlhovina (M1). Objev této mlhoviny Messiera přiměl k soustavnému hledání nových komet pomocí dalekohledu a přivedl ho k myšlence vytvoření seznamu objektů, které by mohly zmást i ostatní astronomy při hledání komet. Hlavním Messierovým zájmem však zůstalo hledání komet, a tak v jeho katalogu chybí mnoho dalších jasných objektů. Na jejich doplnění se zaměřil Patrick Moore a sestavil tak Caldwellův katalog, který obsahuje i objekty viditelné z jižní polokoule.

Objekty do Messierova katalogu byly přidávány postupně – první vydání katalogu z roku 1771 obsahovalo 45 objektů,[5] druhé vydání z roku 1780 zahrnovalo 68 objektů a v dodatku další dva nově nalezené objekty[6] a třetí vydání katalogu v roce 1781 již obsahovalo 103 objekty. Počtu 110 katalog dosáhl až ve 20. století, kdy byly upřesněny sporné objekty a bylo doplněno 7 objektů, které do něj chtěl přidat buď sám Messier, nebo jeho blízký spolupracovník Pierre Méchain.

 

Astronomické katalogy

  • M: Messierův katalog (Charles Messier)
  • NGC:  New General Catalogue (William & John Herschel, John Dreyer)
  • 3C: třetí Cambridžský katalog radiových zdrojů (A. S. Bennett)
  • HD: katalog Henryho Drapera
  • B: Barnardův katalog temných mlhovin (Edward E. Barnard)
  • ESO: katalog objektů jižní oblohy (European Southern Observatory)
  • Lac: katalog mlhovin a hvězdokup (Nicolas Louis Lacaille)