Začátkem 70.let se do Tábora z Nýřan u Plzně přistěhovala rodina Vonšovská. Pan Břetislav Vonšovský měl hvězdářství v krvi. Od čtrnácti let začal sám vyhledávat odbornou literaturu a od šestnácti let systematicky docházel do hvězdáren. Hlavně do Rokycan. Tam byl ředitelem Jan Franta, který pořádal na hvězdárně pravidelné přednášky odborníků z Astronomického ústavu Akademie věd a dalších hvězdáren. Vystudoval průmyslovku v Plzni a nastoupil do nýřanské Tesly jako kontrolor. Soukromě studoval operní zpěv a pak zpíval v externím sboru opery Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, také v tanečních orchestrech jako sólový zpěvák. Jak málo chybělo a z odborníka na oblohu, vesmír i hvězdy se stal profesionální operní pěvec. Sólově se zhostil role koktavého Vaška z Prodané nevěsty a Lenského z Evžena Oněgina. Jeho hudební věhlas vystoupal do takových výšin, že dostal nabídkou funkci vedoucího podnikového kulturního domu. Vypadalo to jako splněný sen. Díky svému nýřanskému působení dostal místo samostatného odborného pracovníka táborského kulturního střediska. Jeho náplni bylo dělat i vedoucího Střelnice a technických pracovníků divadla a také – hvězdárny. Mělo ji v kompetenci kulturní středisko. Zde se projevila i jeho druhá vášeň – láska k astronomii. Táborská hvězdárna jej přitahovala jako magnet a tento vztah byl zpečetěn roku 1972. V témže roce absolvoval pomaturitní studium astronomie (PSA), které vzniklo v roce 1965 na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí pod patronací místního Gymnázia Františka Palackého. Realizovalo se celkem 13 dvouletých semestrů. Poslední maturitní zkoušky proběhly v říjnu 1996, kdy vzhledem ke změnám v legislativě, bylo pomaturitní studium astronomie zrušeno. Příchodem Břetislava Vonšovského se hvězdárna proměnila jako zázrakem v živoucí organizmus. Od roku 1972 převzal řízení hvězdárny zpočátku jako dobrovolný pracovník, později pak, od roku 1974, jako vedoucí hvězdárny. V jihočeské pobočce Astronomické společnosti ČAS působil jako jednatel. Zabýval se také odbornou činností a to pozorováním a měřením zákrytů hvězd Měsícem. Předpovědi úkazů dostával prostřednictvím hvězdárny ve Val. Meziříčí, pověřené tímto celostátním úkolem, z počítače USNO (US Naval Observátory). Protokoly z těchto měření pak byly zasílány valašskomeziříčskou hvězdárnou ke zpracování do Tokia. Poté se výsledky, spolu s měřeními z ostatních stanic, publikovaly v Bulletinu zákrytů v zahraničí. Hvězdárna byla zařízením Okresního kulturního střediska až do r. 1979, kdy pak přešla jako specializované osvětové zařízení pod správu Městského kulturního střediska v Táboře. Od roku 1973 začal ve školním roce pracovat na hvězdárně astronomický kroužek, organizovaný ve spolupráci s Okresním domem pionýrů a mládeže. První kroužek čítal 8 zájemců. Jmenovitě: Ilja Bozadžiev, Miroslav Blecha,Václav Drda, Karel Mareš, Jan Samec, Ladislav Samec,Zdeněk Soldát, Václav Vondruš.
Ve vzpomínkách na svého učitele Zdeněk Soldát a Václav Vondruš uvádí: ,, Pan Vonšovský byl spontánní ve výkladu astrofyzikálních problémů. Když se rozpovídal, rozvíjel neustávajícími otázkami své myšlenky a teorie. Otázky však nebyly mířeny vždy k posluchačům. Tím, že je pokládal, sám přemýšlel a tak posluchači byli do řešení otázek sami vtaženi. Vznikaly zajímavé diskuze i pro ty, kteří problému příliš nerozuměli. Často člověk musel zatajovat úsměv údivu, aby si pan Vonšovský nemyslel, že je nám něco k smíchu, protože tak to nebylo. S vážností, elegancí a barvitostí své rétoriky dokázal okouzlit každého. Navíc se při vyřešení problému rád zasmál. Jeho šarm, humor a přátelství oslovilo každého, kdo se s ním setkal. Zvláštností Břetislava Vonšovského bylo, že nikomu z nás neřekl nijak jinak než „pane kolego“. Od zkušeného školitele to pro nás studenty bylo nadmíru příjemné oslovení.“
Hvězdárna byla nyní institucí, která se stala neodmyslitelnou součástí kulturního dění města Tábora. Mimo hvězdárnu zde probíhaly celostátní astronomické semináře a různé přednášky. V r.1979, ke stému výročí narození Alberta Einsteina, zde poutavě vyprávěl Jiří Grygar, CSc. Pořádaly se zde astronomické kurzy pro základní a mateřské školy. Pro zájemce pořádal Břetislav Vonšovský zajímavé astronomické besedy, semináře a výstavy. S přednáškami z kosmonautiky a astronomie objížděl p.Vonšovský celý táborský okres. Podle historických záznamů uskutečnila hvězdárna od 1. ledna 1975 do konce roku 1987 celkem 1298 akcí – zhruba 99 akcí ročně. A to při celkové účasti 48 996 osob (průměr 37 osob na 1 akci, 3768 osob ročně). Opravdu dobrá práce, když si uvědomíme, že se jedná o práci hvězdárny s jedním zaměstnancem.
Od dubna 1994 začal Břetislav Vonšovský pracovat jako průvodce Muzea v Táboře a hvězdárně se věnoval ve zkráceném úvazku. Astronomii neopustil, ani hvězdárna nezůstala ležet ladem. Tento hvězdář i ve vyšším věku na svou hvězdárnu docházel a dál předával s láskou a nadšením své vědomosti zájemcům o astronomii. Veškerý svůj čas a práci, které věnoval hvězdárně a činnosti kolem ní, dělal s láskou a vědomím, že má doma tak potřebné a milující zázemí, jež mu poskytovala rodina a především jeho milující manželka Dana.
V roce 2013 ze zdravotních důvodů předal žezlo další generaci ale nadále, jak mu to zdravotní stav dovolil, se o dění na hvězdárně zajímal. V létě 2018 se s námi loučil s typicky zpěvným hlasem,, na shledanou“. Neustálý zájem o studium nových poznatků z oblasti astronomie, která byla jeho vášní, mu přinášel radost z poznání nového. Jeho životní pouť se uzavřela 4. února 2019. Na málokteré hvězdárně se návštěvníkovi naskytne příležitost aby mu pod hvězdným nebem zpíval operní árie hvězdář. V Táboře tomu tak bylo.