.jpg?s3=1)
GC71XGY
27.11.1782-1.5.1862
piarista, astronom, fyzik, průkopník dagerotypie, pedagog
Ignác Florus Stašek byl fyzik a astronom, piarista, průkopník vynálezu z první generace fotografů-vědců, autor nejstarší české dochované fotografie.
Po studiích zakončených doktorátem vyučoval matematiku a fyziku v Mikulově, od 1812 v Litomyšli. Do piaristického řádu vstoupil v roce 1799. V letech 1813–16 a 1820–49 byl prefektem gymnázia v Litomyšli, 1815–17 vicerektorem koleje, 1817–19 vicedirektorem gymnázia a od 1817 byl 39 let rektorem koleje a ředitelem hlavní školy.
Jeho pedagogická činnost měla širší rozměr a byla velkým přínosem pro kulturní život Litomyšle a rozvoj tamních škol. Byl autorem řady astronomických spisů. Jeho fyzikální kabinet se považoval za jeden z nejlépe vybavených v celé monarchii.
Roku 1840 Andreas von Ettingshausen přivezl Staškovi daguerrotypický přístroj a seznámil jej s jeho obsluhou. Působení Ettingshausena v Litomyšli je popsáno v kronice piaristické koleje a z ní také vyplývá, že 2. 6. 1840 společně daguerrotypovali. Následně sám Stašek pořídil snímek pošty v Litomyšli, která se považuje za nejstarší českou dochovanou fotografii. Později zhotovil další snímky města a mikrodaguerrotypii řezu stonkem rostliny, jednu z nejstarších mikrofotografií na světě, uloženou dnes v Národním technickém muzeu.
Podobně jako Bedřicha Franze v Brně jej nový vynález zajímal jako vědce a učitele nikoli z hlediska komerčního využití, ale z hlediska hodnot, které může přinést v duchovní rovině, jako prostředek rozšíření lidského poznání.
Podklady
Ignác Florus Stašek, Sch.P. (27. listopadu 1782, Vyškov – 1. května 1862, Litomyšl) byl vyškovský vzdělanec – matematik, astronom a průkopník fotografie, doktor filozofie, později rektor koleje piaristické v Litomyšli. Je autorem nejstarší české dochované fotografie.
Narodil se jako syn zámeckého purkrabí Jana Staška, kmotrem mu byl dědický děkan Spáčil. Studoval v Kroměříži, roku 1799 vstoupil do řádu piaristů, vysvěcen na kněze byl r. 1805. Vyučoval středoškolskou matematiku a fyziku. Roku 1859 vydal populární popis hvězdného nebe s názvem Die erleuchtete Vorhalle zum Tempel des Unendlichen – Osvětlená předsíň chrámu Nekonečna. Na přebalu knihy je jeho portrét.
V roce 1837 se setkal s optikem Jozefem Maxmiliánem Petzvalem, o tři roky později získal daguerrotypický přístroj se kterým pořídil fotografii pošty v Litomyšli. Ta je považována za nejstarší českou dochovanou fotografii. Kromě toho pořídil mikrodaguerrotypii řezu stonkem rostliny, jednu z nejstarších mikrofotografií na světě, uloženou dnes v Národním technickém muzeu. S Bedřichem Franzem se zabýval pokusy s daguerrotypií, která jej zajímala jako vědce a učitele k využití duchovních hodnot a jako prostředek lidského poznání.
27. 11. 1782 Vyškov - 1. 5. 1862 Litomyšl.
Fyzik a astronom, piarista, průkopník vynálezu z první generace fotografů-vědců, autor nejstarší české dochované fotografie.
Po studiích zakončených doktorátem vyučoval matematiku a fyziku v Mikulově, od 1812 v Litomyšli. Do piaristického řádu vstoupil 1799. V letech 1813-16 a 1820-49 byl prefektem gymnasia v Litomyšli, 1815-17 vicerektorem koleje, 1817-19 vicedirektorem gymnasia a od 1817 byl 39 let rektorem koleje a ředitelem hlavní školy. Své pedagogické působení na gymnasiu ukončil 1857. Jeho pedagogická činnost měla širší rozměr a byla velkým přínosem pro kulturní život Litomyšle a rozvoj tamních škol. Byl autorem řady astronomických spisů. Jeho fyzikální kabinet se považoval za jeden z nejlépe vybavených v celé monarchii.
1837 jej navštívil mj. Jozef Maxmilián Petzval. 1.6. 1840 Andreas v. Ettingshausen přivezl Staškovi daguerrotypický přístroj a seznámil jej s jeho obsluhou. (Přístroj je nyní v Národním technickém muzeu). Působení Ettingshausena v Litomyšli je popsáno v kronice piaristické koleje a z ní také vyplývá, že 2. 6. 1840 společně daguerrotypovali. Následně sám Stašek pořídil snímek pošty v Litomyšli, která se považuje za nejstarší českou dochovanou fotografii. Později zhotovil další snímky města a mikrodaguerrotypii řezu stonkem rostliny, jednu z nejstarších mikrofotografií na světě, uloženou dnes v Národním technickém muzeu. Formát a tvar dochovaných nenaexponovaných desek nasvědčují tomu, že kromě dřevěného přístroje pracoval i s celokovovou Voigtländrovou komorou zařízenou na okrouhlé daguerrotypické desky. Podobně jako Bedřicha Franze v Brně jej nový vynález zajímal jako vědce a učitele nikoli z hlediska komerčního využití, ale z hlediska hodnot, které může přinést v duchovní rovině, jako prostředek rozšíření lidského poznání.
Odkazy: L: P.V.Dvorský: Nástin životopisu silozpytce dra Staška. Živa.10.1862, s.287-88; K. Welz: Vzpomínky fotografa amateura. FO II, 1894, s. 68-70, 86-89, 107-110; 1939; Skopec s. 63-64; K. Veselík: Fotografové v Litomyšli v 19. století. Zprávy z muzeí od Trstenické stezky. 2. 1967; K. M. Paspa: Profesoři Dr. A. von Ettingshausen a Dr. J. M. Petzval v Litomyšli a v Praze 1837. Zprávy z muzeí od Trstenické stezky. 11. 1970; P. Scheufler: Galerie c. k. fotografů, Praha 2001.