Srb a Štys, továrna přesné mechaniky a optiky byla česká továrna na optické a mechanické přístroje. Byla založena Jaroslavem Srbem (1893–1967) a Josefem Štysem (1889–1950) dne 21. listopadu 1919. Nejdříve se zabývali opravami hodin a optických přístrojů a výrobou nástrojů pro jemnou mechaniku. V roce 1923 rozšířili výrobu o geodetické a lékařské přístroje. Během druhé světové války produkovala firma přístroje pro německé válečné účely. Vyráběly se zde například zaměřovače pro německé ponorky. V roce 1945 byla obnovena původní výroba. Následující rok (1946) ovšem firma prošla znárodněním a jako Meopta Košíře byla začleněna do národního podniku Meopta. V roce 1963 skončila výroba optických přístrojů v Meoptě a v rámci RVHP předána do maďarské firmy MOM (Magyar Optikai Művek, Budapest). Podnik byl poté začleněn do firmy ZPA.
Firmu založili dne 21. listopadu 1919 Jaroslav Srb (1893–1967) a Josef Štys (1889–1950), optici a mechanici se zkušenostmi z několika opticko-mechanických závodů včetně firmy Carl Zeiss. Počáteční technické a strojní vybavení firmy pocházelo právě z Zeissových závodů a bylo poskytnuto zakladatelům jako kompenzace pohledávek Jaroslava Srba. Firma původně sídlila v bývalém sanatoriu v pražské usedlosti Kavalírka. V jejím sousedství se nacházel bývalý pavilon spolku SVU Mánes, který sem byl ve stejném roce přemístěn z Kinského zahrady a sloužil jako filmový ateliér společnosti Praga film až do roku 1929, kdy byl zničen požárem. V roce 1926 získala firma prostory zrušené školy v sousedství. V letech 1934-1937 byla přistavěna další dvě podlaží. Na počátku zde pracovali oba zakladatelé, jeden mechanik a tři učňové. Zabývali se opravami optických přístrojů (triedry, mikroskopy, projektory). Ze součástek jiných výrobců montovali mikroskopy, zajišťovali dodávky opticko-mechanických přístrojů (geodetických, optických a meteorologických) od jiných dodavatelů. Zabývali se i výrobou elektrotechnických součástek (termostaty, kondenzátory, elektroměry), kterou později předali firmě Eta.
Další fází vývoje firmy byly konstrukce vlastních přístrojů. První přístroj vlastní konstrukce byla mikrolampa pro osvětlování preparátů mikroskopu, kterou navrhl Dr. Šikl. Vyráběli rovněž nástroje pro hodinářské dílny.
Počátkem dvacátých let dostali objednávku balonovách (pilotovacích) teodolitů od Ministerstva národní obrany. Po této dodávce dostali příslib na další dodávky pro Československou armádu. Vzali si tedy bankovní půjčku, ale přislíbená objednávka nepřišla, takže se firma ocitla na samém pokraji bankrotu.
V roce 1923 byla firma rozšířena. Oživení hospodářství v roce 1924 vedlo k objednávkám epidiaskopů, mikroskopů. Dále získali objednávku dalekohledů a zaměřovačů pro československou armádu. Díky tomu založili vlastní výrobu a brusírnu čoček. Výroba triedrů sahala od kapesního dalekohledu Liliput 4x15 po Astrohled 18x50, který bylo nutné používat na stativu. Vyráběli i divadelní kukátka. Firma zaměstnala řadu pracovníků (optiků a mechaniků), kteří byli vyučení nebo prošli firmou bratří Josefa a Jana Fričů.
Postupně firma vyráběla kompletní sortiment geodetických přístrojů a pomůcek[5]. během hospodářské krize se firma opět dostala do finančních problémů. Pracovalo se v omezeném režimu pouze 3-4 dny v týdnu. Část pracovníků byla propuštěna. Firmu zachránily zakázky pro tureckou, jugoslávskou a řeckou armádu. Tato situace skončila v roce 1934. Tehdy vzrostly zakázky pro armádu. Firma vyráběla dalekohledy, zaměřovače, periskopy pro nejrůznější zbraně (pušky, děla, tanky) armád v Bulharsku, Dánsku, Francii, Indii, Portugalsku a Španělsku, proto byla založena nová brusírna optiky (300 zaměstnanců). Byla založena zahraniční filiálka Optica Rumanesca-Cehoslovaca, uvažovalo se rovněž o otevření pobočky ve Velké Británii.
V roce 1939 zakoupila firma Srb a Štys turnovskou optickou firmu Omat Jana Mařana. Po okupaci byla firma zabrána okupační mocí pro výrobu pro německou armádu a vlastníci měli zakázaný přístup. Po osvobození v roce 1945 chtěli majitelé obnovit výrobu v předválečném rozsahu. Firma ale byla dekretem prezidenta republiky číslo 100-108/1945 Sb. ze dne 24. října 1945 znárodněna.