GC71FHM
1.6.1849 - 22.6.1891
fyzik, astronom, pedagog
Prof. August Seydler byl významný český astronom, teoretický fyzik, filozof a profesor Univerzity Karlovy. Jeho život byl však učiněným zápasem o čas. Na jedné straně dosahoval významných vědeckých úspěchů od raného věku. Na straně druhé čelil řadě rodinných tragédií (předčasné úmrtí matky, vlastního dítěte, sestry, bratra, manželky). Sám podlehl tuberkulóze ve 42 letech. Seydlerova obrovská vůle a vytrvalost mu umožnily vyniknout v matematice i fyzice. Vyjadřoval se i k politickým nebo filozofickým otázkám – matematickým aparátem se vložil do sporu o pravost Rukopisu královédvorského a zelenohorského na straně těch, kteří považovali Rukopisy za falešné.
Po absolvování pražského piaristického gymnázia na Novém Městě v roce 1867 začal studovat na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. V roce 1871 získal doktorát filozofie a ve 23 letech se stal soukromým docentem. V roce 1881 byl jmenován mimořádným profesorem matematické fyziky a v roce 1885 byl na české univerzitě jmenován řádným profesorem. V této době se stal, jako uznávaná autorita, řádným členem Královské české společnosti nauk.
Svoji specializaci si rozšířil o teoretickou astronomii. V popředí Seydlerova odborného astronomického zájmu stála témata o určení dráhy planety nebo komety. Patřil mezi pilíře Jednoty českých matematiků a fyziků, ale především v roce 1887 zřídil na české univerzitě astronomický ústav, byť z počátku ve velmi skromných poměrech. Protože v té době ještě neexistovala vědecká literatura ani odborné studie v českém jazyce, musel vytvořit pro teoretickou astronomii české názvosloví. Je zcela unikátní, že téměř všechny odborné termíny zavedené Augustem Seydlerem se používají dodnes.
Na jeho památku byla pojmenována planetka (6586) Seydler.
Podklady
August Seydler byl významný český astronom, teoretický fyzik, filozof a profesor Univerzity Karlovy. Jeho život byl však učiněným zápasem o čas. Na jedné straně dosahoval významných vědeckých úspěchů od raného věku. Na straně druhé čelil řadě rodinných tragédií (předčasné úmrtí matky, vlastního dítěte, sestry, bratra, manželky). Sám podlehl tuberkulóze ve 42 letech. Seydlerova obrovská vůle a vytrvalost mu umožnily vyniknout v matematice i fyzice. Vyjadřoval se také k politickým nebo filozofickým otázkám - matematickým aparátem se vložil do sporu o pravost Rukopisu Královodvorského a Zelenohorského na straně těch, kteří považovali rukopisy za falešné.
Po absolvování pražského piaristického gymnázia na Novém Městě v roce 1867 začal studovat na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. V roce 1871 získal doktorát filozofie. Následující rok v lednu požádal o habilitaci z fyziky a ve 23 letech se tak stal soukromým docentem. Vedle výuky pokračoval i ve studiu. V roce 1881 byl jmenován mimořádným profesorem matematické fyziky. O rok později došlo k rozdělení univerzity na českou a německou část. August Seydler přešel na českou univerzitu, kde byl v roce 1885 jmenován řádným profesorem. Svoji specializaci si rozšířil o teoretickou astronomii. V této době se stal řádným členem Královské české společnosti nauk.
August Seydler byl uznávanou vědeckou autoritou, což dokládá řada citací a publikací jeho prací v zahraniční odborné literatuře. V popředí Seydlerova odborného astronomického zájmu stála témata o určení dráhy planety nebo komety. Dále pak práce zabývající se problémem tří i více těles a v neposlední řadě články a studie týkající se aktuálních astronomických problémů. Kromě vědeckých aktivit také velmi aktivně působil v oblasti organizace vědy. Patřil mezi pilíře Jednoty českých matematiků a fyziků, v květnu 1880 výrazně pomáhal při zajištění prvního sjezdu českých přírodozpytců a lékařů. A především v roce 1887 zřídil na české univerzitě astronomický ústav, byť z počátku ve velmi skromných poměrech.
Vedle světového významu Augusta Seydlera stál i ten národní. Stal se prvním profesorem astronomie na české univerzitě. Protože v té době ještě neexistovala vědecká literatura ani odborné studie v českém jazyce, musel vytvořil pro teoretickou astronomii české názvosloví. Je zcela unikátní, že téměř všechny odborné termíny zavedené Augustem Seydlerem se používají dodnes.
Štěpán Kovář
PhDr. August Seydler (Augustin Jan Bedřich Seydler, 1. června 1849, Žamberk – 22. června 1891, Praha-Letná) byl český astronom, teoretický fyzik a profesor na Univerzitě Karlově v Praze, raný přispěvatel časopisu Vesmír.
Narodil se v Žamberku v rodině inspektora finanční stráže Jana Nepomuka Seydlera a jeho ženy Antonie, rozené Sukové. Byl nejmladším ze čtyř sourozenců. Když mu byl rok, odstěhovali se jeho rodiče do Prahy, odkud pocházel jeho otec. V roce 1852 zemřela jeho matka na tuberkulózu a o malého Augusta se začala starat otcova druhá manželka.
V letech 1860–1867 studoval na gymnáziu u piaristů na Novém Městě pražském. Po maturitě nastupuje na pražskou Karlo-Ferdinandovu univerzitu, kde studoval matematiku, astronomii, fyziku, chemii a filozofii. Již od druhého univerzitního roku 1868/69 pracoval jako asistent u svých profesorů fyziky a matematiky a později se stal i asistentem na klementinské hvězdárně. V krátkém rozpětí prosinec 1871-leden 1872 se stal doktorem filozofie a předložil habilitační práci z fyziky. Ve 23 letech se tak stal soukromým docentem teoretické fyziky.
V roce 1881 se stal mimořádným profesorem matematické fyziky a po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou v roce 1882 přešel na českou univerzitu. Zde se stal zakladatelem systematické výuky teoretické fyziky a vybodoval český astronomický ústav. V roce 1885 byl Augustin Seydler jmenován řádným profesorem teoretické astronomie a teoretické fyziky.
Vynikl především jako astronom, ale i jako matematik a fyzik. Usiloval o zvýšení úrovně české vědy.
Život Augusta Seydlera byl poznamenán řadou osobních tragedií. Jeho manželka Anna byla sestrou Emila a Eduarda Weyrových. Zemřela ve 29 letech a zanechala tři sirotky (jedno dítě zemřelo již dříve); Augustin Seydler se v roce 1890 znovu oženil. Sám trpěl tuberkulozou, na kterou zemřel v roce 1891. Je pochován na Olšanských hřbitovech v Praze (oddělení 2, část 005, hrob 65.
Boj o pravost Rukopisů
August Seydler se aktivně zúčastnil boje o pravost Rukopisu Královodvorského a Zelenohorského na straně těch, kdo považovali Rukopisy za falza. Zveřejnil v dubnovém čísle 1886 (s. 299-307) Masarykova časopisu Athenaeum článek Počet pravděpodobnosti v přítomném sporu. V něm poprvé v české (a pravděpodobně i světové) použil matematické metody k řešení lingvistického problému.
Ve svém článku vycházel Seydler z Gebauerova zjištění, že Rukopisy obsahují velké množství odchylek od mluvnice, která se vyskytuje v prokazatelně staročeských památkách. Dále využil Gebauerovo zjištění, že řada těchto odchylek je shodná s odchylkami nalezenými v padělcích spojených s osobou Václava Hanky a v jeho dílech, která vznikla před objevením RKZ. Pro tyto odchylky použil Seydler výraz "zvláštnost". V článku odvodil, že je mizivá pravděpodobnost, že by "zvláštnosti" v Rukopisu Královédvorském byly náhodné.
Julius Grégr označil, v Národních listech, odpůrce pravosti, soustředěné v Athenaeu, za "...literární Maffii...", která "...vztahuje své smělé ruce po nejdražších skvostech národa..." Autory Athenaea označily Národní listy za šašky. Zesměšnění se dočkal zejména matematický rozbor Augusta Seydlera, kterému mj. Národní listy navrhovaly, aby se uplatnil "...k vynalezení mathematické formule, dle níž by mohly dámy na zeleném trhu sázet na terno a terno-secco do lotterie...".
August Seydler byl významný český astronom, teoretický fyzik, filozof, profesor Univerzity Karlovy a řádný člen Královské české společnosti nauk. V roce 1887 založil na české univerzitě astronomický ústav, který pracuje do dnešních dnů jako samostatné odborné pracoviště Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
August Seydler studoval na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde v roce 1871 získal doktorát filozofie. Následující rok v lednu požádal o habilitaci z fyziky a v pouhých 23 letech se stal soukromým docentem, v roce 1881 pak mimořádným profesorem matematické fyziky. Po rozdělení univerzity na českou a německou část přešel August Seydler na českou univerzitu, kde byl v roce 1885 jmenován řádným profesorem astronomie. V té době neexistovala vědecká literatura ani odborné studie v českém jazyce, vytvořil proto pro teoretickou astronomii české názvosloví. Je zcela unikátní, že téměř všechny odborné termíny zavedené Augustem Seydlerem se používají dodnes.
V popředí Seydlerova vědeckého astronomického zájmu stála témata o určení dráhy planety nebo komety. Dále pak práce zabývající se problémem tří i více těles a v neposlední řadě články a studie týkající se aktuálních astronomických problémů. Vyjadřoval se také k politickým nebo filozofickým otázkám - matematickým aparátem se vložil do sporu o pravost Rukopisu Královodvorského a Zelenohorského na straně těch, kteří považovali rukopisy za falešné. Kromě vědecké činnosti se velmi aktivně podílel i na organizaci samotné vědy. Patřil mezi pilíře Jednoty českých matematiků a fyziků.
Život Augusta Seydlera byl učiněným zápasem o čas. Na jedné straně dosahoval mimořádných vědeckých úspěchů od raného věku. Na straně druhé čelil řadě rodinných tragédií (předčasné úmrtí matky, vlastního dítěte, sestry, bratra, manželky). Sám podlehl tuberkulóze ve 42 letech.