Lodní záď je souhvězdí na jižní obloze. Toto souhvězdí je jednou ze tří částí lodi Argo (dalšími jsou Plachty a Lodní kýl), se kterou se podle legendy plavil Iáson za zlatým rounem. Na loď Argo se dříve hledělo jako na celek a teprve později byla rozdělena na tři samostatná souhvězdí. Lodní záď je jedinou částí lodi Argo, která je (byť pouze svojí severní oblastí) viditelná i ze střední Evropy.
Zkratka: Pup
Latinský název: Puppis
Latinský genitiv: Puppis
Rektascenze: 6h 03m až 8h 28m
Deklinace: -11° až -51°
Rozloha: 673 čtverečných stupňů, 20. v pořadí
Viditelnost na zeměpisné šířce: +40° až -90°
Nejlepší pozorovatelnost: únor
Původ: 1763, Lacaille, rozděleno z Lodi Argo
Počet hvězd (jasnější než 3 mag): 4
Počet NGC objektů: 57 (seznam)
Nejjasnější hvězda: Naos (ζ Pup), 2,25 mag
Nejjasnější hvězdy
Souhvězdí Lodní záď patří nejen k velkým, ale také k jasným souhvězdím. Vždyť v něm napočítáme více než 140 hvězd jasnějších 6m a hned 4 hvězdy jasnější 3m. Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Naos (Dzéta Puppis) o jasnosti 2,27m. Naos je modrobílý obr spektrální třídy O5 s velice vysokou povrchovou teplotou - asi 35 000 K. Hvězda Naos je od nás vzdálena asi 1 500 světelných let.
Druhou nejjasnější hvězdou Lodní zádi je Pí Puppis, oranžový obr spektrální třídy K4III. Ze vzdálenosti 142 světelných let ji pozorujeme jako hvězdu zdánlivé jasnosti 2,74m. Třetí z hvězd s jasností nad 3m je Ró Puppis, proměnná hvězda typu Delta Scuti spektrální třídy F6IIp. Hvězda v periodě 0,141 dne mění svou jasnost od 2,88m do 2,98m. Od Země je Ró Puppis vzdálena asi 105 světelných let.
Čtvrtou hvězdou jasnější 3m je Tau Puppis, spektroskopická dvojhvězda spektrální třídy K0III zdánlivé jasnosti 2,94m. Tau Puppis je od nás vzdálena asi 130 světelných let. I další z jasnějších hvězd, Asmidiske (Ksí Puppis), je spektroskopickou dvojhvězdou. Tento žlutý veleobr spektrální třídy G3Ib patří k velice vzácnému typu hvězd. Ze vzdálenosti 1 087 světelných let ji pozorujeme jako stálici zdánlivé jasnosti 3,47m.
Objekty vzdáleného vesmíru
Protože do Lodní zádi zasahuje Mléčná dráha tak nikoho nepřekvapí, že se tady nachází větší množství objektů vzdáleného vesmíru. Především otevřených hvězdokup. Vždyť známý NGC katalog tady zná 57 objektů. Dokonce i Messierův katalog v tomto souhvězdí eviduje tři objekty - otevřené hvězdokupy M 46, M 47 a M 93.
Otevřená hvězdokupa M 46 (NGC 2437) je značně hustá a na hvězdy bohatá. V prostoru o průměru 41 světelných let je známo asi 150 hvězd patřících k této hvězdokupě, která se nám ze vzdálenosti 5 930 ly jeví jak mlhavý obláček zdánlivé jasnosti 6m a průměru 24´.
Rovněž otevřená hvězdokupa M 93 (NGC 2447) je na hvězdy bohatá a hustá hvězdokupa. Obsahuje sice jen kolem 80 hvězd, ale její jasnost je stejná jako v případě M 46 (6m) a průměr jen o minutu větší (25´). M 93 je od nás vzdálena asi 3 590 ly.
Nejjasnější hvězdokupou v Lodní zádi je však NGC 2422. Její zdánlivá jasnost dosahuje asi 4,5m a průměr 25´. Od nás je vzdálena asi 3 750 ly. Také objekt NGC 2423 je otevřenou hvězdokupou. V prostoru o průměru 13 ly je známo na 60 hvězd, které se nám ze vzdálenosti 2 200 ly jeví jako mlhavý obláček zdánlivé jasnosti 6,9m a průměru asi 20´.
Objekt NGC 2467 konečně z "linie" otevřených hvězdokup částečně vybočuje. Jedná se totiž o difúzní mlhovinu, na kterou se promítá otevřená hvězdokupa. Mlhovina NGC 2467 má zdánlivou jasnost 7,2m a rozměry asi 4´ × 4´. Od Země je vzdálena 3 260 ly.