GC7AJB5
14. 7. 1920 – 20. 2. 2001
astronom, odborník na elektronickou chronometrii
Ing. Vladimír Ptáček byl celosvětově respektovaným odborníkem na oblast určování přesného času. V roce 1973 navrhl společně s kolegy Ing. Jiřím Tomanem, CSc., a Ing. Antonínem Součkem, CSc., originální metodu porovnání časových etalonů využívající televizního vysílání. Ta byla v roce 1973 oceněna cenou Československé akademie věd a našla uplatnění na celém světě.
Vladimír Ptáček nejprve pracoval ve Výzkumném ústavu pro elektronickou fyziku, kde se podílel na stavbě prvních křemenných hodin pro tehdy nově zřízenou Laboratoř měření času. V roce 1954 byl založen na akademii věd Astronomický ústav, kam Ing. Ptáček přešel a bez přestávky zde pracoval neuvěřitelných 30 let.
Zasloužil se zejména o vysílání přesného časového znamení v Československém rozhlase a prvního nepřetržitého vědeckého vysílání přesného času v Evropě. Navrhoval a konstruoval nejrůznější elektronická časová zařízení, která předávala přesný čas do rozhlasu. Některé z jeho originálních konstrukcí se dnes nachází ve sbírkách Národního technického muzea v Praze. Na ústavu se také nemalou měrou podílel na údržbě a modernizaci astrometrických přístrojů pro měření času. Kromě návrhu a tvorby nových přístrojů se zabýval analýzou mezinárodních srovnání časových etalonů.
Vladimír Ptáček byl odborně činný i mimo Astronomický ústav. Pracoval mnoho let jako hospodář ve vedení Československé astronomické společnosti a v její Zákrytové a astrometrické sekci. Pravidelně publikoval v Říši hvězd a Hvězdářské ročence, kde vždy připravoval část věnovanou časovým signálům. Za svoji celoživotní práci obdržel pamětní medaili Tadeáše Hájka z Hájku a čestnou stříbrnou medaili Československé akademie věd. Byl čestným členem České astronomické společnosti.
Podklady
Dvacátého února zemřel dlouholetý pracovník Astronomického ústavu ČSAV a čestný člen České astronomické společnosti Ing. Vladimír Ptáček (14.7.1920 - 20.2.2001). V Astronomickém ústavu byl zaměstnán 30 let a věnoval se zde elektronické chronometrii. Zasloužil se zejména o zahájení vysílání přesného časového znamení v čs. rozhlase a vysílání vůbec prvního nepřetržitého vědeckého vysílání přesného času a frekvence v Evropě. Později, ve spolupráci s Ing. Jiřím Tolmanem, Csc. z ÚRE a Ing. Antonínem Součkem, Csc. z Výzkumného ústavu spojů, navrhl originální metodu porovnání časových etalonů využívající televizní vysílání, která našla uplatnění na celém světě. Mnoho let se autorsky podílel na publikaci Hvězdářské ročenky. Za svou práci byl oceněn cenou ČSAV, Národní pamětní medailí ke stému výročí metrické konvence, medailí Tadeáše Hájka z Hájku a čestnou stříbrnou plaketou ČSAV za zásluhy ve fyzikálních vědách.
V. Ptáček byl mnohaletým členem vedení Československé astronomické společnosti, byl jmenován jejím čestným členem.
Ing. Vladimír Ptáček byl celosvětově respektovaným odborníkem na oblast určování přesného času. V roce 1973 navrhl společně s kolegy Ing. Jiřím Tomanem, CSc. a Ing. Antonínem Součkem, CSc. originální metodu porovnání časových etalonů využívající televizního vysílání. Ta byla v roce 1973 oceněna cenou Československé akademie věd a našla uplatnění na celém světě.
Vladimír Ptáček nejprve pracoval ve Výzkumném ústavu pro elektronickou fyziku, kde se podílel na stavbě prvních křemenných hodin pro tehdy nově zřízenou Laboratoř měření času. V roce 1954 byl založen na akademii věd Astronomický ústav, kam Ing. Ptáček přešel a bez přestávky zde pracoval neuvěřitelných 30 let.
Zasloužil se zejména o vysílání přesného časového znamení v Československém rozhlase a prvního nepřetržitého vědeckého vysílání přesného času v Evropě. Navrhoval a konstruoval nejrůznější elektronická časová zařízení, která předávala přesný čas do rozhlasu. Některé z jeho originálních konstrukcí se dnes nachází ve sbírkách Národního technického muzea v Praze. Na ústavu se také nemalou měrou podílel na údržbě a modernizaci astrometrických přístrojů pro měření času. Kromě návrhu a tvorby nových přístrojů se zabýval analýzou mezinárodních srovnání časových etalonů.
Vladimír Ptáček byl odborně činný i mimo Astronomický ústav. Pracoval mnoho let jako hospodář ve vedení Československé astronomické společnosti a v její Zákrytové a astrometrické sekci. Pravidelně publikoval v Říši hvězd a Hvězdářské ročence, kde vždy připravoval část věnovanou časovým signálům. Za svoji celoživotní práci obdržel pamětní medaili Tadeáše Hájka z Hájku a čestnou stříbrnou medaili Československé akademie věd. Byl čestným členem České astronomické společnosti.