Profil na astro.cz / Stránky pobočky / Zpravodaj - archiv
Sekce sdružuje členy se zájmem o astronomické přístroje a dalekohledy. Sekce se věnuje návrhu, řešení i testování technických otázek spjatých s astronomickou činností, poradenské činnosti, připravuje testování dalekohledů, montáží a okulárů.
Jaroslav Pavlousek (2023)
Je samozřejmé, že pro pozorovatele je primární jeho přístrojové vybavení, tedy na prvním místě dalekohled. Možnost koupit si dobrý a přitom cenově dostupný dalekohled byla v minulosti velmi proměnlivá. V počátcích ČAS a po dobu první republiky byla nabídka kupodivu dosti široká, a to převážně z dovozu. Ceny dobrých přístrojů byla ale dosti vysoké.
Mimo jiné i z Říše hvězd je patrné, jak významné postavení měly snahy o pořízení potřebné pozorovací techniky a její využití. Ve většíně čísel časopisu je článek týkající se dalekohledů a a jiného vybavení. Měly obvykle formu návodů, jak vytvářet a využívat astronomické přístroje. V této souvislosti měl výjimečné postavení ing. V. Rolčík jako tvůrce astrofotografické techniky, ale i jako autor návodných článků. Jeho článek v Říši hvězd z roku 1923 o broušení zrcadel je vynikajícm příkladem srozumitelného a vyčerpávajícího návodu – stejně jako pozdější článek ing. Mikuláše Mehra o stříbření zrcadel.
V případě širších návodů – tedy na zhotovení nejen optických prvků, ale celého dalekohledu a astrofotografie – měl zcela rozhodující podíl dr. Antonín Bečvář, pozdější autor veleslavného Atlasu Coeli a ředitel hvězdárny na Skalnatém Plese.
Ale zcela zásadní změnu a možnosti pořizovat si kvalitní a cenově přijatelné přístroje znamenalo založení optické továrny v Přerově v roce 1933. Až do té doby byli amatéři odkázáni na vlastní výrobu nebo poměrně drahé dovozy – zejména z Německa. Po rezjezdu přerovského podniku byla najednou k dispozici velmi kvalitní parabolická zrcadla, objektivy i okuláry. Kromě toho byly velmi úspěšné i optické dílny na přerovské průmyslové škole. Z pozoruhodných tvůrců optiky (nejen astronomické) je ještě nutno zmínit Ing. Gajdůška v Moravské Ostravě.
Po válce a zejména po nástupu komunistického režimu se však situace prudce změnila. Domácí tovární výroba v plánovaném hospodářství s astronomickými dalekohledy nepočítala a tak jen některé výrobky podniku Meopta (které ovšem byly původně určeny pro jiné účely) - jako velmi úspěšné Binary – našly použití v astronomii. Dovozy ze zahraničí téměř ustaly (jakož i možnost cestování) a tak jediným zdrojem (a to ne zcela pravidelným) byly výrobky z produkce východoněmeckého podniku Carl Zeiss Jena. Šlo zejména okuláry, určené prvotně pro mikroskopy,ale využitelné i v dalekohledech. Kuriózní je skutečnost, že při tomto velkém nedostatku optických prvků existoval v Praze po jistou dobu obchod s názvem Astrooptika; někdy se tam daly koupit právě okuláry, ale dokonce i pozůstatky německé trofejní optiky.
Kritický nedostatek optických dílů vedl k rozmachu velice neobvyklého – a snad i ve světovém měřítku ojedinělého fenoménu – totiž k amatérské výrobě astronomických dalekohledů. To adjektivum „amatérský“ ale neznamená nižší kvalitu, naopak některé takto pořízené výrobky se mohly směle měřit s tovární produkcí. Největší pozornost se soustředila na výrobu parabolizovaných zrcadel pro reflektory, poněvadž vyrobit zrcadlo je snazší než objektiv (má jen jednu optickou plochu) a navíc netrpí některými neduhy velkých čoček.
Přístrojová sekce (a později Optická skupina) ČAS – byla velmi produktivní a nedá se ani odhadnout, kolik zrcadel vyrobili přístrojoví nadšenci; jistě to bylo více desítek. Zvláště zmíněná Optická skupina, která po dlouhou dobu působila ve sklepě pražského Planetária, byla zdrojem velmi kvalitních součástek. Bylo to až tajemně působící pracoviště, v němž na sloupcích si brousila svoje zrcadla řada členů. Situaci ve vlastní výrobě dalekohledů (našli se i tací, kteří si vyráběli okuláry) připomíná situaci českého národa v období nesvobody ve zcela jiné oblasti – totiž masový rozvoj chataření, který asi také nemá ve světě obdoby. Ten byl také vyvolán nedostatkem jiných příležitostí a nemožností cestovat.