GC73D7Y
27. 3. 1877 – 9. 12. 1922
astronom
PhDr. Ladislav Pračka byl nadějný astronom, do jehož slibně se rozvíjející vědecké dráhy vstoupil úraz a 1. světová válka.
Ladislav Pračka studoval v letech 1895–1900 na Karlově univerzitě. Po studiích přijal místo zastupujícího učitele na střední škole ve Valašském Meziříčí. V roce 1904 se pak vrátil k akademické dráze a zahájil práci na disertaci. Tu o rok později pod vedením prof. Gustava Grusse (astronomie) a prof. Vincence Strouhala (fyzika) obhájil.
Po obhajobě odcestoval na soukromou observatoř dr. Karla Remeise do Bamberku, kde pracoval jako placený vědecký pracovník. Zabýval se zde především pozorováním proměnných hvězd spektrografem vlastní výroby. V roce 1908 byl pověřený zpracováním pozorování prováděných prof. Vojtěchem Šafaříkem v Praze. Věnoval se také studiu Slunce.
Po návratu z Bamberku si Ladislav Pračka v letech 1909–1911 postavil v Nižboru u Berouna (v jeho části zvané Nová Huť) vlastní hvězdárnu. Jednalo se velmi zdařilou vilu v secesním stylu s astronomickou kopulí o průměru 5 m. Byla velmi dobře vybavena včetně rozsáhlé vědecké knihovny o 5000 svazcích a kvalitního Merzova refraktoru (135/1900 mm). Veškeré osvětlení domu a provoz astronomických přístrojů zajišťoval dieselový agregát umístěný ve sklepě vily. Tento energetický systém měl natolik dostatečnou kapacitu, že mohl dr. Pračka nabídnout elektřinu i obci. V roce 1913 vyšla výzva ke sdružení astronomů amatérů tiskem v časopise Živa, kde Pračka vybízel čtenáře tohoto časopisu k založení astronomické společnosti.
Pračkovu vědeckou práci nejprve přerušil úraz hlavy a pak také povolávací rozkaz do armády. Sice byl ze zdravotních důvodů v létě 1916 z armády propuštěn, ale v té době již jeho manželka, která neměla pochopení pro manželovu odbornou práci, rozprodala vybavení hvězdárny i samotnou vilu. Přestěhovali se nejprve do pražských Holešovic, po skončení 1. světové války do Starova u Volyně, kde dr. Ladislav Pračka v roce 1922 zemřel.
Podklady
Dr. Ladislav Pračka byl významný astronom, který si v Nižboru v letech 1910-1911 postavil soukromou astronomickou observatoř, v jejíž kopuli byla majitelova pracovna. Veškeré osvětlení a pohyb astronomických strojů, které v observatoři byly, obstarávala vlastní elektrická centrála. Tento energetický systém měl dostatečnou kapacitu i na zásobování obce a tak v roce 1911 zástupci obce podepsali s Dr. Pračkou smlouvu o elektrifikaci obce a Nová Huť začala jako jedna z prvních obcí využívat dobrodiní elektrického proudu. Dr.Pračka však přecenil své finanční možnosti a velmi brzo musel zařízení observatoře i vilu samotnou prodat. Objekt hvězdárny údajně stojí na průsečíku 14 poledníku a 50 rovnoběžky (nová měření však průsečík posouvají blíže k budově zámku Nižbor).
Zakladatel soukromé hvězdárny v Nižboru u Berouna. Zabýval se studiem proměnných hvězd, zpracoval pozorování prováděná prof. Vojtěchem Šafaříkem.
Hvězdárna - Budiž světlo !
Novohuťští jako první na Křivoklátsku začali svítit elektrickým proudem. Zasloužil se o to muž, který po sobě zanechal nepřehlédnutelnou dominantu dnešního Nižbora – hvězdárnu. Dr. Ladislav Pračka byl významný astronom, který si v Nižboru v letech 1910-1911 postavil soukromou astronomickou observatoř, v jejíž kopuli byla majitelova pracovna. Veškeré osvětlení a pohyb astronomických strojů, které v observatoři byly, obstarávala vlastní elektrická centrála. Tento energetický systém měl dostatečnou kapacitu i na zásobování obce a tak v roce 1911 zástupci obce podepsali s Dr. Pračkou smlouvu o elektrifikaci obce a Nová Huť začala jako jedna z prvních obcí využívat dobrodiní elektrického proudu. Dr.Pračka však přecenil své finanční možnosti a velmi brzo musel zařízení observatoře i vilu samotnou prodat. Objekt hvězdárny údajně stojí na průsečíku 14 poledníku a 50 rovnoběžky (nová měření však průsečík posouvají blíže k budově zámku Nižbor).