Jmenuji se Martin Vilášek a bydlím zde od roku 1992. Můj skutečný zájem o astronomii se datuje od roku 1986, kdy jsem začal neúspěšným pozorováním Halleyovy komety. Můj druhý pokus o pozorování Mléčné dráhy skončil skorovypadnutím z okna mého pokoje. Proto jsem se začal shánět po nějakém stativu na dalekohled pro pozorování hvězdné oblohy. Nakonec to vyústilo ve stavbu astronomického dalekohledu typu newton se zrcadlem o průměru 15 cm. Byl umístěn na montáži, jejíž plány mi laskavě poskytl pan Š. Marčišovský ze Suchdolu n. Odrou. Zrcadlo jsem si vybrousil sám podle rad kolegů z astronomického kroužku v Dolním Benešově. Nebylo ale příliš kvalitní a proto jsem zakoupil kvalitnější s podobnými parametry. Přístroj bylo uložen v pokoji a abych mohl pozorovat, musel jsem jej nosit ven na zahradu a skládat. Jeho celková hmotnost byla asi 30 kg a pro přenášení tedy nepříliš vhodná. Začal jsem uvažovat o nějakém stabilním, krytém místě. K realizaci však nedošlo.
Refraktor 80/1200Později jsem si postavil menší a lehčí dalekohled s čočkovým objektivem o průměru 8 cm a ohniskové délce 120 cm. S ním jsem se věnoval pozorování Slunce, Měsíce, planet, komet a také některých objektů hvězdného vesmíru, tzv. deep-sky.
Stal jsem se členem sdružení Amatérská prohlídka oblohy, které sdružuje amatérské pozorovatele z naší republiky a posílal tam svá pozorování. Mezitím jsem dostudoval vysokou školu, oženil se, přestěhoval se do Ostravy a navázal spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem J. Palisy v Ostravě-Krásném Poli. Od roku 1988 do dneška zde působím jako demonstrátor, tzn. jako externí pracovník, který provádí pozorování hvězdné oblohy pro veřejnost v prostorách hvězdárny. Také jsem zde pracoval jako lektor a to od září 1993 do prosince 1994. Od roku 2003 zde opět vedu demonstrátorský kurz pro vážné zájemce o pozorování a předvádění hvězdné oblohy návštěvníkům.
Jelikož jsem nebyl spokojen s malým dosahem mých dalekohledů, rozhodl jsem se pro stavbu přístroje poněkud většího, ale ještě v možnostech amatérského astronoma. „Žlutého“ newtona jsem prodal a od p. Drbohlava ze Rtyně v Podkrkonoší, který vlastní dalekohled o průměru 80 cm (!!) koupil 36-cm zrcadlo. Po více než dvou letech práce pak vznikl přístroj, který splnil mé požadavky. Vzhledem k jeho hmotnosti však opět vyvstal požadavek stálého pozorovacího stanoviště.