Nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna sice leží na Kraví hoře, nikoli však na jejím vrcholu, nýbrž na střeše Fakulty stavební Vysokého učení technického. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky v roce 1911. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888—1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován prozatímním správcem Astronomického ústavu.
Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě v pozorovatelně Techniky — jednalo se například o refraktor o průměru objektivu 13 cm, přesné hodiny a další. Hvězdárna se také stala základním geodetickým bodem pro celé Brno, profesor Kladivo se významně angažoval při měření tíhového zrychlení v prostoru Moravy, v suterénu budovy „A“ na ulici Veveří stanovil první referenční tíhový bod pro naše státní území. Během druhé světové války však bylo vybavení observatoře buď vráceno na Přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno.
Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť Globálního pozičního systému (zkr. GPS) a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euroasijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.
U příležitosti 60. výročí úmrtí Bohumila Kladivy v únoru 2003 byla pozorovatelna přejmenována na Kladivovu observatoř. Nejstarší (zachovaná) brněnská hvězdárna sice není veřejnosti přístupná, je však viditelná z křižovatky ulic Rybkova a Žižkova, na vrcholu budovy "A" Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.
A když už jsme u výletu do astronomické historie Kraví hory… Úplné zatmění Slunce bylo z Brna naposledy pozorovatelné 16. března 1485. Nikoli však z centra města, nýbrž z jeho dnešního jižního okraje, například z Modřic. Pozorovatelé z tehdejšího Dolního trhu, tj. náměstí Svobody, stejně jako z Kraví hory, viděli jen částečné zatmění Slunce. I když bylo za temným měsíčním kotoučem ukryté prakticky celé Slunce, pár desetin procenta přeci jenom „vykukovalo“.
Za poslední tisíciletí tak byla přímo z Kraví hory viditelná pouze dvě úplná zatmění Slunce: 7. června roku 1415 a 23. září roku 1093. To první trvalo 3 minuty a 14 sekund, druhé 1 minutu a 51 sekund. Tedy, pokud vůbec bylo pěkné počasí...
Na další takový úkaz si v České republice musíme počkat až do 7. října 2135. Jako úplné se však bude jevit jen ze severní části naší republiky (např. z Ostravy nebo z Hradce Králové). Přímo na Brno dopadne plný měsíční stín zřejmě až 22. července roku 2381! Slovíčko „zřejmě“ je přitom na místě. V tak vzdáleném výhledu se projevuje nerovnoměrnost rotace naší planety, takže se jedná pouze o orientační předpověď. Nejlepší tedy bude, když se přesvědčíte na vlastní oči.
Zdroj: Jiří Dušek, https://kravihora.hvezdarna.cz/index.php?sekce=nejstarsi_hvezdarna