První doklady o tomto způsobu pozorování máme z roku 350 před n.l. V čínských kronikách se objevují záznamy o pozorování skvrn pouhým okem od roku 28 před n.l. Pozorovat Slunce tímto způsobem lze kdykoliv v průběhu jasného dne za pomoci vhodného filtru (např. svářečské sklo č. 12), výsledky pozorování pak zaznamenáváme do jednoduchého protokolu, který by měl obsahovat:
- pozorovací místo
- datum a čas pozorování
- typ filtru
- pozorovací podmínky a viditelnost skvrny
Při pozorování Slunce (při i mimo zatmění) musíme bezpečně chránit svůj nenahraditelný zrak. Nikdy se proto nedívejte do Slunce nechráněným okem. Dalekohled určený pro pozorování Slunce by měl být opatřen kvalitním slunečním filtrem nebo jinak upraven pro pozorování Slunce. Bezpečný sluneční filtr musí odstínit 95 % slunečního světla, dále musí zrak chránit před ultrafialovým a infračerveným zářením.
Před přímým pohledem do Slunce je možné chránit zrak například pomocí
- svářečského skla s hladkým povrchem č. 12 či 13
- diskety, resp. její magnetický kotouček – obraz není ostrý
- CD-disku – obraz není příliš ostrý, vhodné jsou jen disky, které neobsahují hliníkový potah
- filmu – používejte zásadně osvětlené a předem vyvolané filmy – rentgenové nebo černobílé negativní; jejich vhodnost je nutno zkontrolovat ještě před pohledem do Slunce, přes film musí být vidět rozžhavené vlákno rozsvícené žárovky, nikoli už přívodní drátky
- nejvhodnější je pozorovat (zatmění) Slunce hvězdářským dalekohledem opatřeným patřičným filtrem, napr. Astrosolar