GC6XECC
3.3.1905-13.11. 1982
astronom, účetní
František Pešta byl český astronom, popularizátor a zakladatel hvězdárny v Sezi-mově Ústí, čestný člen ČAS a držitel medailí M. Koperníka a J. Keplera.
Již během studia na místním gymnáziu seznamoval spolužáky s noční oblohou a s poz-dějším rektorem FAMU A. M. Brousilem pořádali přednášky a besedy po okolních vesnicích. Po maturitě (1924) studoval Pešta jeden rok na Obchodní akademii v Praze. Finanční situace mu neumožnila vysokoškolské studium astronomie, o něž měl velký zájem. Během pobytu v Praze docházel Pešta na večerní astronomické přednášky pořádané ČAS.
Od roku 1927 pracoval Pešta ve finanční správě na Podkarpatské Rusi. Astronomie i zde zůstala jeho velkým koníčkem. V březnu 1928 založil ještě s několika nadšenci Podkarpatskou astronomickou společnost. Jeho pobyt na druhém konci země přerušila invaze maďarských vojsk na Slovensko a Ukrajinu v roce 1939.
Jeho novým působištěm se stal Tábor, o němž věděl, že se zde nachází hvězdárna. Její zakladatel, profesor Štěpánek, přizval Peštu ke spolupráci. Po jeho odchodu do penze se Pešta stal vedoucím hvězdárny a pracoval tady až do roku 1959, kdy vedení převzal středoškolský profesor.
V lednu 1961 se Pešta stal členem astronomického kroužku v Sezimově Ústí. Přišel sem s nápadem výstavby nové hvězdárny, která by se soustředila především na popularizaci astronomie. Pešta si sezimoústecký kroužek zamiloval natolik, že v roce 1963 nepřijal nabídku táborského výboru, aby se vrátil zpět jako vedoucí na táborskou hvězdárnu.
Hvězdárna Sezimovo Ústí byla otevřena v červnu 1965. Kromě popularizační a pozorovatelské činnosti se Pešta velmi zajímal o meteorický déšť u Strkova a Plané nad Lužnicí z roku 1753. Materiály shromažďoval přes 2 roky, své výsledky publikoval v časopise Národního muzea. Jeho jméno nese planetka (21682) Peštafrantišek a hvězdárna v Sezimově Ústí.
Podklady
František Pešta se narodil 3. března 1905 v Písku. Již během studia na místním gymnáziu seznamoval spolužáky s noční oblohou a s pozdějším rektorem FAMU A.M. Brousilem pořádali přednášky a besedy po okolních vesnicích. Po maturitě (1924) studoval Pešta jeden rok na Obchodní akademii v Praze. Finanční situace mu neumožnila vysokoškolské studium astronomie, o něž měl velký zájem. Během pobytu v Praze docházel Pešta na večerní astronomické přednášky pořádané Československou astronomickou společností. Od roku 1927 pracoval Pešta ve finanční správě na Podkarpatské Rusi. Astronomie i zde zůstala jeho velkým koníčkem. V březnu 1928 založil ještě s několika nadšenci Podkarpatskou astronomickou společnost. Pobyt na druhém konci země přerušila invaze maďarských vojsk na Slovensko a Ukrajinu v roce 1939. A tak po dvanácti letech působení na Podkarpatské Rusi je Pešta evakuován Maďary zpět do Čech. Jeho novým působištěm se stal Tábor, o němž věděl, že se zde nachází hvězdárna. Její zakladatel profesor Štěpánek pozval Peštu ke spolupráci a po jeho odchodu do penze se Pešta stal vedoucím hvězdárny a pracoval tady až do roku 1959, kdy vedení převzal středoškolský profesor. V roce 1952 byl Pešta přijat za člena ČAS pro šíření vědeckopolitických znalostí a později do vědeckometodické rady ČAS při okresním výboru v Táboře. V lednu 1961 se Pešta stal členem astronomického kroužku v Sezimově Ústí. Přišel sem s nápadem výstavby nové hvězdárny, která by se soustředila především na popularizaci astromomie. Pešta si sezimoústecký kroužek zamiloval natolik, že v roce 1963 nepřijal nabítku táborského výboru, aby se vrátil zpět jako vedoucí na táborskou hvězdárnu.
Pracuji a chci pracovat v Sezimově Ústí, tak aby jméno astronomického kroužku v Sezimově Ústí, který je již znám svou činností v astronomických kroužcích a na hvězdárnách od Chebu až po Humenné, bylo v brzké době vyměněno za název: Lidová hvězdárna v Sezimově Ústí.
Hvězdárna Sezimovo Ústí byla otevřena v červnu 1965, v roce Peštových šedesátých narozenin.
Kromě popularizační a pozorovatelské činnosti se Pešta velmi zajímal o meteorický déšť u Strkova a Plané nad Lužnicí ze 3.července 1753. Materiály shromažďoval přes 2 roky,své výsledky publikoval v časopise Národního muzea.
Druhého návratu Halleyovy komety se František Pešta již nedočkal.V sobotu 13. Listopadu 1982 dotlouklo srdíčko tohoto velkého astronoma naposledy.
My, kteří jsme ho znali, v něm ztrácíme především dobrého člověka, celým srdcem oddaného popularizaci vědy. Všude kam vkročil, zanechal obrovský kus práce. Jen málokomu se podaří založit odbočku astronomické společnosti nebo prosadit stavbu hvězdárny. Odešel člověk, který se dokázal radovat z každého dílčího úspěchu svých kolegů. Ačkoli už není mezi námi, jeho dílo bude žít.
Členové kroužku
- V roce 1967 udělil mimořádný sjezd ČAS Františku Peštovi čestné uznání za vynikající odbornou a organizační práci v Československé astronomické společnosti
- V roce 1971 udělil Poradní sbor pro hvězdárny při Ministerstvu kultury Peštovi pamětní medaili Johannesa Keplera za zásluhy v astronomii
- V roce 1976 získal Pešta Pamětní medaili Mikuláše Koperníka za významnou poularizační činnost
- V roce 1979 8. volební shromáždění ČAS konané ve Valašském Meziříčí zvolilo Františka Peštu čestným členem ČAS za velmi kladné hodnocení meteorické sekce jeho práce O Hromadném pádu meteorických kamenů dne 3. Července 1753 v táborském okrese