M101 - Spirální galaxie Větrník v souhvězdí Velké medvědice

M101 - Spirální galaxie Větrník v souhvězdí Velké medvědice

Objevitel Pierre Méchain

Datum objevu 27. března 1781

spirální galaxie

Rektascenze 14h 03m 12,5s[2]

Deklinace 54°20′56″[2]
Souhvězdí Velká medvědice (lat. Ursa Major - UMa)
Zdánlivá magnituda (V) 7,9[3]
Úhlová velikost 28,8'x26,9'[2]
Vzdálenost 6,95 Mpc
Plošná jasnost 14,6[1]

 

Messier 101 (také galaxie Větrník, M101 nebo NGC 5457) je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice s magnitudou 7,9[3] a úhlovými rozměry 28,8'x26,9'.[2] Objevil ji Pierre Méchain 27. března 1781.[3] Drobné skvrny obklopující galaxii, které jsou ve skutečnosti jasnější části spirálních ramen, objevil a zapsal do katalogu William Herschel.[3] Galaxie Větrník je od Země vzdálena 27 milionů světelných let a je nejjasnějším členem skupiny galaxií M 101.

 

Podrobnosti v EN

 

Spirální galaxii M101 objevil Pierre Méchain 27. března 1781. Charles Messier ji následně katalogizoval jako jeden z posledních objektů před vydáním veřejné verze svého katalogu. Lineární průměr této galaxie dosahuje přibližně 52,1 kpc, téměř dvojnásobek naší Galaxie. M101 je tak veliká, že vlivem její gravitace dochází ke kolapsu menších galaxií v jejím okolí. M101 byla také jednou z prvních „spirálních mlhovin“, pozorovaných Williamem Parsonsem v roce 1851.

M101 je natolik rozměrná, že již William Herschel některé oddělené části spirálních ramen této galaxie zařazoval do svého katalogu jako samostatné objekty, kterým přiřazoval vlastní čísla. Dne 14. dubna 1789 do svého katalogu zaznamenal tři takovéto části M101. V NGC katalogu jich je evidováno 9: NGC 5447 (H III.787), 5449, 5450, 5451, 5453, 5455, 5458, 5461 (H III.788), 5462 (H III.789), a 5471.

M101 je nejjasnějším členem kupy galaxií zvané „Skupina M101“ (group M101). Jihojihovýchodně od M101 můžeme pozorovat dalšího jasného člena této kupy, galaxii NGC 5474 typu Sc. Dalšími členy této kupy jsou: NGC 5585 (11,49 mag), NGC 5204 (11,26 mag), NGC 5238 (SB(d)m, 13,35 mag), NGC 5477 (13,8 mag), UGC 8508, UGC 8837 a UGC 9405.

Na fotografiích s krátkou dobou expozice, nebo při pouhém pohledu na tento objekt, se v okuláru dalekohledu zobrazuje M101 jako obří, symetrická, až téměř „ukázková“ spirální galaxie. Nutno podotknout, že v takovýchto případech ve skutečnosti pozorujeme pouze její centrální oblast. Na snímcích s velmi dlouhou expozicí je patrná její asymetričnost a značné vychýlení jádra ze středu galaxie. Halton Arp zahrnul M101 do svého katalogu mimořádných galaxií pod číslem 26 s popisem „spirální galaxie s jedním mohutným ramenem“. Následující tabulka je výčtem Messierových objektů v Arpově katalogu:

  • Arp  16 = M66                Spiral w detached segments
  • Arp  26 = M101               Spiral w one heavy arm
  • Arp  37 = M77                Spiral w LSB Companion on arm
  • Arp  76 = M90/IC 3583        Spiral w small HSB companion
  • Arp  85 = M51/NGC 5195        Spiral w large HSB companion
  • Arp 116 = M60/NGC 4647        Elliptical close to and perturbing a spiral
  • Arp 134 = M49                Elliptical w nearby fragments
  • Arp 152 = M87                Galaxy w Jet
  • Arp 168 = M32                Galaxy w Diffuse Countertail
  • Arp 317 = M65/M66/NGC 3628    Galaxy Group
  • Arp 337 = M82                Misc pec

V M101 byly pozorovány tři supernovy. První supernovu, 1909A z 26. ledna 1909, jež dosáhla hvězdné velikosti 12,1 mag, objevil Max Wolf. Druhá supernova, 1951H typu II, která dosáhla svého maxima při 17,5 mag, byla pozorována v září roku 1951. Třetí supernova, 1970G rovněž typu II, byla zaznamenána 30. července 1970. SN 1970G dosáhla hvězdné velikosti 11,5 mag. Pozůstatek po této supernově byl v roce 2005 vyfotografován v rentgenovém oboru prostřednictvím dalekohledu Chandra (viz pravý horní snímek).

Někteří astronomové se domnívají, že M101 v „nedávné době“ interagovala s některou ze sousedních galaxií. Podle nich vlivem této interakce vznikl vysoký tlak stlačující plyn v oblasti spirálních ramen M101 způsobující vznik hvězd. Vysvětlují si tím existenci několika extrémně jasných hvězdotvorných oblastí (HII oblastí) rozprostřených podél spirálních ramen.

Na čtvrtém horním snímku je M101 vyfotografována dalekohledem Ultraviolet Imaging Telescope (UIT), který byl vynesen na oběžnou dráhu Země během mise Astro 2 v březnu 1995 na palubě raketoplánu Endeavour. Snímek byl zpracován tak, že barvy (od purpurové k bílé) reprezentují rostoucí intenzitu ultrafialového záření. Snímky galaxií, jako je tento, ukazují zejména mračna plynu s nově vzniklými hvězdami, mnohem hmotnějšími než Slunce.

Pravý dolní snímek je mozaika složená z 51 expozic z Hubblova kosmického teleskopu (HST) a pozemských dalekohledů pořízených koncem 20. a začátkem 21. století. Je označována za největší a nepodrobnější pohled na spirální galaxii, který byl kdy pomocí HST pořízen. Ostrý obraz ukazuje velké podrobnosti, včetně hvězd a prachu v přivráceném disku, ale i galaxie v pozadí, které jsou vidět přes samotnou M101. 

Zdroj:  https://objekty.astro.cz