Objevitel Pierre Méchain
Datum objevu 1781
Spirální galaxie
Rektascenze 12h 22m 54,8s
Deklinace 15° 49' 19"
Jasnost 9,3 mag
Úhlová velikost 7,4′×6,3′
Vzdálenost 45.000.000 sv. let
Foto ESO
Galaxie M100 (NGC 4321) se dá na obloze najít v jihozápadním cípu souhvězdí Vlasů Bereniky, 8° východně od hvězdy Denebola (β Leonis) a 2° severovýchodně od hvězdy 5. mag. označené 6 Comae Berenices. Jasnost galaxie je na hranici dosahu středně velkých triedrů, protože je však natočená čelem k Zemi, je možné sledovat celý průběh jejích spirálních ramen. Galaxie patří mezi nejjasnější a nejdůležitější členy v kupě galaxií v Panně, která zasahuje až do souhvězdí Vlasů Bereniky. Její hmotnost je 160 miliard hmotností Slunce a má absolutní magnitudu -21,8. Její skutečný průměr je 120.000 světelných let a je tedy o něco větší než galaxie Mléčná dráha.
- Historical Observations and Descriptions of M100
- AAT images of M100
- HST images of M100, More HST images
- UIT images of M100 in the Ultraviolet
- More images of M100
- Amateur images of M100
15. března 1781 objevil tuto spirální galaxii společně se sousedícími objekty M98 a M99 francouzský astronom a Messierův přítel Pierre Méchain. Charles Messier u všech třech určil jejich pozici a katalogizoval je 13. dubna 1781, těsně před vydáním třetí a poslední edice svého katalogu.
M100 je jednou z nejjasnějších galaxií ve skupině galaxií v Panně. Je podobná naší Galaxii a je jednou ze 14 galaxií u kterých Lord Rosse zaznamenal spirální strukturu před rokem 1850. M100 má dvě hlavní ramena tvořena jasnými modrými hvězdami a několik dalších slabších ramen. Tyto modré hvězdy jsou mladé, horké a velice masivní hvězdy, které vynikly při „nedávných“ interakcích se sousedícími galaxiemi ve skupině. Vyšší počet mladých hvězd v jižním regionu od jádra galaxie nasvědčují mírné asymetričnosti této galaxie.
M100 byla opakovaně fotografována Hubbleovým vesmírným dalekohledem, což vedlo k objevu 20 proměnných hvězd typu Cep., k objevu jedné novy a ke stanovení důvěryhodné vzdálenosti.
Vnitřní část disku M100 byla prozkoumána snímkovacími dalekohledy v ultrafialovém oboru na misi Astro-1. Jak je patrné na jednom ze snímků pocházející z této mise, dochází v těsné blízkosti středu galaxie k intenzivnímu průběhu vzniku hvězd.
V M100 bylo doposud pozorováno pět supernov. V březnu 1901 to byla supernova 1901B typu I o hvězdné velikosti 15,6 mag. Na přelomu února a března roku 1914 to byla supernova 1914A o hvězdné velikosti 15,7 mag, její typ nebyl stanoven. 21. února 1960 byla objevena supernova 1959E typu I o hvězdné velikosti 17,5. Pozorována byla až do 17. června roku 1960. Supernova 1979C objevena 15. dubna 1979 byla typu II, dosáhla hvězdné velikosti 11,6 mag, ale pohasla velmi rychle. Zbytky této supernovy byli nadále pozorovány v rozmezí od rádiového po rentgenové spektrum prostřednictvím družic Rosat a XMM Newton. Dosud poslední objevenou supernovou byla 2006X. Byla zaznamenána 7. února 2006, ještě před dosažením svého maxima, 12 úhlových vteřin západně a 48 jižně od středu galaxie. Na zde uvedených snímcích ji zachytila evropská jižní observatoř (ESO) prostřednictvím jejich VLT. Svého maxima, 13,5 mag, dosáhla 27. února 2006.
Zdroj: https://objekty.astro.cz