Objevitel Johann Elert Bode
Datum objevu 31. prosince 1774
Spirální galaxie
Rektascenze 9h 55m 33,2s
Deklinace 69°3′55″
Souhvězdí Velká medvědice (lat. UMa)
Zdánlivá magnituda 7,89
Úhlová velikost 24,9'x11,5'
Vzdálenost 12,0 ± 1,5 Mly (3,69 ± 0,46 Mpc)
Plošná jasnost 13,0 mag/sq arcmin
Messier 81 (také M81, Bodeho galaxie nebo NGC 3031) je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, která byla objevena Johannem Elertem Bodem 31. prosince 1774 společně s nedalekou galaxií M82. Obě galaxie jsou spolu s NGC 2403 nejjasnějšími členy skupiny galaxií M 81. M81 je od Země vzdálená 12 miliónů světelných let a se svou magnitudou 6,9[8] a úhlovými rozměry 24,9'x11,5' patří mezi nejvýraznější galaxie.
- Historical Observations and Descriptions of M81
- Hubble Space Telescope images of M81
- UIT images of M81 in UV
- XMM Newton images of M81 in UV
- Spitzer Space Telescope images of M81 in infrared light
- More images of M81
- Amateur images of M81
- More images of M81 and M82
- Multispectral Image Collection of M81, SIRTF Multiwavelength Messier Museum
- SIMBAD Data of M81
- NED Data of M81
- Publications on M81 (NASA ADS)
- M81 (Apparent) Novae (IAU CBET)
- Observing Reports for M81 (IAAC Netastrocatalog)
- NGC Online data for M81
Velká a nádherná spirální galaxie M81 v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major) je jednou z nejjasnějších galaxií, které jsou vidět na obloze planety Země. Pro amatérské astronomy nacházející se na severní polokouli, je díky své hvězdné velikosti (6,9 mag), jednou z nejsnáze pozorovatelných galaxií, přičemž k jejímu pozorování postačí dalekohledy menších rozměrů. Brian Skiff z Lowellské observatoře dokonce oznámil, že za dobrých pozorovacích podmínek (jasná a tmavá obloha) viděl M81 bez použití jakéhokoliv dalekohledu.
Skvostně podrobný pohled na prvním snímku odhaluje její jasné jádro, impozantní spirální ramena a rozevláté kosmické prachové pásy, rozsahem srovnatelné s Mléčnou dráhou. Přímo přes disk, dole a napravo od galaktického středu, běží pozoruhodný prachový pás a naznačuje neuspořádanou minulost, na rozdíl od dalších nápadných spirálních útvarů v M81. Bludný prachový pás může být protáhlým výsledkem těsného přiblížení mezi M81 a její menší doprovodnou galaxií M82.
Zkoumání proměnných hvězd v M81 (NGC 3031) poskytlo pro tuto externí galaxii jednu z nejlépe určených vzdáleností – 3620 kpc.
M81 je první ze čtyř objektů Messierova katalogu objevených Johannem Elertem Bodem, jenž tuto galaxii objevil společně s jejím „sousedem“ M82 31. prosince 1774. Bode tuto galaxii popsal jako „mlhovinovou skvrnu“ převážné kruhového tvaru s hustým jádrem uprostřed, nacházejících se přibližné 0,75 stupně od M82. Do svého seznamu ji zařadil pod číslem 17. Pierre Méchain v srpnu 1799 obě galaxie nezávisle znovuobjevil a objev nahlásil Charlesu Messierovi, který je po změření jejich pozic 9 února 1781 přidal do svého katalogu.
M81 je nejjasnější a pravděpodobně dominující galaxií ve skupině M81. Před několika desítky miliónů let došlo ke srážce M81 a M82. Rozměrnější M81 vlivem gravitačních sil při této události značně zdeformovala M82. Srážka rovněž zanechala stopy ve spirální struktuře jasnější a rozměrnější galaxie M81. Vzdálenost mezi těmito galaxiemi je přibližně 46 kpc.
28. května 1993 byla v M81 spatřena supernova tipu II (1993J), kterou objevil amatérský španělský astronom Francisco Garcia Diaz. Dosáhla hvězdné velikosti 10,5 mag. Zbytek této supernovy byl zaznamenáván v rádiovém oboru o vlnové délce 3,6 cm od 6. do 18. měsíce po jejím výbuchu. Záznamy z tohoto měření můžete vidět na 4. a 5. snímku.
Perelmuter a Racine v roce 1995 zkoumali oblast M81 a našli přibližně 70 objektů, jenž by mohly být považovány za kulové hvězdokupy.Odhadují, že v systému kulových hvězdokup galaxie M81 se nachází až 210 (+/- 30) objektů.
8. a 9. snímek v optickém a ultrafialovém spektru byl pořízen z dalekohledu, jenž byl vynesen na oběžnou dráhu Země v prosinci roku 1990 v rámci mise Astro-1 Space Shuttle (STS-35).
Zdroj: https://objekty.astro.cz