M080 - Kulová hvězdokupa v souhvězdí Štíra

M080 - Kulová hvězdokupa v souhvězdí Štíra

Objevitel Charles Messier
Datum objevu 4. ledna 1781
Kulová hvězdokupa

Rektascenze 16h 17m 2,5s
Deklinace -22°58′30″
Souhvězdí Štír (lat. Sco)
Zdánlivá magnituda  7,33
Úhlová velikost 8,9′
Vzdálenost 0,01 Mpc

 

Messier 80 (také M80 nebo NGC 6093) je kulová hvězdokupa v souhvězdí Štíra. Objevil ji Charles Messier 4. ledna 1781. Hvězdokupa je od Země vzdálená přibližně 28 400 ly.

 

Podrobnosti v EN

 

M80 je nepříliš jasná kulová hvězdokupa, její zdánlivá hvězdná velikost dosahuje 7,3 mag. V okulárech malých dalekohledů se M80 může podobat kometě. Husté „hvězdné mračno“ této hvězdokupy obsahuje několik set tisíc hvězd, které jsou k sobě přitahovány gravitační silou. Je to jedna z nejhustších kulových hvězdokup naší Galaxie. Její úhlový průměr 8,9' při vzdálenosti 8,4 kpc odpovídá lineárnímu průměru 26,4 pc.

M80 byla poprvé objevena Charlesem Messierem 4. ledna 1780, který ji ve svém katalogu popsal jako „mlhovinu bez hvězd podobající se jádru komety“. William Herschel byl první, kdo před rokem 1785 rozpoznal, že se jedná o kulovou hvězdokupu. Do svého katalogu si poznamenal: „Pamatuji si, že jsem viděl jednu z nejbohatších a nejhustších kup malých hvězd.“

Lokalizovat M80 je velice snadné. Nachází se téměř v polovině vzdálenosti mezi hvězdami Antares (Alfa Sco) a Graffias (Beta Sco). Vypadá jako jasná, ale malá kulička s výrazně jasným jádrem.

První dva snímky, které zde uvádím, byly pořízeny prostřednictvím Hubblova kosmického teleskopu v roce 1999. Vzhledem ke vzdálenosti M80 jsou na nich vidět pouze hvězdy jasnější než Slunce. Avšak při hlubším zkoumání M80 (v optickém i ultrafialovém oboru) astronomové odhalili vysoký počet hvězd nazývaných „modrý tulák“. Jedná se o hvězdy, které vypadají velmi mladě vzhledem k ostatním hvězdám. Poprvé je objevil Alan Sandage v roce 1953. Zdánlivě mladý vzhled hvězd je způsoben dramatickými hvězdnými interakcemi, ke kterým dochází při průchodu hvězd skrze hustý centrální region hvězdokupy, při kterém se jednotlivým hvězdám „odlupují“ chladnější vnější vrstvy. V M80 bylo objeveno přibližně dvakrát více „modrých tuláků“ než v kterékoliv jiné hvězdokupě pozorované Hubblovým kosmickým teleskopem. Velký výskyt těchto hvězd v M80 předpokládá vysokou četnost hvězdných srážek v centru M80. Další průzkumy M80 prostřednictvím Hubblova kosmického teleskopu vedly k objevení pouze dvou dvojhvězd. To je mnohem méně, než se předpokládalo vzhledem ke zmiňované četnosti hvězdných srážek v M80.

Berlínský astronom Auwers zaznamenal v M80 dne 21. května 1861 novu, která zářila po dobu několika týdnů. Výsledky jeho pozorování ukazují, že 21. května a 22. května 1861 dosahovala hvězdné velikosti 7,0 mag, do 16. června 1861 pak pohasla na hodnotu 10,5 mag. Ve svém maximu byla tedy jasnější než celá hvězdokupa M80. Nezávisle na pozorování Auwerse pozoroval tuto novu astronom Pogson, který její maximum stanovil na počátek roku 1864. Jeho pozorování však nebylo potvrzeno.

Jižní a východní část M80 obsahuje velké množství tmavých a poměrně málo světlých difúzních mlhovin (mračen mezihvězdného prachu).

Zdroj:  https://objekty.astro.cz