Objevitel Pierre Méchain
Datum objevu 5. září 1780
Planetární mlhovina
Rektascenze 1h 42m 19,69s
Deklinace 51°34′31,7″
Souhvězdí Perseus (lat. Per)
Zdánlivá magnituda 17,48
Úhlová velikost 2,7′×1,8′
Vzdálenost 2 500 ly
Malá činka (také Messier 76 nebo NGC 650 a NGC 651) je planetární mlhovina v souhvězdí Persea. Objevil ji Pierre Méchain 5. září 1780. Patří mezi nejslabší objekty Messierova katalogu.
- Historical Observations and Descriptions of M76
- Spitzer Space Telescope image of M76
- More images of M76, and more images ..
- Amateur images of M76
Bill Arnett's M76 photo page, info page.
- Spectrum of M76 (Gallery of Planetary Nebulae Spectra, Karen Kwitter and Richard Henry)
- SIMBAD Data of M76
- NED Data of M76
- Publications on M76 (NASA ADS)
- Observing Reports for M76 (IAAC Netastrocatalog)
- NGC Online data for M76
Planetární mlhovina M76 byla objevena Pierrem Méchainym v noci 5. září 1780. Tento svůj objev ohlásil Charlesu Messierovi, který ji pozoroval 21. října 1780, určil její polohu a přidal ji do svého katalogu. Zatímco Méchainy specifikoval M76 jako mlhovinu bez hvězd, Messier se domníval, že se jedná o objekt tvořený malými hvězdami společně s trochou mlhoviny. Lord Rosse se chybně domníval, že u M79 objevil nepatrnou spirální strukturu. V roce 1866 William Huggins, průkopník spektroskopie, správně určil spektrum M76 za plynné. Průkopník astrofotografie Isaac Roberts zjistil, že tento objekt nejsou dvě nýbrž jen jedna mlhovina. Teprve Heber D. Curtis v roce 1918 správně určil, že se jedná o planetární mlhovinu.
Vzhledem k předpokladům, že se jedná o dvojitou mlhovinu, byla tomuto objektu přidělena dvě čísla NGC. Tuto hypotézu vyvolal William Herschel, který 12. listopadu 1787 jedné z částí M79 ve svém katalogu přiřadil nové číslo (H.I.193). Část mlhoviny rozkládající se ze severu na východ tak dostala v Novém základním katalogu označení NGC 651, zatímco celý objekt M79 je v současné době chápán jako NGC 650.
Vzhled M76 se částečně podobá mlhovině Činka, M27. Hlavní část je pravděpodobně jasný, mírně eliptický prstenec, který pozorujeme pod úhlem několika málo stupňů od roviny rovníku. Tento prstenec se rozpíná rychlostí 42 km.s-1.
Pro planetární mlhoviny není obvyklé nepřesné určení jejich vzdáleností, avšak hodnoty týkající se M76 se pohybují v rozmezí 520 pc až 4600 pc. Novější hodnota od Kennetha G. Jonese je 2500 pc. Rozměry M76 se pak odhadují v rozmezích (0,1 x 0,22) pc až (0,95 x 1,96) pc pro střed mlhoviny, 0,4 pc až 3,46 pc pro rozestup „křidélek“ a 0,74 pc až 6,4 pc pro halo mlhoviny. Halo, rozprostírající se do šíře 290 úhlových vteřin, je tvořeno materiálem, který byl pravděpodobně vytlačen hvězdnými větry z centrální hvězdy v době, kdy procházela vývojovým stádiem červeného obra. Dnešní centrální hvězda dosahuje hvězdné velikosti 16,6 mag a teploty 60 000 K, která bude v budoucnu pravděpodobně klesat.
Jak je u planetárních mlhovin obvyklé, i u M76 vizuální hvězdná velikost dosahuje jasnějších hodnot (10,1 mag), než hvězdná velikost fotografická (12,2 mag). Tato skutečnost je způsobena emisí většiny světla v jedné spektrální čáře dvojitě ionizovaného kyslíku.
Zdroj: https://objekty.astro.cz