Objevitel Pierre Méchain
Datum objevu 1780
Rektascenze 1h 36m 41,7s
Deklinace 15° 47' 1"
Jasnost 9,4 mag
Úhlová velikost 10,5'x9,5'
Vzdálenost 35.000.000 sv. let
Foto ESO
Galaxie M74 (NGC 628) má druhou nejnižší plošnou jasnost ze všech Messierových objektů. Její pozorování může být velmi obtížné, pokud není obloha dostatečně tmavá a průzračná. Obsahuje asi 100 miliard hvězd, velký počet HII oblastí a výrazná spirální ramena svědčí o bouřlivé tvorbě hvězd. Těchto oblastí bylo napočítáno 193 a zejména na ultrafialových snímcích se výrazně zobrazují jako jasné uzlíky. Roku 2005 rentgenová observatoř Chandra v galaxii zpozorovala vysoce svítivý rentgenový zdroj, který v pravidelných úsecích opakujících se každé dvě hodiny vyzařuje více rentgenové energie než neutronová hvězda, mohlo by se tak jednat o černou díru střední hmotnosti.
- Historical Observations and Descriptions of M74
- UIT images of M74 from the ASTRO-1 Space Shuttle mission (STS-35)
- More images of M74
- Amateur images of M74
Spirální galaxii M74 objevil Pierre Méchainy koncem září 1780. Svůj objev sdělil svému příteli, Charlesu Messierovi, který určil polohu M74 a 18. října 1780 ji zařadil do svého katalogu. Je to jedna z prvních galaxií, u níž byla rozpoznána spirální struktura. Lord Rosse ji uváděl jako jednu ze 14 „spirálních mlhovin“ objevených do roku 1850.
Tato nápadná spirální galaxie je vzorem galaxií typu Sc. Detailněji může být klasifikována podle De Vaucouleurova schématu jako typ SA(s)c. Její vzdálenost se odhaduje mezi 9200 a 12270 kpc. Vzdaluje se od nás rychlostí 793 km.s-1. Spirální ramena lemována hvězdokupami mladých modrých hvězd a růžově zbarvenými, plynnými difusními mlhovinami (oblastmi H.II). Roztahují se do šířky 10 úhlových minut, což odpovídá lineárnímu průměru 29,1 kpc, zhruba stejné velikosti jako naše Galaxie. Jádro M74 je malé a jasné.
Vysoký počet oblastí H.II a zmiňovaná klasifikace galaxie nasvědčují tomu, že v M74 stále probíhá bujný vznik hvězd. Zmiňované oblasti je možné vidět jako jasné body na snímku vlevo dole, jenž je pořízen v ultrafialovém oboru a pochází z mise ASTRO-1. Pozoruhodně symetrický výskyt těchto oblastí v celé galaxii, je pravděpodobně zapříčiněn globálním fenoménem hustých vln, pohybujících se kolem plynného diku M74, vyvolaných gravitační interakcí mezi sousedními galaxiemi.
M74 je pravděpodobně hlavním členem velmi mále skupiny galaxií, obsahující zvláštní spirální galaxii NGC 660 typu Sba, zvláštní galaxii UGC 891 typu Sm (na rozhraní mezi spirální a nepravidelnou galaxií) a nepravidelné galaxie UGC 1176, UGC 1195 a UGCA 20.
V M74 byly zaznamenány dvě supernovy. První (SN 2002sp) objevil 29. ledna 2002 japonský amatérský astronom Yoji Virose v době, kdy dosáhla hvězdné velikost 13,7 mag. Druhá (SN 2003gd) byla objevena Australanem Bobem Evansem 21. června 2003 při dosažení hvězdné velikosti 13,2 mag.
Zdroj: https://objekty.astro.cz