Objevitel Charles Messier a Augustin Darquier de Pellepoix
Datum objevu 31. ledna 1779
Planetární mlhovina / Prstencová mlhovina
Rektascenze 18h 53m 35,1s
Deklinace 33°1′45″
Souhvězdí Lyra (lat. Lyra)
Zdánlivá magnituda 15,769
Úhlová velikost 1,4′×1,0′
Vzdálenost 786,968 pc
Planetární mlhovina (také Messier 57, M57 nebo NGC 6720) je planetární mlhovina v souhvězdí Lyry. Je to jedna z nejznámějších mlhovin. Její prstencový vzhled je způsoben tím, že je směrem k Zemi natočena jedním pólem. Při pozorování z její roviny rovníku by měla vzhled podobný mlhovině Činka (M27).
- Historical Observations and Descriptions of M57
- Hahn's description of the discovery of "notable changes", actually the discovery of the central star of M57.
- HST image of M57; October 1998 HST image
- KPNO images of M57
- WIYN images of M57
- Three faces of M57 by George Jacoby, KPNO (showing faint outer envelopes with increasing detector sensitivity)
- Lowell 1.1-m images of M57 (Bill Keel)
- More images of M57
- Amateur images of M57, more amateur images
- Giangi Caglieris report on Who discovered M57?
- Donald Olson's report on the discovery history of M57
Bill Arnett's Ring Nebula M57 page from "The Web Nabula."
- Multispectral Image Collection of M57, SIRTF Multiwavelength Messier Museum
- Spectrum of M57 (Gallery of Planetary Nebulae Spectra, Karen Kwitter and Richard Henry)
- Jack Schmidling's M57 page
- SIMBAD Data of M57
- NED data of M57
- Publications on M57 (NASA ADS)
- Observing Reports for M57 (IAAC Netastrocatalog)
- NGC Online data for M57
Prstencová mlhovina M57 je jedním z nejvděčnějších a nejčastěji zobrazovaných objektů na obloze. Předpokládá se, že tento jednoduchý uhlazený vzhled planetární mlhoviny je způsoben perspektivou – náš pohled z planety Země se dívá přímo do něčeho co je ve skutečnosti válcovité mračno plynu vyvrženého umírající hvězdou.
Astronomové z Hubble Heritage vytvořili velmi ostrý obraz (1. snímek) z pozorování Hubbleovým kosmickým dalekohledem s využitím přírodních barev k zobrazení teploty vyvrženého hvězdného plynu. Modrý horký plyn poblíž energetické ústřední hvězdy ustupuje ve větších vzdálenostech postupně chladnějšímu zelenému a žlutému plynu až k nejchladnějšímu červenému plynu na vnějším okraji. Na okraji mlhoviny lze též spatřit tmavé, vychýlené struktury.
Prstencová mlhovina má napříč asi 0,3 pc a je asi 705 pc daleko v letním souhvězdí Lyry, mezi hvězdami beta a gama.
Prstencová mlhovina, která může být vidět i malými dalekohledy na sebe bere nový vzhled, když se díváme ve slabém světle. Nedávno uvolněný snímek ve falešných barvách – nahoře – pořízený obřím dalekohledem Subaru ukazuje detaily obřích hal difuzního plynu, které obepínají celou strukturu. Prstencová mlhovina, též známá jako M57, je nesouměrná planetární mlhovina, typ mlhoviny, která vzniká, když hvězda podobná Slunci dospěje k odhození vnější atmosféry. Původ a budoucí vývoj vnějších hal Prstencové mlhoviny je nadále předmětem výzkumu.
Zdroj: https://objekty.astro.cz