Objevitel Charles Messier
Datum objevu 13. října 1773
spirální galaxie
Rektascenze 13h 29m 52,7s
Deklinace 47°11′43″
Souhvězdí Honicí psi (lat. zkr. CVn)
Zdánlivá magnituda 8,36
Úhlová velikost 11,2'x6,9'
Vzdálenost 23 milionů ly
Vírová galaxie (také Messier 51, M51 nebo NGC 5194) je známá spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů. Má výrazná spirální ramena, úhlovou velikost 11,2'x6,9' a hvězdnou velikost 8,4.[8] Objevil ji Charles Messier 13. října 1773. Leží ve vzdálenosti asi 23 milionů světelných let. Když na jaře roku 1845 William Parsons objevil spirální tvar jejích ramen, stala se vůbec první galaxií s rozpoznanou spirální strukturou. Jedná se o jednu z nejznámějších galaxií na obloze vyhledávanou mnoha amatérskými astronomy. Lze ji pozorovat už v triedru.
- Historical Observations and Descriptions of M51
- INT image of M51
- NOAO images of M51
- HST images of M51's core; more HST images of M51 (2001)
- GALEX images of M51 in the ultraviolet light
- More images of M51
- Amateur images of M51; more amateur images
Three supernova have been discovered in M51 so far:
- On April 2, 1994, SN 1994I was discovered 14"E and 12"S of the nucleus of M51 by the Atlanta amateur astronomers Jerry Armstrong and Tim Puckett. It brightened to mag 12.8 and was classfied as of type Ic.
- On June 27, 2005, German amateur Wolfgang Kloehr found SN 2005cs 15"W and 67.3"S of the nucleus of M51 as it was at mag 13.5 (and rising) - this supernova was found to be of type II by the analysis of its spectrum.
- On May 31, 2011, SN 2011dh was discovered by four astronomers: Tom Reiland (USA), Thomas Griga (Germany), Amedee Riou (France), and Stephane Lamotte Bailey (France) when it was at about Mag 14.2, and had not been present the night before. It was found to be of type IIP.
- Hubble Space Telescope images of SN 1994I
- Amateur images of supernova 1994I in M51
The companion galaxy, M51B (NGC 5195), has also produced one supernova, 1945A, which occurred on April 8, 1945, and reached 14th magnitude.
- Multispectral Image Collection of M51, SIRTF Multiwavelength Messier Museum
- SIMBAD Data of M51
- NED data of M51 - distances
- Publications on M51 (NASA ADS)
- Observing Reports for M51 (IAAC Netastrocatalog)
- NGC Online data for M51
Sledujte držadlo Velkého vozu (Velké naběračky) směrem od misky naběračky, až se dostanete k poslední jasné hvězdě držadla. Pak jenom s vaším dalekohledem trochu sklouzněte na jih a západ a pravděpodobně najdete tento úžasný pár interagujících galaxií, 51. položku ve slavném katalogu Charlese Messiera.
Tato úžasná spirální galaxie M51 byla objevena Charlesem Messierem. Objevil ji 13. října 1773, když pozoroval kometu, a popsal ji jako „velmi nejasnou mlhovinu bez hvězd“, kterou je velmi obtížné vidět. Její společník, galaxie NGC 5195, byla objevena v roce 1781 přítelem Charlese Messiera, Pierrem Méchainym, který ji ve svém katalogu z roku 1784 popsal takto: „Je to pár, každá z nich má jasný střed, ty jsou od sebe vzdáleny 4’35”. Dvě ‘atmosféry‘ navzájem se dotýkající, jedna je méně jasná než ta druhá.“ William Herschel přiřadil NGC NGC 5195 své vlastní označení, H.I.186. Občas vyvstávají nejistoty o tom co je míněno označením M51. Je to pár a nebo větší galaxie NGC 5195? Pokud se myslí pár, pak NGC 5194 je někdy označována jako „M51A“ a NGC 5195 jako „M51B“.
M51 je dominantní člen malé skupiny galaxií. Při odhadované vzdálenosti 11000 pc a tak jasném vzhledu se opravdu jedná o velkou a zářivou galaxii. Hodnota vzdálenosti M51 a také celé skupiny, není doposud přesně známá. Námi uváděná hodnota je založena na fotometrické metodě určení. Stejnou vzdálenost uvádí i Kenneth Glyn Jones. Některé zdroje uvádí i tak malé hodnoty jako je 6000 pc. Nedávné (2001) tiskové prohlášení STScI uvedlo hodnotu 9500 pc.
Výše zmiňovaná skupina galaxií M51 obsahuje:
Galaxie RA Dec typ mag dim RR
- NGC 5023 13:12.2 +44:02 Sc: 12.25p 6.5x1.0 484
- UGC 8313 13:13.8 +42:12 SBc 14.63p 1.9x0.6 699
- UGC 8331 13:15.5 +47:30 Ir+ 14.52p 2.7x1.0 358
- M63 13:15.8 +42:02 Sb+ 8.57 12.3x7.6 575
- M51 13:29.9 +47:12 Sc 8.38 11.0x7.8 573
- NGC 5195 13:30.0 +47:16 Pec 9.63 5.4x4.3 658
- NGC 5229 13:34.1 +47:55 SBd: 13.90p 3.3x0.7 476
- UGC 8683 13:42.6 +39:40 Ir- 14.28p 2.0x1.9 748
RA/Dec: rektascenze a deklinace (pozice 2000,0); Typ: typ podle Hubbleova schématu; mag: hvězdná velikost; dim: průměr v úhlových minutách; RR: radiální rychlost (zdroj: Sky Catalog 2000).
Tato galaxie byla první, kde lordem Rossem v roce 1845 byla objevena spirální struktura galaxií, která byla pečlivě zachycena na jeho kresbě (snímek vpravo nahoře). Proto se tato galaxie někdy nazývá také jako Rosseova galaxie.
V souvislosti s posledním poznáním se dospělo k závěru, že zmiňovaná spirální struktura M51 se v současnosti střetává s jejím sousedem NGC 5195. Působením této interakce došlo k rozdělení a kompresi plynu v některých oblastech, což má za následek vznik nových hvězd. Jak je tomu běžně u střetávajících se galaxií, tak i zde pravděpodobně dojde ke spojení v jednu masivní galaxii. Halton Arp přidal M51 do svého katalogu mimořádných galaxií pod číslo 85. Výčet Messierových objektů v Harpově katalogu je následující:
- Arp 16 = M66 Spiral w detached segments
- Arp 26 = M101 Spiral w one heavy arm
- Arp 37 = M77 Spiral w LSB Companion on arm
- Arp 76 = M90/IC 3583 Spiral w small HSB companion
- Arp 85 = M51/NGC 5195 Spiral w large HSB companion
- Arp 116 = M60/NGC 4647 Elliptical close to and perturbing a spiral
- Arp 134 = M49 Elliptical w nearby fragments
- Arp 152 = M87 Galaxy w Jet
- Arp 168 = M32 Galaxy w Diffuse Countertail
- Arp 317 = M65/M66/NGC 3628 Galaxy Group
- Arp 337 = M82 Misc pec
Na obrazových datech snímků v rentgenovém oboru z Chandry, která stále poskytuje skvělé výkony, se třpytí více jak 80 rentgenových hvězd. Počet zářivých rentgenových zdrojů uvnitř M51, pravděpodobně neutronových hvězd a černých děr v podvojných systémech, je pro normální spirální nebo eliptické galaxie neobvykle vysoký a vnuká tak myšlenku, že tento kosmický vír prošel intenzivním období vznikání hmotných hvězd.
Jasná jádra obou galaxií, NGC 5194 a NGC 5195, také vykazují vysoko energetickou aktivitu a ukazují difusní zář pocházející z plynu o mnohamiliónové teplotě. Rozsáhlejší záběr oblasti kolem jádra NGC 5194 (poslední snímek) ukazuje rentgenové záření ze zbytku po supernově, z trosek po obrovské hvězdné explozi, která byla pozemskými astronomy poprvé detekována v roce 1994.
Zdroj: https://objekty.astro.cz