Objevitel Charles Messier
Datum objevu 19. února 1771
Otevřená hvězdokupa
Rektascenze 7h 41m 46s
Deklinace -14°48′36″
Souhvězdí Lodní záď (lat. Pup)
Zdánlivá magnituda 6,33
Úhlová velikost 27'
Vzdálenost 5 400 ly
Messier 46 (také M46 nebo NGC 2437) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Lodní zádě s magnitudou 6,1. Objevil ji Charles Messier 19. února 1771.
- Historical Observations and Descriptions of M46
- More images of M46
- Amateur images of M46
- Amateur images of M46 and M47
- WEBDA cluster page for M46
- SIMBAD Data of M46
- NED Data of M46
- Publications on M46 (NASA ADS)
- Observing Reports for M46 (IAAC Netastrocatalog)
- NGC Online data for M46
M46 byl první objekt, který Charles Messier objevil po té, co publikoval první vydání svého seznamu objektů (M1 až M45). Tento objekt do svého katalogu přidal 19. února 1771, tři dny po jej presentoval na akademii společně s objekty M47, M48 a M49.
Tato hvězdokupa je velice „bohatá“, 150 jejích členů z celkového počtu pětiset, dosahuje hvězdné velikosti 10 až 13 mag. Nejjasnější z těchto hvězd jsou spektrálního typu A0 a každá z nich září 100 x více než Slunce (nejjasnější má hvězdnou velikost 8,7 mag). Tato skutečnost nasvědčuje odhadovanému stáří hvězdokupy, 300 milionů let. Členové – hvězdy jsou rozptýleny v průměru 27 úhlových minut, což při vzdálenosti 1656 pc odpovídá průměru 9,2 pc a vzdalují se od nás rychlostí 41,4 km.s-1 (podle Baadeho). M46 je klasifikována jako Trumpler typu II,2,r.
Jako speciální a úžasný rys, který je patrný i na fotografiích, je planetární mlhovina (NGC 2438, také FC 87), která se nachází v mezích viditelných hranic M46. Tento objekt vypadá, jakoby ležel poblíž severního okraje hvězdokupy. Přes to vše tato mlhovina není pravým členem kupy, ale pouze překrývá okraj kupy a nebo je pouze míjející „host“ a to z těchto důvodů:
- Radiální rychlost NGC 2438 je zhruba 77 km.s-1, což je o 43 km.s-1 více než je rychlost hvězdokupy, takže by nebylo možné, aby ji hvězdokupa držela, i kdyby se nacházely ve stejné vzdálenosti. Podle Woldemara Götze je vzdálenost hvězdokupy 1411 pc, zatímco vzdálenost mlhoviny pouhých 889 pc.
- Planetární mlhoviny jsou viditelné pouze krátký čas a poté se rychle mizí; většina z nich je viditelná pouze několik desítek tisíc let před tím, než jejich hmota „vyprchá“ do okolního mezihvězdného prostoru
- Planetární mlhoviny jsou pozdním stádiem hvězdného vývojem, který nastává pouze u hvězd s hmotností nižší než je 3násobná hmotnost Slunce. Tyto hvězdy nicméně potřebují více než miliardu let ke svému vývoji, aby pak z jimi opuštěného „povlaku“ vznikla planetární mlhovina, to je však mnohem déle než je stáří hvězdokupy M46. Tento poslední důvod je však sporný, protože některé mladé hvězdokupy v Plejádách obsahují významný počet bílých trpaslíků, které se museli vyvinout z velice hmotných hvězd. Tyto hvězdy musely během svého vývoje ztratit mnoho hmoty, pravděpodobně vlivem silných hvězdných dešťů v době kdy procházely fází červených obrů. Také musely projít fází planetární mlhoviny.
Zdroj: https://objekty.astro.cz