M044 - Otevřená hvězdokupa Jesličky v souhvězdí Raka

M044 - Otevřená hvězdokupa Jesličky v souhvězdí Raka

Objevitel Aratos
Datum objevu 260 př. n. l.

Otevřená hvězdokupa
Rektascenze 8h 40m 24s
Deklinace 19°40′0″
Souhvězdí Rak (lat. Cnc)
Zdánlivá magnituda  3,46
Úhlová velikost 95′[4] (70′)
Vzdálenost 607 ly

 

Hvězdokupa Jesličky (nazývaná také Messier 44, M44, NGC 2632, Včelí úl nebo Praesepe) je jasná otevřená hvězdokupa v souhvězdí Raka. Se svou vzdáleností přibližně 607 světelných let od Země patří mezi nejbližší hvězdokupy a proti jiným blízkým hvězdokupám je mnohem bohatší na hvězdy. Na průzračně tmavé obloze je viditelná pouhým okem jako mlhavý objekt. Klaudios Ptolemaios ji popsal jako „mlhavou hmotu na prsou Raka“. Jesličky také patří mezi první objekty, které svým dalekohledem na konci roku 1609 pozoroval Galileo Galilei. Galileo také jako první určil, že jde o hvězdokupu, když napsal, že se skládá z jednotlivých hvězd.

Nejjasnější hvězdy této hvězdokupy mají hvězdnou velikost 6 až 7 a jsou pohodlně viditelné triedrem klidně i uprostřed města. Její stáří a vlastní pohyb jsou srovnatelné s Hyádami, což naznačuje společný původ obou hvězdokup. Kromě toho Jesličky i Hyády obsahují červené obry i bílé trpaslíky, což jsou závěrečná období vývoje hvězd, a velký počet hvězd hlavní posloupnosti spektrální třídy A, F, G, K a M.

Odhady vzdálenosti hvězdokupy se pohybují v rozmezí od 160 do 187 parseků (550 až 610 světelných let), ale ohledně jejího stáří, které se odhaduje na 580 milionů let, panuje větší shoda.

 

Podrobnosti v EN

 

Tato úžasná hvězdokupa, M44, je nazývána Jesličky nebo také Včelín. Je to jeden z objektů, jenž jsou viditelné pouhým okem a proto je známa již z pravěku. Je s ní spojeno starověké učení: Řekové a Římané viděli tuto „mlhovinu“ jako žlab, z něhož žraly dva připoutaní osli, Asellus Borealis, Severní osel (Gamma Cnc; spektrální typ A1 V, hvězdná velikost 4,7 mag, vzdálenost 47 pc) a Asellus Australis, Jižní osel (Delta Cnc; spektrální typ K0 V, hvězdná velikost 3,9 mag, vzdálenost 47 pc). Erathosthenes říkal, že právě na těchto oslech jeli bozi Dionysos a Silenus do boje s  Titánem, který se polekal jejich hýkání a bitvu prohrál. Za odměnu byli tito osli vysláni na oblohu společně s Pustne. Aratos (250 před Kristem) zmiňoval tento objekt jako „Malou Mlhu“, Hipparcos (130 před Kristem) zahrnul tento objekt do svého hvězdného katalogu a nazval jej „Malý Oblak“ nebo „Kouřová Hvězda“. Plotemy M44 považoval za mlhovinu a popsal ji jako „Mlhovinová hmota v prsou Raka“.

Galileo byl první, kdo správně definoval tento „mlhovinový“ objekt, když napsal: „Mlhovina zvaná Jesličky (Praesepe), není pouze jedna hvězda, nýbrž shluk více než čtyřiceti malých hvězd.“ Později (1611) byla pravděpodobně viděna Nicholasem Peirescem, objevitelem mlhoviny Orion – M42 a dále pak pozorována jako hvězdokupa Simonem Mariášem v r. 1612. Charles Messier ji do svého katalogu zahrnul 4. března 1764.

Pomocí velkých dalekohledů bylo v M44 určeno víc než 200 členů z 350 hvězd vyskytujících se v oblasti hvězdokupy. Podle nových určení prostřednictvím astronomického satelitu HIPPARCOS je M44 vzdálena 177 pc (dříve bylo uváděno 160 pc) a její stáří bylo stanoveno na zhruba 730 milionů let. Zajímavé je, že jak směr pohybu M44, tak její staří se shodují s další, pouhým okem viditelnou a dlouho známou hvězdokupu Hyades, která nebyla v Messierově katalogu, není tomu tak ani v NGC či IC katalogu. Její stáří se nyní odhaduje na 790 milionů let (dříve bylo oběma hvězdokupám přisuzováno stáří mezi 400 a 600 miliony let). Tyto hvězdokupy, ačkoliv jsou dnes od sebe vzdáleny několik set světelných let, pravděpodobně mají stejný původ v některé obří difusní mlhovině, jenž existovala před 700 až 800 miliony let. Následkem toho je podobná hvězdná populace v obou hvězdokupách. Obě obsahují červené obry (M44 nejméně 5) a také bílé trpaslíky. M44 byla klasifikována jako Trympler typu I,2, r (podle Kennetha Glyna Jonese), jako Trumpler typu II,2,m (dle Sky Catalog 2000) a jako Trumpler typu II,2,r podle Götze.

To, že Messier zařadil hvězdokupu M44, mlhovinu Orion M42 / M43 a Plejády M45 do svého katalogu je velice neobvyklé a proto budou nadále otázkou spekulace.

Seznam nejjasnějších členů M44:

HD     RA  (2000.0)  Dec     mag    Spec   Poznámky

  • 72779  08:35:19.4 +19:35:24  6.58   G0III  35 Cnc, HR 3387
  • 73210  08:37:46.8 +19:16:02  6.75   A5V
  • 73294  08:38:23.1 +20:12:26  7.83   F7III
  • 73449  08:39:06.1 +19:40:36  7.45   A9Vn   v?
  • 73575  08:39:42.7 +19:46:42  6.66v  F0III  38 Cnc, BT Cnc
  • 73574  08:39:42.8 +20:05:09  7.73   A5V    m: AB
  • 73576  08:39:44.6 +19:16:31  7.67v  A7Vn   BU Cnc
  • 73598  08:39:50.7 +19:32:27  6.59   k0III  m: ADS 6915D, v?
  • 73618  08:39:56.5 +19:33:10  7.32   Am     m: ADS 6915 AB, sv
  • 73619  08:39:57.7 +19:32:31  7.54   Am     m: ADS 6915C, v?
  • 73665  08:40:06.4 +20:00:28  6.39   K0III  39 Cnc, HR 3427, v?, m: A
  • 73666  08:40:11.5 +19:59:16  6.61   A1V    40 Cnc, m: B
  • 73711  08:40:18.1 +19:31:55  7.54   F0III  m: B
  • 73712  08:40:20.1 +19:20:55  6.78   A9V    m
  • 73709  08:40:20.8 +19:41:11  7.70   F2III  m: ADS 6921 C
  • 73710  08:40:22.1 +19:40:11  6.44   K0III  m: ADS 6921 A
  • 73731  08:40:27.0 +19:32:42  6.30   Am     41 Epsilon Cnc, HR 3429, sb
  • 73763  08:40:39.3 +19:13:42  7.80v  A9V    BN Cnc
  • 73785  08:40:43.2 +19:43:09  6.85   A9III  42 Cnc, sb
  • 73819  08:49:56.3 +19:34:49  6.78   A6Vn   ? sp dist 82 pc
  • 73871  08:41:15.4 +20:28:37  6.73   A0III  ? sp dist 290 pc
  • 73890  08:41:18.3 +19:15:39  7.91   A7Vn   m: ADS 6931 AB, v?
  • 73974  08:41:50.1 +19:52:27  6.90   k0III
  • 74028  08:42:06.5 +19:24:42  7.96v  A7V    BX Cnc

Hodnota HD uvádí číslo v  katalogu Henryho Drapera.

Zdroj:  https://objekty.astro.cz