Objevitel Giovanni Battista Hodierna
Datum objevu před 1654
Spirální galaxie
Rektascenze 1h 33m 50,02s
Deklinace +30° 39' 36,7"
Souhvězdí Trojúhelník (lat. Triangulum)
Zdánlivá magnituda 5,72
Úhlová velikost 70,8×41,7
Vzdálenost 2,92±0,13 milionů ly
Galaxie v Trojúhelníku je spirální galaxie typu SA(s)cd vzdálená přibližně 3 milióny světelných let od Země v souhvězdí Trojúhelníku. Je katalogizována také jako Messier 33 nebo NGC 598. Někdy se používá i název galaxie Větrník, který však má společný s galaxií Messier 101. Galaxie v Trojúhelníku je třetím největším členem Místní skupiny galaxií, která zahrnuje Mléčnou dráhu, galaxii v Andromedě a přibližně 30 dalších menších galaxií. Je to jeden z nejvzdálenějších objektů viditelných za příznivých podmínek pouhým okem. Pozorovatel však musí mít velice dobrý zrak a musí být mimo dosah jakéhokoliv osvětlení.
- Historical Observations and Descriptions of M33
- Images of M33 from the UIT, taken on the ASTRO-1 Space Shuttle mission (STS-35).
- More images of M33
- Amateur images of M33
- list of objects in M33
- DIRECT: A project to directly determine the distances of M31 and M33 (by Kris Stanek, Harvard-Smithsonian CfA)
- Multispectral Image Collection of M33, SIRTF Multiwavelength Messier Museum
- SIMBAD Data of M33
- NED Data of M33 - distances
- Publications on M33 (NASA ADS)
- M33 (Apparent) Novae (IAU CBET)
- Observing Reports for M33 (IAAC Netastrocatalog)
- NGC Online data for M33
Spirální galaxie M33 je člen střední velikosti Místní skupiny galaxií. M33 se také nazývá Galaxie v Trojúhelníku podle souhvězdí, ve kterém se nachází. Co do poloměru je asi čtyřikrát menší, než naše Galaxie a galaxie v souhvězdí Andromedy (M31), i tak je ale mnohem větší než mnoho místních trpasličích sférických galaxií.
Blízkost M33 vzhledem k M31 některým astronomům vnuká myšlenku, že jde o satelitní galaxii u této mnohem hmotnější galaxie. Rovněž LGS 3, člen Místní skupiny galaxií, je pravděpodobně satelitní galaxií M33. Blízkost M33 vůči naší Galaxii zase způsobuje, že se jeví pod více jak dvojnásobným úhlovým průměrem Měsíce při úplňku a je vidět i dobrým triedrem. M33 může být považována za vzdáleného, ale gravitačně vázaného společníka galaxie v souhvězdí Andromedy (M31).
M33 byla pravděpodobně objevena již před rokem 1654 (Hodierna), zřejmě společně s NGC 752. Charles Messier ji však nezávisle znovuobjevil a katalogizoval 25. srpna 1764. Nicméně William Herschel, který jen s velkou opatrností ve svém přehledu přiřazoval čísla Messierovým objektům, přiřadil této galaxii číslo H V.17, na základě pozorování uskutečněných 11. září 1784.
Nejjasnější a největší oblast v M33 je difusní mlhovina obsahující ionizovaný vodík. Nachází se v severovýchodní části této galaxie a je označována jako NGC 604. Jde o největší známý region tohoto typu (Herschel II). Průměr této mlhoviny byl stanoven na 460 pc, její spektrum je podobné mlhovině Orion – M42 a obsahuje přibližně 200 mladých horkých hvězd, jejichž hmotnost se pohybuje v rozmezí od 15 to 60násobku hmotnosti Slunce.
Ve spirálních ramenech M33 je mnoho dalších objektů, které byly katalogizovaný jako NGC (588, 592, 595) nebo IC (131 až 137, 139 až 140, 142 a 143). Jeden z nich, velkou difusní mlhovinu NGC 595, William H. Walter prozkoumával prostřednictvím Hubbleova kosmického dalekohledu. Její snímek je vidět vpravo v první řadě fotografií.
Výsledky ze satelitu Hipparcos vedly ke kontrole a k přepracování kosmických vzdáleností a tedy i vzdálenosti mezi Zemí a M33. Současná hodnota je 920 kpc, většina zdrojů však uvádí hodnotu mezi 705 kpc a 736 kpc. Při vzdálenosti 920 kpc by průměr 73 úhlových minut odpovídal 15,3 kpc. Při pohledu na M33 vyvstává domněnka, že měně jasné okraje (okolí) M33 sahají o něco dále, průměr by tak dosahoval až 18,4 pc.
Galaxie Trojúhelník je typu Sc. Obsahuje kulové hvězdokupy, zbytky po supernovách (žádná však dosud nebyla spatřena) a také 112 proměnných hvězd, z nichž 25 je typu Cepheid. V M33 je rovněž silný zdroj rentgenového záření. V této galaxii je několik načervenalých oblastí typu HII včetně NGC 604 a rovněž několik namodralých oblastí mladých hvězd. Baade v M33 objevil hvězdnou populaci II.
Čtvrtý snímek zvýrazňuje světlo vyzařované vodíkem v červené a kyslíkem v modré barvě. Snímek pomohl oddělit hvězdy od emisní mlhoviny a tak i pomohl porozumět, jak galaxie tvoří hvězdy.
Zdroj: https://objekty.astro.cz