M031 - Spirální galaxie v souhvězdí Andromedy

M031 - Spirální galaxie v souhvězdí Andromedy

Datum objevu leden 964
Spirální galaxie

Rektascenze 00h 42m 44,3s
Deklinace +41°16′9″
Souhvězdí Andromeda (lat. And)
Zdánlivá magnituda (V) +4,36
Úhlová velikost 190′ × 60′
Vzdálenost 2,54 ± 0,06 Mly

 

Galaxie v Andromedě je spirální galaxie, vzdálená přibližně 2,5 miliónu světelných let (2,4×1019 km) od Země, v souhvězdí Andromedy. Je také známa pod katalogovým označením Messier 31 (M31) a NGC 224, ve starší astronomické literatuře má často označení Velká mlhovina v Andromedě. Galaxie v Andromedě je nejbližší spirální galaxie k naší Mléčné dráze, ale není nejbližší galaxií. Má jméno po oblasti hvězdné oblohy, ve které se nachází a která je pojmenována po mytologické princezně Andromedě. Galaxie v Andromedě je největší galaxie z Místní skupiny galaxií, která také obsahuje naši Mléčnou dráhu, Galaxii v Trojúhelníku a přibližně 30 dalších menších galaxií. Přestože je největší, nemusí být nejhmotnější, nedávná zjištění naznačují, že Mléčná dráha obsahuje více temné hmoty, a proto může být nejhmotnější galaxií v Místní skupině. Pozorováním Spitzerova vesmírného dalekohledu bylo zjištěno, že v galaxii M31 se nachází bilión (1012) hvězd,, což je nejméně dvojnásobný počet hvězd Mléčné dráhy, jejichž počet se odhaduje na 200 až 400 miliard.

Hmotnost Galaxie v Andromedě se odhaduje na 7,1×1011 Sluncí. Studie z roku 2009 odhadla, že Mléčná dráha a M31 mají přibližně stejnou hmotnost,[6], jiná studie z roku 2006 odhadla hmotnost naší galaxie na přibližně 80 % hmotnosti Galaxie v Andromedě. Očekává se, že obě galaxie se za více než 4,5 miliardy let začnou spojovat a pravděpodobně vytvoří obří eliptickou galaxii.[7][8] Galaxie má zdánlivou hvězdnou velikost 3,4m, je jedním z nejjasnějších objektů Messierova katalogu,[9] lze ji spatřit pouhým okem za bezměsíčné noci, i při pohledu z oblastí s malým světelným znečištěním. Na fotografiích pořízených větším dalekohledem se jeví šestkrát větší než Měsíc v úplňku, viditelná pouhým okem nebo malým dalekohledem či triédrem je ale pouze její centrální oblast.

 

Podrobnosti v EN

 

Galaxie Andromeda, M31, je při ideálních pozorovacích podmínkách viditelná i pouhým okem, a proto ji již v roce 964 znal a popsal perský astronom Abd-al-Rahman Al-Sufi. R. H. Allen uvádí, že M31 byla rovněž zaznamenána na holandských hvězdných mapách z 15. století. Charles Messier, který 3. srpna 1764 M31 zahrnul do svého katalogu, pravděpodobně nevěděl o těchto dřívějších záznamech. Domníval se tedy, že M31 objevil Simon Marius, jenž byl první, kdo v roce 1612 poskytl bližší popis tohoto objektu. Giovanni Batista Hodierna rovněž nevěděl o předešlých zmínkách o M31, a proto se v roce 1654 považoval za jejího objevitele. Edmond Halley připisoval objev této „mlhoviny“ francouzskému astronomovi Ismail Bouillaudovi, který ji pozoroval v roce 1661. Ten se však zmiňoval o neznámém astronomovi, který ji pozoroval již o 150 let dříve než on sám. Andromeda je nejbližší velkou galaxií k naší Galaxii a předpokládá se, že se jí do jisté míry podobá. Obě společně dominují Místní skupině galaxií.

Dlouho se věřilo, že „Velká mlhovina Andromeda“ je nejbližší mlhovinou. William Herschel zpočátku věřil, že její vzdálenost nepřesáhne 2 000násobek vzdálenosti Siria (5,2 kpc). Později uvedl, že ji viděl jako „vesmírný ostrov“ podobný Galaxii ve vzdálenosti 850krát větší než vzdálenost Siria. William Huggins byl první, kdo pomocí spektroskopie poznal rozdíl mezi plynnými mlhovinami a „mlhovinami“, které dnes označujeme jako galaxie. V. M. Slipher z Lowellovy observatoře v roce 1912 změřil radiální rychlost M31 a zjistil, že jde o největší rychlost, která byla kdy změřena (300 km.s-1). Již tento fakt prokazoval, že se jedná o objekt galaktického typu. Edwin Hubble v roce 1923 objevil v M31 první proměnnou hvězdu typu delta Cep, pomocí níž stanovil intergalaktickou vzdálenost a prohlásil, že M31 je skutečně galaxií. Jelikož nevěděl o dvou typech proměnných delta Cep, jím určená vzdálenost byla špatná. Tato chyba byla odhalena až v roce 1954, kdy byl zkompletován a uveden do provozu pětimetrový dalekohled Mount Palomaru.

V současnosti je galaxie Andromeda velmi studovanou galaxií. Z velké části je zajímavá tím, že umožňuje zvenčí studovat všechny vlastnosti a rysy podobné naší Galaxii, která vlivem částečného zahalení mezihvězdným prachem obdobné studie neumožňuje. Díky M31 proto mohou neustále probíhat studie spirální struktury galaxií, kulových a otevřených hvězdokup, mezihvězdné hmoty, planetárních mlhovin, zbytků po supernovách, jader galaxií a mnohých dalších objektů.

Již Charles Messier objevil dva nejjasnější společníky této galaxie, M32 a M110, které jsou viditelné i v malých dalekohledech. Tyto dva relativně jasné objekty, které jsou poměrně blízko M31, jsou vidět jak na většině fotografií M31, tak na Messierově kresbě (vpravo). Další galaxie v okolí M31 jsou například NGC 185 (objevil William Herschel), NGC 147 (objevil d’Arrest) a také malé systémy And I až And VII. Společně s M31, M32 a M110 tvoří podskupinu Místní skupiny galaxií.

Mezi galaxií Andromeda a jejím společníkem M32 je nápadná interakce, která je příčinou porušení spirální struktury M31. Počítačová simulace ukázala, že toto porušení může být způsobeno „nedávným“ střetem M31 s M32. Při tomto střetu došlo s velkou pravděpodobností ke ztrátě mnoha hvězd ze strany M32. Ty by měly být roztroušeny v halu M31.

Z 300 kulových hvězdokup v M31 je nejjasnější G1, která je rovněž nejjasnější kulovou hvězdokupou v Místní skupině galaxií. Její hvězdná velikost je rovna 13,27 mag. Je také jasnější než kulová hvězdokupa Omega Cen (NGC 5139), která je nejjasnější kulovou hvězdokupou v naší Galaxii.

Hubblův kosmický teleskop u M31 odhalil již dříve předpokládaný jev. Je jím dvojité jádro, které s velkou pravděpodobností vzniklo pohlcením menší galaxie. Někteří astronomové se však domnívají, že jádro je pouze jen jedno! Podle nich iluze dvojitého jádra může vznikat důsledkem zakrytí některých částí jádra tmavým prachovým mračnem.

V Andromedě byla doposud odhalena pouze jen jedna supernova – Supernova 1885, nazývaná také jako S Andromeda. Byla to první supernova objevená mimo naši Galaxii. Stalo se tak 20. srpna 1885 díky Ernstu Hartwigovi z observatoře v Dorpat (Estonsko). V období od 17. do 20 srpna 1885, kdy dosahovala hvězdné velikosti 6 mag, byla nezávisle zaznamenána několika pozorovateli. Ernst Hartwing byl však jediný, kdo rozpoznal její význam. Přestala být pozoravatelnou v únoru 1890, když dosáhla hvězdné velikosti 16 mag.

Difúzní záření z Andromedy způsobují stovky miliard hvězd, ze kterých se skládá. Několik jasných hvězd, které obklopují M31 na obloze, jsou ve skutečnosti hvězdami naší Galaxie, které jsou mnohem blíže než M31. Přestože je M31 viditelná i bez přístrojů, tak první zde uváděná fotografie je digitální mozaikou 20 snímků pořízených prostřednictvím malého dalekohledu. O M31 toho zůstává hodně neznámého. Český astrofyzik z Brna, prof. Vetešník, jako první správně určil orientaci rotace galaxie M31.

Zdroj:  https://objekty.astro.cz