Objevitel Giovanni Domenico Maraldi
Datum objevu 7. září 1746
Kulová hvězdokupa
Rektascenze 21h 29m 58,3s
Deklinace 12°10′1,2″
Souhvězdí Pegas (lat. Peg)
Zdánlivá magnituda 6,2
Úhlová velikost 18′
Vzdálenost 33 300 ly
Messier 15 (také M15 nebo NGC 7078) je jasná kulová hvězdokupa v souhvězdí Pegase. Objevil ji Giovanni Domenico Maraldi 7. září 1746. Patří mezi nejjasnější kulové hvězdokupy severní oblohy a možná je to nejhustší kulová hvězdokupa v Mléčné dráze. Je to první kulová hvězdokupa, ve které byla nalezena planetární mlhovina.
- Historical Observations and Descriptions of M15
- HST image of M15's core (STScI PR 95/06), HST images of M15 and Pease1 (STScI PRC 00/25)
- More images of M15
- Amateur images of M15
- X-ray Binaries in M15, Chandra X-ray Observatory (September 6, 2001)
- Marco Castellani's data for M 15
- Christine Clement's Catalog of Variable Stars in M15
- Holger Baumgardt's Fundamental Data for M15 (NGC 7078)
- SIMBAD Data of M15
- NED Data of M15
- Publications on M15 (NASA ADS)
- Observing Reports for M15 (IAAC Netastrocatalog)
- NGC Online data for M15
- Wikipedia page for Messier 15
- Messier 15 in Hubble's Messier Catalog
V souhvězdí Pegasa se nachází M15, kulová hvězdokupa s jednou z nejvyšších hustot hvězd v naší Galaxii. Hvězdy, stejně jako včely se rojí kolem středu M15. Tato koule s více jak 100 000 hvězdami je pozůstatkem z ranných let naší Galaxie a pokračuje v obíhání středu naší Galaxie. Podobně jako většina kulových hvězdokup i M15 je vyplněna stařičkými hvězdami, ve stáří asi 12 miliard let ve srovnání se Sluncem, jež má stáří asi 4,5 miliardy let.
M15, jedna z asi 150 pozůstávajících kulových hvězdokup, je pozoruhodná tím, že je snadno viditelná pouhým triedrem a její střed je jednou z nejhustších známých koncentrací hvězd, který obsahuje vysoký přebytek neobvyklých proměnných hvězd a pulzarů.
První snímek pořízený v ultrafialovém světle dalekohledem WIYN zabírá asi 40 pc, je na něm zřetelný nárůst koncentrace hvězd směrem ke středu hvězdokupy. M15 leží asi 35 000 světelných let daleko v souhvězdí Pegas (Pegasus). Nedávné důkazy naznačují, že ve středu M15 může sídlit masivní černá díra.
Na třetím snímku ve spodní řadě, který je v rentgenovém oboru ve falešných barvách z observatoře Chandra, byly odhaleny dvě neutronové hvězdy hned vedle sebe. Jsou v prostoru jádra kulové hvězdokupy M15. Takové odhalení bylo příjemným překvapením, jelikož předchozí rentgenové snímky této hvězdokupy ukazovaly pouze jeden zdroj tam, kde ostřejší rentgenové vidění Chandry nyní ukázalo dva. Rentgenové zdroje se modelují jako dvojhvězdné soustavy s neutronovou hvězdou; neutronová hvězda o velikosti města tvoří těsnou dvojhvězdu s normální hvězdou. Rentgenové paprsky vznikají při přenosu hmoty z normální hvězdy na neutronovou. Tento výklad objasňuje, proč bylo pozorování doposud známých osamělých rentgenových zdrojů v M15 obtížné vysvětlit jednoduchým modelem binární soustavy s neutronovou hvězdou.
Také se nabízí, že další kulové hvězdokupy, které sídlí v halu naší Galaxie a u nichž se zdá, že obsahují pouze jediný takový rentgenový zdroj s neutronovou hvězdou, jich mohou ve skutečnosti obsahovat více.
Čtvrtý snímek v první řadě, z Hubbleova kosmického dalekohledu, ukazuje tisíce jednotlivých hvězd napříč zhruba 10 světelnými lety kupy. Dokonce ani ostré vidění Hubbleova dalekohledu nedokáže jasně rozlišit hvězdy v jádru této hvězdokupy. Na tomto kompozitním snímku se jeví chladní červení obři jako žlutavé hvězdy. Na rozdíl od většiny kulových hvězdokup, M15 obsahuje planetární mlhovinu, krátce viditelný plynný rubáš umírající hvězdy. Planetární mlhovina v M15, katalogizovaná jako Kuestner 648, je kruhovitý růžový mrak vlevo nahoře na výše uvedeném snímku.
Zdroj: https://objekty.astro.cz