M003 - Kulová hvězdokupa v souhvězdí Honicích psů

M003 - Kulová hvězdokupa v souhvězdí Honicích psů

Objevitel  Charles Messier
Datum objevu  3.5.1764
Kulová hvězdokupa

Souhvězdí  Honicí psi

Rektascenze  13h 42m 11,2s
Deklinace   28°22′32″
Jasnost  7mag.
Úhlová velikost  18′
Vzdálenost  0,01 Mpc

 

Messier 3, (také M3 nebo NGC 5272) je jasná kulová hvězdokupa v souhvězdí Honicích psů. Objevil ji Charles Messier 3. května 1764. Ze všech kulových hvězdokup v Mléčné dráze obsahuje nejvíce proměnných hvězd, a proto se stala nejčastěji pozorovanou kulovou hvězdokupou. Obsahuje asi 500 000 hvězd a patří mezi nejvýraznější kulové hvězdokupy Mléčné dráhy.

 

Podrobnosti v EN

 

M3 je jedena z nejvýznačnějších kulových hvězdokup, obsahující přibližně půl milionu hvězd. Se vzdáleností 10,4 kpc je mnohem dál než je střed naší Galaxie. Pozorovaná hvězdná velikost je i při této vzdálenosti 6,2 mag, což odpovídá 300000 x větší jasnosti Slunce. M3 je tedy možné za dobrých podmínek spatřit pouhým okem. Pozorovaná hvězdná velikost nejjasnější hvězdy této hvězdokupy je 12,7 mag. V roce 1954 Sandage v této hvězdokupě napočítal 44.500 hvězd s hvězdnou velikostí větší než 22,5 mag a to pouze v poloměru osmi úhlových minut.

M3 obsahuje veliké množství proměnných hvězd. Bylo jich nalezeno 212 se 186 různými periodami, což je víc než v kterékoliv jiné hvězdokupě v naší Galaxii. Přibližně 170 těchto hvězd je typu RR Lyr. První proměnnou hvězdu objevil E.C. Pickering v roce 1889, dalších 87 S.I. Bailey v roce 1895.

Charles Messier byl prvním objevitelem této hvězdokupy. Do svého katalogu ji zapsal 3. května 1764. Tento objev pravděpodobně způsobil, že Charles Messier začal systematicky hledat objekty podobné tomuto. Ještě týž rok nalezl M4 až M40.

M3 obsahuje relativně velké množství takzvaných Modrých Tuláků (Blue Stragglers). Jde o hvězdy, které vypadají příliš mladě. Mnohem mlaději něž by se předpokládalo na základě ostatních hvězd. Poprvé je objevil Alan Sandage v roce 1953. Tento jev je způsobený dramatickými hvězdnými interakcemi. Dochází k nim při průchodu hvězd skrze hustý centrální region hvězdokupy, při kterém se jednotlivým hvězdám „odlupují“ chladnější vnější vrstvy.

Zdroj:  https://objekty.astro.cz