GC73D5H
24. 8. 1862 – 27. 7. 1943
matematik, geofyzik, astronom, meteorolog, geodet, pedagog
Prof. Dr. Václav Láska byl významný český astronom a geofyzik.
Od šesti let navštěvoval českou školu, v deseti letech vstoupil do chlapeckého semináře v Bohosudově. Po maturitě byl v roce 1883 přijat na německou universitu jako posluchač matematiky a fyziky. V roce 1884 se mu plní jeho dávný sen z dětství: nastupuje jako asistent na klementinskou hvězdárnu a stává se astronomem. V roce 1890 byl jmenován asistentem při c. k. astronomickém ústavu české university, kde jej nazývali „Malou encyklopedií matematických věd“.
Za působení na univerzitní observatoři se věnoval především měření spekter proměnných hvězd. V teoretické činnosti se Láska zabýval hlavně výpočtem drah planet a komet. Pod vedením Augusta Seydlera spočítal dráhy Asporiny a Sapientie a v této práci pokračoval i za ředitele Gustava Grusse.
Brzy po založení ústavu byli jeho pracovníci postaveni před úkol zjistit přesné souřadnice observatoře, jejichž znalost je nutná pro astronomickou práci. V. Láska, který celý život inklinoval ke geodezii, se tohoto úkolu zhostil na výbornou. Při proměřování lomeným pasážníkem dosáhl značně přesných výsledků. Postupoval Horrebow-Talcottovou metodou a s ohledem na variace geografických šířek dospěl k definitivnímu výsledku: 50° 6' 11,7" ± 0,1".
Ačkoliv Václav Láska byl vědec schopný, odborně na výši, nepodařilo se mu na české univerzitě zakotvit natrvalo. Místo asistenta bylo po existenční stránce značným provizoriem, a protože se neuvolnilo žádné místo profesora, Láska využil v roce 1896 nabídku univerzity ve Lvově a po několik let zde přednášel. Jeho další vědecká dráha se však odklonila od astronomie – Láska pokračoval jako geodet.
Na památku Václava Lásky byla pojmenována planetka (7441) Láska.
Podklady
Václav Láska se narodil 24.srpna 1864 v Praze. Od šesti let navštěvoval českou školu, v deseti letech vstoupil do chlapeckého semináře v Bohosudově. Ve školní docházce potom pokračoval na gymnáziu na Malé Straně. Po maturitě byl v roce 1883 přijat na německou universitu jako posluchač matematiky a fyziky. V roce 1884 se mu splňuje jeho dávný sen z dětství: nastupuje jako asistent na klementinskou hvězdárnu a stává se astronomem. V roce 1889 skládá doktorát a o rok později je výnosem místodržitelství ze dne 28.dubna 1890 jmenován asistentem při c.k. astronomickém ústavu české university. Již za ředitele prof.Seydlera se Láska osvědčil nejenom jako nadaný pozorovatel, ale i jako zdatný teoretik. V době svých studií získal velký přehled o astronomii i o vědách příbuzných, např. o matematice, geodezii, meteorologii, filosofii, byl velmi sečtělý, universální, na ústavě byl nazýván "malou encyklopedií matematických věd".
Jeho působení na universitní observatoři, jak už bylo řečeno, je významné tím, že jako asistent prosazoval moderní astrofyzikální výzkum. Měření spekter proměnných hvězd v 90.letech zakotvilo v práci ústavu hlavně jeho zásluhou. (K tomu účelu zakoupil i první fotografický přístroj a dal ho namontovat na dalekohled.) V teoretické činnosti se Láska zabýval hlavně výpočtem drah planet a komet. Pod vedením Seydlerovým spočítal dráhy Asporiny a Sapientie a v práci tohoto zaměření pokračoval i za ředitele Grusse.
Brzy po založení ústavu byli jeho pracovníci postaveni před úkol zjistit přesné souřadnice observatoře, jejichž znalost je nutná pro astronomickou práci. V.Láska, který celý život inklinoval ke geodezii, se tohoto úkolu zhostil na výbornou. Při proměřování lomeným pasážníkem dosáhl značně přesných výsledků. Postupoval Horrebow-Talcottovou metodou a s ohledem na variace geografických šířek dospěl k definitivnímu výsledku: 50° 6' 11,7" ± 0,1". Při této příležitosti Láska určoval geografické souřadnice observatoře také geodeticky navázáním na triangulační body v Praze a provedl kritiku určení souřadnic těchto bodů. Výsledky této práce publikoval roku 1899 v Rozpravách české akademie.
Ačkoliv Václav Láska byl vědec schopný, odborně na výši, nepodařilo se mu na české universitě zakotvit natrvalo. Protože místo asistenta bylo po existenční stránce značným provizoriem a protože se neuvolnilo žádné místo profesora, Láska využil v roce 1896 nabídku university ve Lvově a po několik let zde přednášel. Jeho další vědecká dráha se však odklání od astronomie - Láska se prosazuje jako geodet.
Na ústavě Lásku nahrazuje J.Malíř, ale ani on se zde nezdržel dlouho - odchází v roce 1899 a na jeho místo se dostává V.Hausner. Ovšem i on po roční práci (roku 1901) odchází. Asistentem a později adjunktem se na dobu více než dvaceti let (do roku 1923) stává Jiří Kaván. O něm již můžeme říci, že s astronomickým ústavem srostl, že jeho práce byla pro ústav přínosem.