Astronomický kroužek vznikl v r. 1953 pod vedením prof. F. Neuwirtha při Městské osvětové besedě v J. Hradci. V červnu 1956 započala stavba Hvězdárny z původního objektu prachárny na kopci "Šibeník" v J. Hradci.
Roku 1961 byla Hvězdárna slavnostně otevřena a fungovala pod Městskou osvětovou besedou (později Kulturním a společenským střediskem) až do roku 1992. Tehdy měla být zrušena (pronajata a změněna na fitness centrum). Tuto hrozící katastrofu se podařilo odvrátit a Hvězdárna začala 14. 5. 1994 opět pracovat, tentokrát již ale pod Gymnáziem Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci. Této střední škole vděčí Hvězdárna skutečně za mnohé, bohužel se však ukázalo, že další prodloužení nájemní smlouvy s městem již není pro gymnázium únosné. Po dalších jednáních se Hvězdárna nakonec přesunula k 1. 2. 2000 pod Dům dětí a mládeže v Jindřichově Hradci, kde setrvává k plné spokojenosti všech až do současnosti.
Na tomto místě jistě stojí za zmínku, že v červnu roku 2011 oslavila naše Hvězdárna již 50. výročí svého založení.
Hlavní náplní naší hvězdárny je popularizace astronomie, vedle široké veřejnosti se zaměřujeme především na tematické přednášky pro základní i střední školy, které jsou hojně využívány jako doplněk výuky.
Vědecká odborná činnost jistě není primárním cílem naší hvězdárny, ostatně to by bylo i velmi obtížné vzhledem k současné poloze hvězdárny, která je již zcela obklopena městskou zástavbou. Odborná pozorování přesto příležitostně (na dobrovolné bázi) provádíme - a to jednak pozorování sluneční fotosféry a také proměnných hvězd.
V roce 1953 dochází pod vedením profesora F. Neuwirtha k založení astronomického kroužku při Domě osvěty v Jindřicbrově Hradci.
Z přičinění astronomického kroužku vzniká přestavbou bývalé prachárny hvězdárna, která leží na okraji města u výpadovky na České Budějovice v nadmořské výšce 496 m. Se stavebními pracemi bylo započato 28.7.1956 podle projektu architekta K. Štycha. Hrubá stavba byla dokončena v říjnu 1957. Slavnostního otevření se dočkala v roce 1961.
Hlavní důvody, které vedly k volbě místa, byly volný horizont na všechny strany, prostý rušivých světel, mlhy a kouře. Hvězdárna je snadno dostupná z centra města, od kterého je vzdálená asi 2 km.
Budově dominuje jedna kopule o průměru 4 m, s 1.1 m širokou štěrbinou, jejíž hmotnost dosahuje šesti tun. Montáž kopule byla provedena Okresním průmyslovým kombinátem ve Valašském Meziříčí.
Ve vybavení hvězdárny je dalekohled typu Cassegrein 250/3700 mm, Newton 160/1200 mm oba z dílny pánů Kozelského a Gajduška z Ostravy. Kozorováním sluoží také dva binary o průměru 80 a 100 mm na přenosné montáži.
Kromě popularizační práce místního astronomického kroužku je v náplni hvězdárny také pozorování proměnných hvězd a meteorů. Na hvězdárně je prováděno fotografování celooblohovou komorou ve spolupráci s AU ČSAV v Ondřejově. Dále zde je prováděno sledování zákrytů hvězd Měsícem a zakreslováním povrchů planet.
Budoucnost hvězdárny se v posledních letech jeví dosti nejistě z důvodu stále rozšiřujícího se města a jeho negativního vlivu na pozorovací podmínky. Již koncem osmdesátých let byla zvažována možnost svépomocné stavby nové hvězdárny jižně od města na kopci zvaném Fedrpuš.
V roce 1992 je zvažován návrh na pronájem hvězdárny. Vše nasvědčuje tomu že v jejích prostorách bude zřízeno fitcentrum což by znamenalo zánik hvězdárny. Naštěstí k tomuto kroku nedošlo a hvězdárna začína znovu pracovat, tentokrát pod Gymnáziem Vítěslabra Nezvala v Jindřichově Hradci. Tato spolupráce trvá jenom do konce ledna roku 2000 kdy hvězdárna přechází pod správu Domu Dětí a Mládeže v Jindřichově Hradci.