Hvězdárna a planetárium Brno

Hvězdárna a planetárium Brno

 

Napsali o sobě

Brněnská hvězdárna byla otevřena 16. října 1954. Tehdy měla podobu jedné kopule s menším dalekohledem. S počátky Hvězdárny a planetária Brno jsou spojeni známí čeští astronomové, například Luboš Kohoutek, Jiří Grygar či Luboš Perek. Svoji vesmírnou kariéru u nás v roce 1962 začínal jediný československý kosmonaut – Vladimír Remek.

K první větší proměně došlo v roce 1959, kdy byla dostavěna budova s přednáškovým sálem, pozorovatelnou a projekčním planetáriem firmy Carl Zeiss Jena ZKP-1, které na klenbě o průměru osm metrů vytvářelo iluzi hvězdného nebe (zařízení je dodnes v provozu).

Spojením hvězdárny a planetária došlo již v šedesátých letech 20. století k vytvoření unikátní kombinace velmi specifických astronomických zařízení, která není ve světě příliš běžná, ale která nabízí celou řadu skvělých možností v popularizaci astronomie i odborných aktivitách.

Naši pracovníci se tehdy věnovali odbornému studiu – především meteorů a proměnných hvězd. Lze bez nadsázky říci, že se Hvězdárna a planetárium Brno stala faktickým centrem amatérského astronomického výzkumu v bývalém Československu (dnes Česká republika).

Zájem o astronomické pořady stále narůstal, proto bylo na začátku osmdesátých let 20. století rozhodnuto o rozšíření budovy, jejíž hlavní částí se stal sál velkého planetária (typ Spacemaster firmy Carl Zeiss Jena). Nový projekční přístroj byl sice zakoupen již v roce 1978, vlastní stavba však začala až v roce 1986 a oficiálního otevření se velké planetárium dočkalo teprve v říjnu 1991.

Od roku 2005 se začala chystat proměna městské hvězdárny a planetária v multivizuální centrum. Přerodem neprošla pouze budova, nýbrž i programové zaměření, personální obsazení a celkový styl práce. Základní kámen tohoto projektu položilo 7. října 2009 hned 16 kosmonautů, osobním patronem se stal Vladimír Remek – první československý kosmonaut.

V letech 2010 a 2011 prošla Hvězdárna a planetárium Brno výraznou rekonstrukcí v tzv. funkcionalistickém stylu, v roce 2013 jsme zprovoznili hybridní planetárium, v roce 2018 jedinečné planetárium s tzv. stereoskopickou projekcí v rozlišení až 25 milionů pixelů na projekční polokulovité ploše o průměru 17 metrů. Podobně vybavených projekčních sálů je v Evropě jen několik, v podstatě jen ve Varšavě a Hamburku.

Na Hvězdárnu a planetárium Brno každý rok zavítá kolem 150 000 návštěvníků, řadíme se tak mezi nejnavštěvovanější instituce tohoto typu v České republice. Provoz zajišťuje přibližně dvacet zaměstnanců, kteří ročně uvádí kolem 2000 akcí. Zřizovatelem Hvězdárny a planetária Brno je statutární město Brno, které na každého návštěvníka přispívá částkou přibližně 80 korun českých.

Hvězdárna a planetárium Brno spoluzakládala Českou asociaci science center, je také členem NASA Museum Aliance. Naše pořady a projekty získaly řadu prestižních ocenění, spolupracujeme s Akademií věd České republiky, American Museum of Natural History v New Yorku, California Academy of Sciencies, Cite de la’espace v Toulouse anebo Planetarium Hamburg.