Hladký Jan

Hladký Jan

 

* 8.10.1934 v Praze

 

Vystudoval Reálné gymnázium v Kolíně v letech 1945-1952. Poté byl přijat na Fakultu mechanizace Vysoké školy zemědělské v Praze, kterou ukončil v roce 1957. Zároveň od roku 1954 studoval mimořádně Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovi v Praze, kde získal diplom v r.1962. Zajímaly ho především přednášky z atomové fyziky prof. RNDr. Václava Petržílky, DrSc., který byl také externím vedoucím Oddělení vysokých energií a kosmického záření ve Fyzikálním ústavu. Po zakončení studia byl přijat do Fyzikálního ústavu do skupiny kosmického záření vedené prof. V. Petržílkou, k RNDr. Pavlu Chaloupkovi do Laboratoře kosmického záření v Praze na Karlově a na Lomnickém štítě. Zasloužil se nejen o budování detektorů kosmického záření a o pravidelné snímání jejich údajů, ale i o jejich fyzikální analýzu. Na Lomnickém štítě trávil dlouhé doby, často v těžkých meteorologických podmínkách. Po ukončení činnosti laboratoře kosmického záření se zajímal o částicovou fyziku na urychlovačích, absolvoval tzv. dlouhodobé pracovní stáže v Spojeném ústavu jaderných věd v Dubně u Moskvy. Pracoval na tehdy největším urychlovači v Ústavu fyziky vysokých energií v Serpuchově, podílel se na experimentu na urychlovači SPS v CERN. Od roku 1987 se stal členem kolektivu experimentu v DESY v Hamburku v Německu.

Jan Hladký je spoluautorem řady unikátních výsledků publikovaných v mezinárodních vědeckých časopisech. Byl rovněž řešitelem a spoluřešitelem grantů Československé akademie věd a Grantové agentury České republiky pro experiment H1. Od r. 1990 pravidelně přednáší na Univerzitě Karlově a Českém vysokém učení technickém v Praze studentům vyšších ročníků a doktorandům vybrané kapitoly z fyziky částic a detektorové techniky.

Dodnes pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR v sekci elementárních částic.

Během středoškolského studia se věnoval rovněž výtvarné činnosti. Měl řadu výstav grafických, malířských a sochařských prací zejména s použitím skla v Československu a zahraničí. V roce 1987 byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců v oboru skla.

Většina mezinárodních konferencí pořádaných u nás, ale i některé z konferencí pořádaných zahraničními ústavy (v DESY či CERN) mají v publikovaných sbornících jeho obrázky skicované přímo v dějišti těchto akcí.

Výtvarnou činnost používá rovněž k popularizaci vědeckých poznatků z fyziky mikro a makrosvěta. V mnoha vědeckých institucích pořádal výstavy svých obrázků z fyzikálních cest a laboratoří.

Těmito pracemi, motivovanými často fyzikálními objevy, je znám fyzikům po celém světě.