GC6XED0
1.10.1525 - 1.9.1600
lékař, botanik, astronom
Tadeáš Hájek z Hájku byl český renesanční přírodovědec, astronom, matematik, alchymista a osobní lékař císaře Rudolfa II. Roku 1554 jej Ferdinand I. povýšil do šlechtického stavu, Maxmilián II. jej roku 1571 pasoval na rytíře.
V letech 1548 až 1549 přednášel medicínu a astronomii ve Vídni, magistrem umění se stal roku 1551. Roku 1554 studoval medicínu v Bologni, poté chvíli působil v Miláně. Záhy se však vrátil do Prahy, kde na univerzitě přednášel matematiku a astronomii až do roku 1558. Na dvoře císaře Rudolfa II. působil jako ředitel alchymistických dílen v roli arbitra elegance a váženosti.
Vyjma této profese se věnoval i vědecké astronomické práci, kdy v roce 1572 vydal spis „O kometách“, ve kterém shrnul svá pozorování supernovy SN1572 v souhvězdí Kasiopeji. Jako první uveřejnil v tisku způsob určení polohy hvězd stanovením přesné doby jejich průchodu poledníkem. Tadeáš Hájek z Hájku byl ve vědecké korespondenci s předními evropskými učenci své doby a je otcem myšlenky pozvání svého přítele dánského astronoma Tycho Brahe do Prahy. Vstoupil také do dějin české matematiky svojí zahajovací univerzitní přednáškou, která vyšla tiskem pod názvem „De laudibus geometriae“. Jedná se o první spis českého původu, který si všímá minulosti matematických věd v našich zemích. Vyměřil oblast kolem Prahy a byl spoluautorem mapy z roku 1563, která se bohužel ztratila.
Tadeáš Hájek z Hájku byl skutečným všestranným renesančním myslitelem. Mimo zmíněných vědeckých disciplín se zajímal i o výrobu piva. Ve svém učeném pojednání „O pivu, způsobech jeho přípravy, jeho podstatě, silách a účincích“ dospěl k jedné z prvních teorií oxidace. Nadčasově pojednává i o zdravotních účincích piva. Tato latinská publikace je bezesporu první publikací o pivu vydaná v Čechách a velmi pravděpodobně i první publikací svého druhu na světě. Jeho jméno nese měsíční kráter Hagecius a planetka (1995) Hajek.
Podklady
Tadeáš Hájek z Hájku, latinským jménem Thaddaeus Hagecius ab Hayek či Thaddeus Nemicus (1. prosince 1525, Praha – 1. září 1600, Praha) byl český renesanční přírodovědec - astronom, matematik, alchymista a osobní lékař císaře Rudolfa II.
Tadeáš Hájek byl synem Šimona Hájka (asi 1485 – 1551), potomka staré české rodiny. Roku 1554 jej Ferdinand I. povýšil do šlechtického stavu, Maxmilián II. jej roku 1571 pasoval na rytíře. Třikrát se oženil a měl tři syny a jednu dceru.
Hájek bydlel v dnes již zbořeném domě U zlatého koníčka v současnosti zvaném U červeného srdce.
Rudolf II. potřeboval na svém dvoře někoho, kdo by se stal arbitrem elegance a váženosti a kdo by podával reference, doporučení a také odmítnutí alchymistům, kteří pracovali v pražských laboratořích. Stal se jím Tadeáš Hájek. Jako řiditel alchymistických dílen musel čelit Hájek různým podvodníkům a starat se o správný chod práce. Mimo to také vědecky pracoval a napsal několik knih. Mezi ně hlavně patří spis „O kometách“.
Napsal ale také učené pojednání O pivu (De cerevisia eiusque conficiendi ratione), které vyšlo v roce 1554 a Hájek v něm dospěl k jedné z prvních teorií oxidace. Sepsal také spis Aphorismorum Metoposcopicorum libellus unus, ve kterém rozpracoval metoposkopii, metodu, jak věštit z lidských vrásek.
V letech 1548 až 1549 přednášel medicínu a astronomii ve Vídni, magistrem umění se stal roku 1551. Roku 1554 studoval v Bologni medicínu, poté přešel do Milána, kde poslouchal přednášky Girolama Cardana. Záhy se však vrátil do Prahy. Na univerzitě přednášel matematiku a astronomii až do roku 1558. Později se věnoval lékařské praxi. Byl osobním lékařem císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Na Hájkův popud byl do Prahy pozván Tycho Brahe, se kterým Hájka poutalo přátelství. Hájek byl ve vědecké korespondenci s předními evropskými učenci své doby.
Hájek jako první uveřejnil v tisku způsob, jak určit polohu hvězd stanovením přesné doby jejich průchodu poledníkem. Je autorem řady astronomických a lékařských spisů. Do dějin české matematiky se vepsal svojí zahajovací univerzitní přednáškou, která vyšla pod názvem De laudibus geometriae. Jedná se o první spis českého původu, který si všímá minulosti matematických věd v našich zemích. Vyměřil oblast kolem Prahy a je spoluautorem mapy z roku 1563, která se ale ztratila. Roku 1572 uveřejnil svá pozorování supernovy SN 1572 v souhvězdí Kasiopeja. Působil též jako překladatel do češtiny (přeložil několikasetstránkový herbář).
Když Hájek vydal Mattioliho herbář v češtině, rozšířil část zabývající se chmelem. Stýkal se se současnými sládky a získané vědomosti pak popsal v latinské publikaci "De cerevisia ejusque conficiendi ratione, natura, viribus et facultatibus" (O pivu, způsobech jeho přípravy, jeho podstatě, silách a účincích), kterou vydal v roce 1584 ve Frankfurtu nad Mohanem. Český překlad publikace vyšel například v pivovarském časopise Kvas v roce 1878. Hájek zde popisuje technologii výroby kvasu a piva. Nadčasově zabývá i problémy spojenými se zpracováním pivovarských odpadů a píše i o zdravotních účincích piva. Tato latinská publikace je bezesporu první publikací o pivu vydaná v Čechách a velmi pravděpodobně i první publikací svého druhu na světě.
Jako osobní lékař císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. byl Rudolfem II. povýšen do šlechtického stavu.
Jméno Tadeáše z Hájku bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.
Po Hájkovi je pojmenován měsíční kráter Hagecius a planetka 1995 Hajek.