David (ben Šlomo) Gans (1541? Lippstadt, Vestfálsko – 22. nebo 25. srpna 1613), někdy psáno Ganz, hebrejsky דוד בן שלמה גנז), zvaný též David Abzi, byl židovský kronikář, astronom a matematik. Je pohřben na starém židovském hřbitově v Praze.
Narodil se v Lippstadtu, Vestfálsko, a studoval v Bonnu, Frankfurtu, v Krakově u Mošeho Isserlise a v Praze u Maharala. Oddal se studiu matematiky a astronomie a stal se jedním z mála Židů své doby, který se zabýval světským (nežidovským sekulárním) oborem. Během svého pobytu v Praze byl v kontaktu s významnými osobnostmi vědy té doby jako Tycho Brahe nebo Johannes Kepler. Studium astronomie a matematiky rovněž využil ve své práci o židovském kalendáři. Ve svém díle Magen David (Štít Davidův) vydaném v r. 1612 odmítá ovšem Koperníkův heliocentrický názor a přiklání se k Ptolemaiovu. Jeho kniha o geografii Izraele již zůstala nevydána.
Dílo
- Cemach David - Jeho nejznámějším dílem je kronika Cemach David (Ratolest Davidova, 1592, Praha) vydaná ve dvou dílech. První pojednává o historii Židů, druhý o historii obecně. Autor používal jako zdroje i jiné kroniky, ačkoli se o některých z nich vyjadřoval s despektem. Část díla byla přeložena do latiny (Wilhelm Heinrich Vorst, Leyden, 1644) a do jidiš (Solomon Hanau, Frankfurt, 1692) a je jedním ze zdrojů pro nahlédnutí do života a uvažování člověka v Evropě 16. století. Zvláštní pozornost věnuje českým dějinám s odůvodněním: „protože tu v Čechách žijeme a já tu obývám a každý má milovati svoji zemi.“
- Nechmad ve-na'im (Příjemně a líbezně) - hvězdářské dílo, vydané posmrtně r. 1743. Obsahuje část traktátu Magen David, vydaného krátce před autorovou smrtí.
- Curat ha-arec a Gevulot ha-arec (Hranice země) - nedochovaná kosmografická díla. Je možné, že se jedná o totéž dílo vydané pod dvěma názvy.
- Ma'or ha-katan (Světélko), Migdal David (Davidova věž) a Prozdor (Předsíň) - nedochované traktáty o aritmetice, geometrii a kalendáři.