Chaloupka Pavel

 

*2.11.1927 v Malšicích u Tábora, + 2004 v Malšicích u Tábora

 

Skromný a nenápadný mladík z Malšic na Táborsku patřil během studia na táborském gymnáziu k průměru. Na konci tercie musel dokonce složit postupovou zkoušku z matematiky, aby byl způsobilý postoupit do vyššího ročníku. Ale nevzdal se a ani učitelé nad ním nelámali hůl. V oktávě se už zařadil mezi výborné matematiky a velice dobře si začal také rozumět s fyzikou. Po maturitě v roce 1945 odešel do Prahy studovat Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Vybral si obor fyzika se zaměřením na astronomii. Po ukončení studií se stal doktorantem prof. Václava Petržílky, zakladatele a průkopníka nového oboru v československé vědě -fyziky kosmického záření. V roce 1953 byl založen Fyzikální ústav České akademie věd a Pavel Chaloupka se stal po obhajobě své disertační práce jeho vědeckým pracovníkem. Pod vedením Pavla Chaloupky buduje skupina kosmického záření Fyzikálního ústavu na observatořích v Praze na Karlově a ve Vysokých Tatrách na Lomnickém štítě složité a náročné elektronické zařízení doporučené pro měření kosmického záření. Přijal nabídku pracovat ve výzkumu a měření kosmického záření blízko jižního pólu v letech 1961až 1963 na stanici Novolazarevská spolu s Antonínem Mrkosem v rámci sedmé sovětské Antarktické expedice. Po návratu přednášel na univerzitě v Súdánu, na mezinárodní univerzitě v Leedsu, v Zambii a rovněž krátce ve Svazijsku.