Brněnská pobočka

Brněnská pobočka

Profil na astro.cz

 

Pro tuto složku se nedochovali historické dokumenty, pokud znáte její historii, neváhejte se na nás obrátit.

 

Činnost astronomického kroužku středoškolského v Brně

ŘH-1924

Obrázek o tom, jak se mezi naší mládeží středoškolskou pěstuje astronomie, podává připiš »astrcnomického kroužku« reál. gymn. v Brně, z něhož vyjímáme tyto odstavce:
»Poněvadž se nám nepodařilo spojiti všechny středoškoláky, kteří měli zájem o astronomii, jak bylo naším cílem, byli jsme nuceni omeziti se na působnost v ústavě. Za podpory profesorského sboru se nám podařilo udržeti kroužek po tři léta a pořádati několik přednášek s diapositivy pro celý ústav. Poněvadž se však setkaly s malým úspěchem, obrátili jsme více zřetel k teoretické práci. V matematickém odboru po dvě léta jsme měli jednou týdně pravidelné schůzky, kde jsme za vedení některého člena probrali základy vyšší matematiky, potřebné k matematickým výpočtům, celou sférickou a část teoretické astronomie, mimo praktické výpočty svých pozorování.
Pozorování členstva umožňoval dalekohled, jejž jsme si společnou finanční půjčkou opatřili, zároveň s dvěma dalekohledy, náležejícími jednotlivým členům. Pozorování naše se týkala většinou mikrometrických měření, pozorovány proměnné hvězdy mimo různé známé objekty astronomů-amatérů. Vědomí, že přesnost našich výsledků není příliš veliká, odvracelo nás hodně od pozorování: s tím větší chutí však jsme pracovali v teoretické části.
Nyní se však rozcházíme každý za svým samostatným povoláním. Je nejvroucnější naše přání, aby v Brně byla zřízena co nejdříve odbočka ČAS, kterou zde velmi postrádáme.
Doufáme, že v nedaleké budoucnosti bude aspoň v některých oborech pracovních dána našim členům možnost, aby rozptýlené dosud své síly v jedno spojili. Tím nejen vážným pracovníkům se dostane vedení a podpory, ale také naše astronomie bude míti z toho prospěch. Výbor ČAS s povděkem vítá každou zprávu o činnosti svých členů. Zejména žádá kroužky, které v různých místech se utvořily, aby se obracely s důvěrou k ústředí, neboť jestli kde, tedy hlavně při astronomických pracích je nezbytně třeba neustálého styku a pevné organisace. Poukazujeme v té příčině na článek dra B. Hacara v tomto čísle, jakož i na ustavující se odbor pozorovatelů meteoritů.

 

 

Jak se vyvíjel název sdružení brněnských zájemců o astronomii?

  • V roce 1944 byly konány přípravné práce ke zřízení Astronomické sekce při Přírodovědném klubu v Brně.
  • V roce 1946 Astronomická sekce Přírodovědeckého klubu v Brně uspořádala v září a říjnu členské schůze.
  • V roce 1946 se píše o bývalé Astronomické sekci Přírodovědeckého klubu v Brně, která jako budoucí odbor ČAS…
  • V roce 1947 Astronomická společnost v Brně konala dne 10. prosince v zaplněném přednáškovém sále svou pravidelnou schůzi.
  • V roce 1950 Astronomická společnost a Společnost pro vybudování lidové hvězdárny v Brně uspořádají v roce 1950 cyklus přednášek Hvězdný Vesmír.
  • V roce 1952 poprvé BP ČAS. Důkaz vlastní Jaroslav Medek ve formě dopisu z 25. 6.1952, ve kterém Zde-něk Vrána poukazuje brněnské odbočce ČAS 6000,- Kčs. V dalším dopise v archivu Jaroslava Medka pá-nové jednatel Široký a místopředseda Perek přijímají za člena brněnské odbočky ČAS Ericha Ochmana. Dále Jaroslav Medek vlastní dopis Karla Raušala, který se za toto přijetí přimlouvá u Luboše Perka.


Rozsáhlý – 25 kg - archiv Brněnské pobočky ČAS byl v době jejího zániku v roce 2000 předán Historické sekci ČAS. Od té doby je přes veškerou snahu hledání ve dvou archivech ČAS, nenalezitelný. Nezbylo než ranou historii dohledávat ve starých vydáních Říše hvězd (dále ŘH) a tam v pasážích Zprávy Společnosti (Jiří Prudký). Nejrozsáhlejší část níže uvedené historie tvoří vzpomínky Miroslava Šulce (doporučit lze i jeho Jak jsme v Brně dělali vědu o činnosti sekcí ČAS) a informace z jeho soukromého archivu dopisů, kte-rý na rozdíl od toho oficiálního, pečlivý Miroslav Šulc zachovává. Čerpáno bylo i z práce Jindřich Šilhána – podrobněji níže, kterou ze svého archivu poskytnul Jiří Dušek. Další informace byly získány od Petra Háj-ka, Jaroslava Medka, Jana Šafáře a Miloslava Zejdy (abecedně).
 

České astronomické společnosti se v moravské metropoli, na rozdíl od jiných a to i menších měst, nedařilo zakořenit. Až v ŘH 10/42 lze nalézt, že jeden z prvních členů ČAS z Brna, ne-li vůbec první, byl mědikovec L. Pavlovec, následovaný Dr. Juliusem Svobodou (ŘH 10/43) a studentem Jaromírem Šikulou (ŘH 1/44).


Z ŘH 9/45 a vzpomínek Miroslava Šulce

V roce 1944 byly konány přípravné práce ke zřízení Astronomické sekce při Přírodovědném klubu v Brně. Jejím zakladatelem a dlouholetým předsedou byl Alois Peřina (VŠ pedagog), spolupracovníky byly další důležité osobnosti, Otto Obůrka (učitel na SPŠ), Karel Raušal (právník, který uváděl do astronomie i Otto Obůrku, fotograf, jehož fotografie komety Arend-Roland 1956 zpracovával Emil Škrabal - strojař, který nejprve přišel do Brna studovat VUT v roce 1925, když tam studovali František Link, Zdeněk Sekera, Ivan Konečný, a pak znovu pracovně v roce 1952, a tak se na stavbě hvězdárny příliš nepodílel. Zkonstruoval však tehdy rotující sektor a rotující hranol pro Luboše Kohoutka – magnetofonový záznam se Škrabalovými vzpomínkami z roku 1993 přepsal v roce 1996 Jindřich Šilhán) - Luboš Perek (astronom), Bedřich Onder-lička (astronom, VŠ pedagog), František Šotola (řečený architekt, stavitel brněnské hvězdárny), Bohumil Kladivo (geodet) a další. Díky jejich nasazení se v době, kdy se teprve zacelovaly rány z II. světové války, podařilo vybudovat skvělý stánek astronomie, kopuli pro veřejné pozorování patřící Oblastní lidové hvězdárně (dále jen hvězdárna), a také kopuli patřící Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (PřF MU), s tehdy docela velkým reflektorem o průměru 0,6 m.

 

Z ŘH 10/46 a vzpomínek Miroslava Šulce

Z Brna. Astronomická sekce Přírodovědeckého klubu v Brně konala v září a říjnu členské schůze, na nichž promluvil prof. Peřina o hvězdárnách našich i světových, se zvláštním zřetelem k ústavům lidovým a s podrobným popisem hvězdárny p. PhMr. Fišera, a dále p. Onderlička o životě na hvězdárně na Skalnatém Plese, kde přednášející pobyl čtyři týdny. Po obou přednáškách rozvinula se živá debata. Sekce uspořádala spolu s brněnskou Komenského vyšší školou lidovou cyklus čtyř přednášek se světelným i obrazy. Profesor Peřina přednášel na téma Rozhledy po starší i moderní astronomii, profesor Benešovy techniky Dr. Karel Čupr Jak jsme poznávali sluneční soustavu, prof. M Masarykovy university Dr. J. M. Mohr Spirální mlhoviny, daleké ostrovy vesmíru, RNDr. Otto Obůrka Kam spěje vesmír. Průměrná návštěva 200 poslu-chačů. — Bylo opět započato s pozorováním oblohy pro širší veřejnost na pozorovatelně Benešovy techni-ky. Také jednotlivé odbory, zvláště odbor pro pozorováni meteorů a selenografický konají pravidelná pozo-rování. Členové technické sekce Dr. E. Fluss a Dr. K. Raušal zhotovili výborný brachyt, o němž bude ještě podána zvláštní zpráva s technickými podrobnostmi. Jakkoliv jsou výsledky činnosti sekce uspokojivé, trpí přece jen soustavná práce, neboť sekce nemá dosud vlastních místností. — Také Společnost pro vybudo-vání lidové hvězdárny v Brně chápe se odpovědně svých úkolů a ustavila k jejich zdolání odbory: technický, finanční a propagační. Společnost jedná o možnostech realisace svých plánů s brněnskými vysokými školami a kompetentními samosprávnými úřady.
ČAS vyslovuje Astronomické sekci Přírodovědeckého klubu v Brně poděkování za dosavadní spolupráci. S potěšením vítá jménem správního výboru úsilí o vybudování vlastní hvězdárny. Společnost bude tyto snahy plně podporovati. Zvlášť nutno oceniti celoroční významnou činnost bývalé Astronomické sekce Příro-dovědeckého klubu v Brně, který jako budoucí odbor ČAS skýtá nejlepší záruky pro příští rozmach astronomické činnosti v moravské metropoli.


Z ŘH 1/48

Astronomické práce v Brně roku 1947. Astronomická společnost v Brně (= už existovala) konala dne 10. prosince 1947 v zaplněném přednáškovém sále svou pravidelnou schůzi, na níž vzpomněl předseda prof. Alois Peřina 80. narozenin spolubudovatele československé astronomie prof. Dr. Františka Nušla a podal zprávu o slavnostní schůzi k 30. výročí založení ČAS, jíž se jako delegát zúčastnil. Univ. prof. Dr. J. M. Mohr proslovil pak přednášku na thema: „O planetárních mlhovinách, jejich podstatě a pohybu”, která byla doprovázena světelným i obrazy. Přednáška, jež shrnula všechny nejnovější poznatky na tomto poli, setkala se s živým zájmem obecenstva. Astronomická společnost zakončila tak svou činnost v roce 1947, která byla značně rozsáhlá a úspěšná. Při všech členských schůzích byly konány přednášky s těmito thematy : 1. „Nové švýcarské konstrukce astronomických a geodetických přístrojů ” — docent Ing. Prokeš. 2. „Zařízení polní astronomické stanice a některé metody k určování zeměpisných souřadnic” — Ing. Ladislav Lukeš. 3. „Kosmické záření” — prof. Dr. Marta Chytilová. 4. „Vlastní pohyby hvězd” — Dr. Luboš Perek; „Cesta po květnové obloze” D r. Otto O b ů r k a. 5. „O hvězdopravectví” — prof. Dr. Alois Peřina. 6. „Na prahu věku atomové energie” — Dr. Karel H u j e r. 7. „O budování největšího dalekohledu světa” — Dr. Otto O b ů r k a. 8. „Malé hvězdářské dalekohledy” — Dr. Karel Raušal. Po přednáškách byly vždy živé diskuse a podle možnosti konalo se společné pozorování oblohy na pozorovatelně Techniky. Členové Společnosti účastnili se též veřejné přednáškové činnosti v osvětových školách a jiných kulturních institucích. V jarním běhu Komenského vyšší školy lidové přednášeli: „O Slunci a jeho činností” — Dr. Otto O b ů r k a; „Planety a ostatní členové sluneční soustavy” — řed. Dr. Alois Peřina; „Vznik, vývoj a budoucnost sluneční soustavy” - univ. prof. Dr. J. M. Mohr; „Do hlubin vesmíru” — Dr. Otto O b ů r k a. V podzimním běhu byl pak zařazen cyklus tří přednášek: „O hvězdopravectví” — prof. Dr. Alois Peřina. Členové Astronomické společnosti spolupracovali též s brněnským rozhlasem a obstarávali jeho astronomickou přednáškovou část. — Podrobnou zprávu o práci ostatních odborů přineseme po valné hromadě Společnosti. Vedle Astronomické společnosti pracuje v Brně Společnost pro vybudování lidové hvězdárny, která vykonala v roce 1947 pří-pravné kroky pro postavení lidové hvězdárny. Společnost získala do nájmu pozemky na Kraví hoře a při-pravila stavební náčrtky. Svůj program hodlá realizovat v dohodě s vysokými školami brněnskými, zvláště přírodovědeckou fakultou Masarykovy university, jíž bylo v uvedené oblasti vyhrazeno též staveniště pro budovy vědeckých ústavů a universitní hvězdárnu. Společnost stojí však před řadou nesnadných úkolů, především získáním dostatečných prostředků finančních ke stavbě. Sledujeme s upřímným zájmem činnost brněnských astronom ů a přejeme jejich činnosti plný zdar.

 

Z ŘH 1/50

Astronomická společnost a Společnost pro vybudování lidové hvězdárny v Brně uspořádají v roce 1950 cyklus přednášek Hvězdný Vesmír v chemické posluchárně přírodovědecké fakulty Masarykovy university v Brně, Kotlářská 2. — 18. ledna: prof. AI. Peřina: Člověk a vesmír. — 15. února: RNDr. Bedřich Onderlič-ka: Mléčná dráha. — 15. března; univ. prof. Dr. Jos. M. Mohr: Život hvězd. — 19. dubna; RNC . Vladimír Vanýsek: Vzdálenosti ve Vesmíru. — 15. května; Jan Sitar: O proměnných hvězdách. — 14. června; RNDr. Luboš Perek: Hvězdné pohyby a proudy. — 20. záři; Jan Kučírek: Pozoruhodné útvary v Mléčné dráze.— 18. října; RNC. Vladimír Vanýsek: O mezihvězdné hmotě. — 15. listopadu; RNDr. Otto Obůrka: Hvězdné ostrovy ve Vesmíru. — 13. prosince; prof. Alois Peřina: O hvězdě betlémské. Kurs astronomie, přehled základních pojmů z praktické i teoretické astronomie pro zájemce o hvězdnou oblohu a návod k samostat-nému pozorování i další astronomické práci. Kurs bude se konat v astronomickém ústavu Masarykovy uni-versity v Brně, Kotlářská 2, započne 20. února v 19,30 hod. a potrvá 3 měsíce. Režijní poplatek za celý kurs 25 Kčs. Přihlášky vážných zájemců do 15. února na adresu: Astronomická společnost v Brně, Kotlářská 2.
 

Z ŘH 11-12/54

BRNĚNSKÁ HVĚZDÁRNA OTEVŘENA
V sobotu dne 16. října 1954•bylo provedeno slavnostní otevření brněnské hvězdárny, která v sobě spojuje oblastní lidovou hvězdárnu a observatoř brněnské university. V historické zasedací síni městského národ-ního výboru sešli se zástupcové lidové správy, vědeckých institucí vysokých škol, zástupci lidových hvězdáren a astronomických kroužků z celé republiky, účastníci konference pro stelární astronomii, která právě zasedala v Brně a příznivci astronomie z Brna a okolí. Dr. H. Slouka proslovil pozdrav za Česko-slovenskou astronomickou společnost a ředitel lidové hvězdárny v Praze F. Kadavý uvítal brněnskou hvězdárnu v rodině lidových hvězdáren a vyslovil naději, že se rozvine zdravé soupeření mezi Brnem a Prahou na poli astronomie.


Ze vzpomínek Miroslava Šulce

Ve školním roce 1953/54 zorganizovala BP ČAS pro nejširší veřejnost astronomický kurz, sestávající z téměř dvaceti lekcí, probíhající většinou ve „velké chemické posluchárně“ na PřF MU, protože hvězdárna zahájila svoji činnost oficiálně až v říjnu 1954 a své místnosti ani po tomto datu nevlastnila. Pro 100 – 200 posluchačů přednášel Zdeněk Kvíz (astronom), Otto Obůrka (učitel na SPŠ), Bedřich Onderlička (VŠ pe-dagog), Alois Peřina, Jaromír Široký (astronom) a další. Kurz dokončilo cca 30 účastníků a ti se stali členy sekcí při hvězdárně a nelze vyloučit, že později i členy BP ČAS. Pobočka zorganizovala také přednášku o zatmění Slunce v roce 1954 (u nás částečné), na níž přednášeli účastníci výpravy za totálním zatměním. Patřil k nim mj. Luboš Perek, Vladimír Vanýsek (astronom, VŠ pedagog), Ľudmila Pajdušáková (astronom-ka) a Vojtěch Letfus (astronom). Tyto a další akce byly, jak vzpomíná Jiří Grygar, „hlavním vodítkem mého vzdělávání v astronomii nad rámec školních osnov.“ V tomto období byly členy výboru BP ČAS pravděpo-dobně tyto osobnosti: Otto Obůrka, Jaroslav Procházka (geodet, autor publikace Sférická astronomie), Alois Peřina a další. Tehdy také všichni členové ČAS obdrželi legitimace opravňující k bezplatnému vstupu na kteroukoli hvězdárnu v ČSR. A ti členové ČAS, kteří projevili zájem, byli vybaveni bronzovým odznakem ČAS.
V roce 1956 BP ČAS pořádala plenární schůzi ve „velké chemické posluchárně“ PřF MU, která byla nabitá k prasknutí, z čehož lze usuzovat na 200 – 300 přítomných. Pak ale nastal útlum, členové BP ČAS se podí-leli na činnosti hvězdárny.
V roce 1959 došlo k reorganizaci ČAS zřízením vědeckých společností při ČSAV. Tehdy vládnoucí KSČ vadila nezávislost jakýchkoli uskupení. Tím, že se ČAS ustavila jako vědecká společnost při ČSAV, dostala se tím pod kontrolu KSČ. Uprostřed téhož roku se konala ustavující schůze BP ČAS a přes názor mladších členů, aby předsedou byl zvolen Bedřich Onderlička, zařídil Otto Obůrka, aby předsedou byl zvolen Jaro-slav Procházka. Otto Obůrka totiž prosadil hlasování o novém výboru en bloc. Časem se ve vedení BP ČAS vystřídalo více osob, např. Miroslav Vetešník (astronom), Karel Lang (astronom), Tomáš B. Horák (fyzik), Miroslav Šulc (učitel) a Milan Šťastný (chemik). Členy výboru byli bez záruky Karel Raušal, Bedřich Onderlička, Jan Fixel (geodet), František Šotola, Rudolf Pšikal (městský úředník, do ČAS přijat 31. 8. 1945 jako řádný člen – viz ŘH 3-4/1945 a Vanda Janová (docentka na Vysokém učení technickém v Brně, Fakulta stavební, Ústav matematiky a deskriptivní geometrie – nalezeno na webu VUT bez udání funkce). Schůze BP ČAS se konávaly na PřF MU a na hvězdárně. Výbor zasedával v místnostech bývalého Astronomického ústavu, který se nalézal v přízemí děkanátu. Astronomický ústav vznikl aktivitou Josefa Mikuláše Mohra (astronom), který ale kolem roku 1954 odešel do Prahy, protože studium astronomie jako samostatného oboru bylo v Brně zrušeno. Ponecháno bylo jen v Praze a Bratislavě, Posledními brněnskými absolventy byli Jozef Tremko (slovenský astronom) a Zdeněk Kvíz. V té době panovalo pnutí neznámého původu mezi PřF MU (Bedřich Onderlička) a hvězdárnou (Otto Obůrka). Hvězdárna do otevření planetária neměla vlastní kancelářské prostory a používala místnost v prostorách Astronomického ústavu. Činnost BP ČAS byla od počátku 60. let zaměřena na pořádání seminářů, přednášek a exkurzí i na praktickou astronomii. Počet členů se pohyboval kolem čísla 70.
Miroslav Šulc vzpomíná, jak BP ČAS v jistých dobách také vlastnila knihovnu. Knihy byly deponovány v místnosti Astronomického ústavu PřF MU. Mnoho knih bylo starobylých, nejstarší z konce 18. století. Mnoho z nich pocházelo z majetku německých spolků, který byl zabaven po roce 1945. Na přelomu 50. a 60. let docházel na Astronomický ústav pan Sahánek a všechny knihy označoval razítkem ČAS, přiděloval jim čísla a katalogizoval. Stával v chodbičce Astronomického ústavu u starobylého psacího stolu ještě z dob, kdy se u nich pouze stávalo, sedět se u nich nedalo. V druhé polovině 50. let si ještě sem tam někdo něco z knihovny půjčil, pak už snad nikdy. A tak se jednou stalo, že všechny knihy byly bez ladu nacpány do jedné skříně ve sklepě děkanátu PřF MU a uloženy k věčnému odpočinku. Jejich další osud raději ne-komentovat.
Počátkem 60. let se členem výboru stal Jiří Sedláček (mezi lety 1959 – 1963 předseda meteorické sekce při hvězdárně). V roce 1962 se konal II. sjezd ČAS, na kterém BP ČAS zastupoval mj. Karel Raušal. V roce 1966 se stal členem výboru a hospodářem Miroslav Šulc. Doplnil tak zbývající členy, kterými byli předseda Miroslav Vetešník, místopředseda Otto Obůrka, Vanda Janová, jednatel Zdeněk Pokorný (tehdy student PřF UJEP), Rudolf Pšikal, František Šotola. Sestava výboru se měnila podle tehdejších stanov po roce. V roce 1966 zastupovali BP ČAS na 3. sjezdu ČAS na zámku Smolenice tehdy pětadvacetiletí Jan Kučera a Miroslav Šulc. V roce 1969 se stal jednatelem Miroslav Šulc, předsedou Karel Lang. Dalšími členy byli Otto Obůrka, Zdeněk Pokorný, Vanda Janová, Rudolf Pšikal a František Šotola. Z osobní vzpomínky Miroslava Šulce: „Vzpomínám si, že v 60. letech jsem dotoval z peněz BP ČAS materiál pro pozorovatele meteorů (svítilny, baterie) a když přijel z Prahy tehdejší tajemník ČAS Jindřich Bělovský, značně mi vynadal.“
Na začátku 70. let se stal předsedou výboru Tomáš B. Horák (fyzik), Miroslav Šulc byl místopředsedou. Ten podle svých vzpomínek „pořád Horáka popoháněl k činnosti, takže ten již v dalším volebním období nekandidoval.“ V roce 1976 se stal předsedou Miroslav Šulc, jednatelem Jiří Zlatuška (student PřF UJEP), hospodářem Karel Jehlička (VŠ pedagog), Karel Lang, Milan Šťastný, později Jan Kučera (programátor) Hlavní náplní činnosti členů BP ČAS byla, v úzké součinnosti s hvězdárnou, meteorická astronomie. Činnost byla také závislá na podpoře pracovníků PřF MU. V pojednávaném období Zdeněk Pokorný plánoval seminář, z něhož chtěl vydat sborník. Za tím účelem nakoupil větší množství nelinkovaných sešitů A 4, na jejichž papír měl být sborník tištěn. Sekretariát jeho iniciativu „zatrhl“ s poukazem na to, že edice sborníku musí mít nulovou finanční bilanci. Nekonal se ani zamýšlený seminář, vzpomíná Miroslav Šulc. A ještě jedna jeho vzpomínka: v roce 1974 na schůzi referoval Otto Obůrka o vzniku brněnské hvězdárny. Obsahem referátu byl František Šotola, který se o stavbu hvězdárny velice zasloužil, znechucen. Později byli ve výbo-ru BP ČAS Jan Žižka (jednatel), Jan Kučera, Helena Nováková (lektorka němčiny).
V 80. letech se významným stal rok 1982, v jehož závěru se v Brně konal mimořádný sjezd ČAS, který měl odsouhlasit nové, vnucené stanovy. Ty vznikly na půdě ČSAV a měly být jednotné pro všechny vědecké společnosti, variace byla jen v názvech jednotlivých institucí. Ač členové BP ČAS usilovali o úpravy, byly všechny zamítnuty. Stanovy zavedly podstatné změny. Bylo zrušeno rozdělení členů na řádné (vědecky pracující) a mimořádné (spíše naslouchající). Druhou změnou bylo zrušení předsednictev sekcí, jmenova-ných ústředním výborem, kterážto byla nahrazena výbory, volenými členy. Pobočky ztratily právní subjekti-vitu. Ústřední výbor se musel přejmenovat na Hlavní výbor (aby nebyl narušen lesk ÚV KSČ). Žádná z těchto změn nebyla příliš k dobrému, ale ČAS při ČSAV se stala "lidovější". Na nárůstu počtu členů se to neprojevilo, spíše se členská základna zmenšovala.  Problémy BP ČAS také narůstaly díky tomu, že výbor BP ČAS ztratil oprávnění přijímat nové členy, což nově byla výsada Hlavního výboru nebo jejího předsed-nictva. Pobočka měla kolem 120 členů a z pozoruhodnějších akcí lze uvést zájezdy do Ondřejova, Meopty Přerov, Metry Blansko a na meteorologické oddělení letiště Brno-Tuřany. Zcela zvláštní akcí pak bylo pro-vedení vyhlídkového letu nad Brnem v letadle An-2 v 90. letech. BP ČAS pořádala i přednášky, kterých se však účastnilo stále méně členů, ač jejich počet tehdy narůstal. Proto se tehdy snažil předseda Miroslav Šulc dění oživit pořádáním filmových večerů. Ani o ně nebyl velký zájem. Dalším pokusem byla anketa zjiš-ťující hlavní zájmy členů. Ta se sice zdařila, ale podle výsledků ankety se členové nechovali. BP ČAS sklouzla do recese. Dokonce jedno volební období Miroslav Šulc předsedou nebyl, pak se nechal opět zvolit. Hospodářem byl Karel Jehlička, místopředsedou Petr Hájek (astronom), členem Jan Šafář (odborný pracovník hvězdárny), Jan Kučera, Helena Nováková a Milan Šťastný. Jednatelem byl jistou dobu také Jan Žižka (IT) ale po neshodách s předsedou výbor opustil.  Koncem 90. let byl hospodářem Štěpán Paschke (elektrotechnolog a projektant). Činnost BP ČAS se pak omezila na vydávání věstníku Časoprostor vydá-vaným Janem Šafářem. Ten vzpomíná: „Vydání každého čísla bylo poněkud bolestivé, pokud si dobře pa-matuju, tak hlavním a myslím, že i jediným přispěvatelem byl Mirek, který své články dodával strojem psa-né na papíře, nic proti tomu, taková byla doba.“
Koncem 20. století vázla komunikace mezi členy výboru BP ČAS do takové míry, že její předseda od-stoupil, nebyly placeny členské příspěvky a VV ČAS pobočku zrušil. Vše pak předseda rekapituluje 29. 1. 2001 v dopise (jehož kopii vlastní jp) zaslaném předsedovi revizní komise ČAS, který končí touto pasáží: „Nemyslím, že odchod předsedy z funkce v době funkčního období je běžnou záležitostí a už vůbec ne z důvodů, které jsem udal. Fakt, že celý případ byl Výkonným výborem po formální stránce zcela ignoro-ván, nepovažuji za dobrý.“ Jak vzpomíná Miloslav Zejda, BP ČAS tenkrát skončila proto, že HaP poskyto-vala dost možností se účastnit „astronomického života“ a nemuset přitom být členem pobočky ČAS. Lidé ve výboru nespolupracovali pro vzájemné! neshody. Prostě přestal být zájem udržovat „staré struktury“.
Posledním předsedou té doby se stal Petr Hájek. BP ČAS však už zůstala nečinná, pravděpodobně i ve věci výběru příspěvků a byla zrušena.  Pohled Petra Hájka: „Souhlasím s Honzou Šafářem, s kterým v době před rokem 2000, ale i po něm jsme byli v častém kontaktu, tak se situace poněkud změnila. V lidech už nebylo to nadšení z 50. 60. a 70. let o sdružování a pořádání astronomických akcí, neboť většina z nich už se sdružovala kolem hvězdáren, nebo dokonce na nich pracovala. To byl i případ můj a Honzy. Hybatelem brněnské pobočky byl po mnoho let prof. Mirek Šulc, který se snažil trend sdružování udržet a tím i brněn-skou pobočku. A tak jsme s Honzou kandidovali do výboru, jak níže Honza popisuje. Postupem času se činnost zúžila pouze na vydávání občasníku "Časoprostor" a i to postupně opadlo. Zájem o činnost v po-bočce ochabl (byly jiné možnosti spojené s hvězdárnou a prací v odborných sekcích ČAS) až se dostal na nulový bod.“
Miroslav Šulc tehdejší dění ve vzpomínkách shrnuje takto: BP ČAS zkrachovala pro nezájem členů o její akce a pro administrativní a operační neschopnost posledních členů výboru.
I po zániku BP ČAS pokračovalo setkávání jejich členů při neformálních akcích, jako byly společné výlety, i při oficiálních akcích hvězdárny, na které byli zváni jejím ředitelem spolu s dalšími zájemci o astronomii. Existoval tak okruh přátel hvězdárny a v rámci něho vznikla myšlenka pobočku obnovit. Stalo se to během exkurze na meteorologický radar Skalka na podzim 2018. Tak se po téměř dvacetileté pauze v dlouholeté existenci BP ČAS sešla na sklonku roku 2018 pracovní skupina (abecedně Karel Drdla, Jiří Dušek – byl prvním, který se pak do obnovené BP ČAS přihlásil, Jiří Prudký, Jarmila Zobačová) kvůli jejímu obnovení. Snaha se setkala s příznivým ohlasem, BP ČAS byla 21. ledna 2019 obnovena, 3. února 2019 byl zvolen její výbor ve složení Jiří Prudký předseda, Jarmila Zobačová místopředsedkyně, Karel Drdla hospodář, a k 31. 12. 2019 čítala 39 kmenových a 17 hostujících členů. Bylo rozhodnuto, že pokud to bude možné, bude BP ČAS fungovat finančně nezávisle na VV ČAS. To se v průběhu roku 2019 dařilo díky vstřícnosti ředitele brněnské hvězdárny Jiřího Duška a daří i nadále. Činnost BP ČAS se zaměřila na pořádání přednášek a exkurzí, opět v úzké součinnosti s hvězdárnou, která se orientuje na popularizaci a vzdělávání pro celou brněnskou aglomeraci, včetně kroužku mladých astronomů. Obnovená BP ČAS pořádá akce pro vlastní členy a jejich přátele, od kterých se očekává další propagace astronomie i hvězdárny.