V r. 1979 podal zprávu v Říši hvězd Z. Mikulášek o 22. CME INOVEX (INOVecká EXpedice), 33. dle BD, jež se konala opět na Slovensku pod úpatím Velkého Inovce ve dnech 28. 7. - 19. 8. Jejím programem, navrženým V. Znojilem, bylo pozorování komplexu meteorického roje Cygnid, a to vizuálně a teleskopicky s použitím zakreslování meteorů do mapek (pozorovatelé vizuální zakreslovali do kopií Gnómonického atlasu). Použi-tými dalekohledy byly „dělostřelecké“ binary 10x80 (případně i jiný typ). Pozorovaná oblast se nacházela „nad“ předpokládanými radianty komplexu rojů pro snadnější rozlišení meteorů rojových od sporadických, které létají převážně „dolů“. Expedice, vedené Z. Mikuláškem, se zúčastnilo 36 pozorovatelů z českých zemí i Slovenska, z nich asi polovina byla na celostátní expedici poprvé, i když již měla většinou předběžné zkušenosti s pozorováním na domácích stanicích. Nicméně se noví pozorovatelé rychle zapracovali. V plánu bylo pozorovat po dobu 11 nocí, z nichž využitých bylo 8, což svědčí o skvělém počasí v této oblasti. Bylo získáno 4472 zákresů meteorů, z toho 1994 zákresů bylo o meteorech viděných více pozorovateli.
Jako obvykle jsme byli rozděleni do stravovacích skupin po 6 lidech, které se kryly se skupinami pozorovacími. Kromě základního zpracování, t.j. přepisu protokolů načisto včetně numerického zakódování hlášených údajů a souřadnic zákresů (to si vyžadovala úroveň tehdejší výpočetní techniky) nás Z. Mikulášek přinutil vyhotovit i další statistiky, zejména grafy závislostí počtu meteorů na hvězdné velikosti, což nebývalo na expedicích zvykem. Důvodem této mimořádné aktivity byla očekávaná návštěva ředitele brněnské hvězdárny Ing. Josefa Kohouta, který si přijel ověřit, jak je plněn výchovný program expedice, na jejímž uspořádání se „Brno“ finančně podílelo (lidové hvězdárny dostávaly prostředky především na vzdělávání a výchovu amatérů, ne na výzkum) s Krajskou hvězdárnou v B. Bystrici.
Organizačně byla expedice perfektně zvládnutá přes potíže s přísunem potravin i vody a s drobnými meziosobními problémy. Třebaže jsem se expedice zúčastnil, nemohu podat další informace o jejím průběhu, neboť poznámky jsem si nedělal, a jediné, na co si ještě vzpomínám, byla má pomoc slečně učitelce Juliáně Merešové (ženě s postavou modelky), rozšiřující si kvalifikaci, s řešením příkladů z analytické mechaniky.
Přestože expedice poskytla rozsáhlý a kvalitní materiál, nebyl zřejmě tento zpracován, natož publikován.