Přechod Venuše přes sluneční disk 2004
V úterý 8. června 2004 došlo k velice vzácnému úkazu, který každý z nás může spatřit poprvé v životě. K poslednímu totiž došlo 6. prosince 1882, tedy před 121,5 roku. Jedná se bezpochyby o nejdůležitější astronomickou událost roku. Venuši jsme mohli na obloze pozorovat již od sklonku roku 2003 jako Večernici. Od konce června pak zase jako Jitřenku. Její pozorovatelnost na večerní a ranní obloze se neustále střídá. V naprosté většině případů však „přejde“ na druhou část oblohy „nad“ či „pod“ Sluncem. 8. června 2004 se ale Venuše dostala do výjimečného postavení – prošla přímo před Sluncem. V tu chvíli byla Země, Venuše a Slunce v jedné přímce a tak z podobnosti s principem vzniku zatmění Slunce naším Měsícem vlastně k velmi zvláštnímu zatmění Slunce dojde. Jen Venuše pro velkou vzdálenost od Země nestačila svým úhlovým rozměrem na obloze zakrýt celé Slunce. Venuše byla vidět jako malý černý kotouček pomalu se pohybující před Sluncem. Jedná se o úkaz skutečně vzácný. Za období 243 roků proběhnou jenom čtyři v odstupu 121,5 roku, pak 8 roků, 105,5 roku a opět 8 roků. Přechod Venuše před Sluncem nastává totiž pouze v případě, když se Venuše dostane před Slunce a navíc se ocitne v rovině oběhu Země kolem Slunce (rovina dráhy Venuše kolem Slunce je totiž vůči rovině dráhy Země o 3,4 stupně skloněna).
Viditelnost přechodu: 1 – pozorovatelný celý průběh, 2 – pozorování začátku úkazu (před západem Slunce), 3 – pozorování konec úkazu (po východu Slunce, 4 – úkaz nepozorovatelný.
V historii byly pozorovány přechody Venuše v letech 1631, 1639, 1761, 1769, 1874 a 1882. První, kdo předpověděl přechod Venuše před Sluncem, byl Johannes Kepler. Ten nastal roku 1631, nikdo jej ovšem (kvůli špatnému počasí v Paříži) neviděl. Druhý přechod Venuše se podařilo spočítat Jeremiáši Horrocksovi, který byl patrně prvním člověkem, který tento úkaz v roce 1639 spatřil. Astronomové pak za těmito úkazy podnikali často velmi dramatické výpravy na vzdálená místa. Důvodem bylo zjištění vzdálenosti Země – Slunce, kterou bylo možné určit z pozorování okamžiků začátku a konce úkazu sledovaného z různých míst na Zemi. Nebylo to vůbec jednoduché, protože přesná měření okamžiků začátku a konce úkazu bránilo protažení obrazu planety Venuše do kapkovitého tvaru. Tento efekt je možné pozorovat při každém, tedy i letošním, přechodu.
Vlastislav Feik, Petr Bartoš
Pozorování v Sezimově Ústí
Dne 8.6.2004 se uskutečnila nejkrásnější událost v roce. Tato událost byla ohromná i v tom, že počasí nám přálo. Přechod jsme pozorovali třemi dostupnými dalekohledy. Hvězdárnu navštívilo okolo 200 občanů Sezimova Ústí a okolí, ale především se přišli podívat žáci druhého stupně 1. ZŠ v Sezimově Ústí. Pro žáky to bylo krásné uvolnění ze školy a nádherný zážitek.
Další pozorování přechodu Venuše přes sluneční disk nastane dne 6.6.2012 pod obzorem. Druhá polovina úkazu se bude nacházet po východu Slunce.
Nejbližšího přechodu se další generace dočká až v letech 11.12.2117 a 8.12.2125.
První tečný vstup začal v 7:19 hod. a pomalu a jistě začala nádherná scenérie.
Na celém průběhu nebylo nic překvapivého. Ostrý černý kotouček se od sluneční skvrny nedal přehlédnout.
Konec výstupu obdařil nás poslední zbytek pozorovatelů krásnou vidinou rozsvícené atmosféry planety Venuše, kterou je možné vidět na vstupu nebo na výstupu.
Po skončení úkazu jsme řešili jednotlivé dojmy z pozorování.
Kresba vyjadřuje průběh pozorování přechodu Venuše přes sluneční disk, jak jsme ho zachytila na projekční desce. Na zákresu jsou vidět i sluneční skvrny. Větší pole na zákresu značí fakulové pole.
Časový řad jednotlivých kotoučků: tečný vstup 7:19, 7:40, 8:00, 8:20, 8:40, 9:00, 9:20, 9:40, 10:05, 10:20, 10:40, 11:05, 11:25, 11:41, 12:05, 12:20, 12:40, 13:00, 13:16, výstup planety 13:23 hod.
Pozorování v MČ Praha - Kolovraty
Úkaz začal vnějším „dotykem“ Venuše se slunečním diskem v 7:20 na levém dolním okraji Slunce. Celý kotouček planety Venuše „vstoupil“ na sluneční kotouč v 7:39. Kotouček Venuše se pomalu posouval přes Slunce – střed úkazu nastal v 10:22. Ve 13:04 začala Venuše „vystupovat“ ze slunečního disku. Úkaz definitivně skončil ve 13:23, kdy Venuše sluneční disk zcela „opustila“, tentokrát na pravém dolním okraji Slunce.
Zdánlivý průměr Venuše dosahuje asi 1/30 průměru Slunce. Venuši tedy bylo možné pozorovat před Sluncem pouhým okem (které bylo chráněno tmavým filtrem). Lepší ale bylo pozorovat úkaz dalekohledem, buď použitím projekce na bílou projekční plochu nebo přímým sledováním dalekohledem opatřeným speciálním tmavým filtrem.