Higgsův boson
Higgsův boson je hmotná skalární elementární částice předpovězená ve standardním modelu částic. Hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic, zejména rozdílu mezi nehmotným fotonem a velmi těžkými bosony W a Z. Hmotnosti elementárních částic a rozdíly mezi elektromagnetismem a slabou interakcí jsou rozhodující v mnoha mikroskopických dějích, a tak má Higgsův boson na náš vesmír významný vliv.
Higgsův boson poprvé předpověděl roku 1964 britský fyzik Peter Higgs, který rozpracoval myšlenky s Philipem Andersonem a nezávisle několika dalšími fyziky.
Higgsův boson je často masmédii označován jako „božská částice“, a to na základě názvu knihy The God Particle: If the Universe Is the Answer, What Is the Question? (česky Božská částice: Pokud je Vesmír odpovědí, co je otázka?) Leona Ledermana. Zatímco takové pojmenování zvyšuje zájem médií o částicovou fyziku a Velký hadronový urychlovač, mnoho vědců jej odmítá. Ve snaze částici přejmenovat vybral výbor fyziků název „boson šampaňského“ jako její nejpopulárnější označení. Higgsův boson nelze pozorovat přímo, neboť má příliš krátkou dobu života. Je ale možné zaznamenat produkty jeho rozpadu a z nich rekonstruovat vlastnosti původní částice.
Na konferenci ICHEP2012 v australském Melbourne 4. července 2012 byl na základě dat z experimentů ATLAS a CMS v CERNu oznámen objev nového bosonu, jehož vlastnosti jsou konsistentní s Higgsovým bosonem. 14. března 2013 vědci z Cernu objev na základě dalších experimentů potvrdili.
Dle zjištění vědců se Higgsův boson rozpadá prostřednictvím čtyř módů: na fotony, bosony W, bosony Z a tauony.