Další společné aktivity Ruska a kosmických partnerů
V sobotu 26. 2. 2022 oznámil Roskosmos, že s okamžitou platností pozastavuje spolupráci s evropskými partnery při vypouštění ruských nosných raket Sojuz z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně a stahuje odsud všechny své pracovníky. Na ruských nosičích jsou odsud například vypouštěny družice Evropského navigačního systému Galileo. Další dvě družice měl ruský Sojuz z Kourou vynést již 6. 4. 2022. K tomuto startu pravděpodobně nedojde a bude potřeba řešit převod startu družic na jiný nosič, například na evropskou raketu Ariane 5, která tyto družice vynášela dříve.
Jedním z významných zahraničních zákazníků, využívajících služeb nosných raket Sojuz, je britský satelitní operátor OneWeb. Pomocí svých družic, vynášených právě ruskými raketami Sojuz, buduje OneWeb síť širokopásmového vysokorychlostního internetu. Společnost má již několik roků značné problémy s financováním svých aktivit a současná situace může znamenat její definitivní konec. Ztráta zakázek od OneWeb by byla pro ruský raketový sektor velikou komplikací. Další start satelitů OneWeb je z Bajkonuru naplánován na 4. 3. 2022.
Inženýři a technici v Rusku a na Ukrajině vyrábějí jedny z nejlepších raketových motorů na světě a již dlouho mají mnoho západních zákazníků. Až do vstupu společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska na trh s nosnými raketami, který používá vlastní motory, byl mimořádně velký počet amerických startů realizován pomocí raketových motorů ruské výroby! Raketa Atlas V společnosti United Launch Alliance (ULA) tyto motory RD-180 využívá stále. Rakety Atlas V budou za několik roků vyřazeny z provozu a společnost ULA potvrdila, že na zbývajících několik desítek plánovaných startů má motory RD-180 již nakoupené. Současná ruská krize by je tedy neměla z tohoto pohledu nijak ovlivnit.
Nosná raketa Antares, kterou provozuje společnost Northrop Grumman a která vynáší například nákladní lodě Cygnus k ISS, využívá nádrže a další vybavení prvního stupně rakety postavené z velké většiny ve spolupráci s ukrajinskými společnostmi Južnoje a Južmaš ve městě Dněpr, a raketové motory RD-181 vyrobené v Rusku. V pátek 25. 2. 2022 se objevily zatím oficiálně nepotvrzené zprávy, že jak konstrukční kancelář Južnoje, tak výrobní závod Južmaš byly velmi vážně poškozeny nebo dokonce zničeny bojem. Na základě toho společnost Northrop Grumman oznámila, že aktuálně má k dispozici všechny potřebné komponenty pro dva další zásobovací lety lodě Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Další postup bude řešen později, a to včetně varianty výroby vlastního prvního stupně Antares a použití vlastních motorů.
Současnou Ukrajinskou krizí bude velice pravděpodobně dotčena i připravovaná ruská planetární sonda Venera-D, jejíž start je plánován na rok 2029. Na vlajkové misi nové generace sond k Venuši, která bude zahrnovat lander a orbiter, měly s Ruskem spolupracovat i vědci ze Spojených států. Ti by mohli přispět například sestavou speciálních spektrometrů a atmosférickou manévrovatelnou platformou v podobě supertlakého balónu s řízenou výškou letu, klouzajícím letadlem VAMP nebo letadélkem na solární pohon. V sobotu 26. 2. 2022 oznámil generální ředitel Roskosmosu Rogozin na svém twitteru, že jakákoliv další spolupráce Ruska a Spojených států na programu Venera-D je nevhodná a bude okamžitě ukončena.
A zatím úplně šeptem se začíná mluvit o možné další eskalaci konfliktu – o kosmické válce, kdy si znepřátelené strany, přesněji tedy Rusko a světové demokratické společenství, začnou vzájemně rušit nebo dokonce „vypínat“ špionážní a GPS družice. Tedy ty, které jsou v současném způsobu vedení války absolutně nezbytné.
Současný válečný konflikt na Ukrajině nepřináší pouze utrpení místnímu civilnímu obyvatelstvu, ale zasahuje Rusko i Ukrajinu velice citelně i v oblasti ekonomiky či vědy. Kosmonautiku nevyjímaje. Nezbývá než věřit, že všichni k sobě najdou dříve či později opět cestu a zpřetrhané vztahy se obnoví ku prospěchu všech. A to i ve vesmíru.