ČAS v době růstu a budování - V. Guth
… Přítel Otavský, již tehdy zručný konstruktér a technik, měl už důmyslný paralakticky montovaný dalekohled, zatím co jsem zápasil s "lepenkovým brejlákem", zhotoveným podle Nušlova návodu otištěném ve skautském "Junáku". Otavský mně záhy seznámil s nezapomenutelným astronomem-amatérem Karlem Novákem, který byl také jedním ze zakladatelů Čsl. astronomické společnosti. Atletická postava s gausovskou čepičkou, dlouhou dýmkou,bystrým pohledem a rázovitou formou řeči,která konstatovala a jadrně charakterisovala stav věci: "Nýčko, račte uvážit, to relé je hroznej prevít". Byl to velký milovník přírody, i když povoláním bankovní úředník, věnoval veškerý svůj volný čas svým koníčkům: na prvém místě astronomii, a to hlavně konstrukci přístrojů, především hodinám, pak lovu, a nakonec sportu: zápasení a těžké atletice. Vystavěl si na střeše domu své tety observatoř, kterou pan Klepešta trefně pokřtil "nebeskou trafikou". Vedle 4" Zeissova refraktoru tu byl i Nušlův diazenitál, kterým si určoval čas (v té době nebyly pro amatéry ještě běžné radiové signály) a dvoje hodiny,které jej uchovávaly.
… V r. 1923 v rámci ČAS jsem založil sluneční sekci a organisoval tato pozorování u nás. Výsledky jsme každého čtvrt roku zasílali do Curychu. Tehdy se přihlásili a pozorovali: Bílek, Gona, šupík, Limberk, Link, černý a j. Nejvytrvalejšimi pozorovateli se stali pak Kadavý a Bečvář. Pozorování prvého se stala součástí programu Lidové hvězdárny na Petříně, druhého pak v Brandýse n/L. a později na Štrbském Plese a konečně zakotvila na Skalnatém Plese. Dodnes plní na některých lidových hvězdárnách svůj dobrý pozorovací program i když se ve vedeni sekce vystřídali Bednářová-Nováková,Link, Kleczek aj.
Prvá léta Společnosti se prakticky omezila na přednáškové cykly pořádané na české technice v Zengerově posluchárně. Vedle Nušla tu obětavě přednášel o klasicích světové astronomie prvý předseda ČAS prof. Zdeněk, nestor milovníků astronomie, jehož tvář zdobená dlouhým bílým vousem vzbuzovala opravdovou úctu. Nechyběly Andělovy výklady o Měsíci, Rolčíkovy o astronomické optice. Oblíbeny byly přednášky zkušeného řečníka a jednoho z iniciátorů založení Společnosti ing. Štycha, atd. Cíl vybudovat lidovou hvězdárnu, kterou si Společnost především vytkla, omezil se na nákup 8" hledače komet, 5" a 4" refraktorů, dvou astronomických hodin s pomocným zařízením a knihovny. Pořízeny byly z fondu získaného sbírkou peněz na uctění památky tragicky zesnulého generála a slovenského astronoma R. Štefánika.
K vlastní stavbě hvězdárny, pro nedostatek finančních prostředků, tehdy nedošlo. Byla zřízena provisorní observatoř v Havlíčkových sadech na Vinohradech, obětavě obsluhována K. Dragounem, ale pro nevhodné umístění záhy zanikla. Klubovně Společnosti byly přislíbeny místnosti v Havlíčkově domě na Karlově náměstí, ale nepodařilo se je získat a Společnost se usadila na čas v jedné z věží Hlavního, tehdy Wilsonova nádraží, aby se pak na delší čas usadila v téže ulici (tehdejší Hooverově třídě), v rozlehlé budově ČSD. 0 tento přátelský vztah Společnosti se železnicí se zasloužil druhý předseda Společnosti dr. Kazimír Pokorný, ušlechtilý jemný člověk, generální ředitel SZ dráhy, obdivovatel Francouzské astronomické společnosti, ve které viděl starší sestru ČAS. Mladý profesor astronomie české techniky dr. Jindřich Svoboda, oddaný žák prof. Nušla, umožnil členům Společnosti navštěvovat své přednášky ze sférické astronomie v l. 1919/20.
… Společnost se ale také starala o publikační činnost. Po věstníku Společnosti, jehož prvé číslo vyšlo ještě za války, a jehož úvodní článek koncipovaný ing. Štychem je významným dokumentem pokrokových cílů, které Společnost sledovala, začala ČAS vydávat čtvrtletně časopis "Říše hvězd". Redakci II. ročníku, který už vycházel měsíčně, převzal prof. Svoboda, ale jeho úroveň postavil příliš vysoko, takže většině členů - amatérů nevyhovoval. Vrátila se proto v III. ročníku, za redakce ing. Petráka, k podstatně populárnější formě. Myslím, že správnou úroveň udal ve IV. a dalších ročnících prof. dr. B. Mašek, spolupracovník prof. Nušla a zakladatel československých efemerid Hvězdářské ročenky (I. roč. 1921). Za jeho redakce otiskla Ř.H. z péra nejen našich předních odborníků: Nušla, Maška, Sýkory, Dittricha, Schneidera, Nachtikala, Nechvíle, Nováka, Hacara a j. řadu článků, ale našla i dobrý poměr k amatérům. Až pak přemíra historisujících článků (spor o původu souhvězdí Vel. Medvěda) si vyžádala nové změny redakce, ve které 3e pak postupně vystřídal (od VII. ročníku dr. O. Seydl, Nušl, Link, Šternberk, Slouka a posléze Mohr, pod jehož redakcí Říše hvězd dosud vychází i když již není orgánem Společnosti. Společnost vydala i velkou otáčivou mapu oblohy, nakreslenou ing. V. Boreckým, který patřil k amatérům s hlubšími znalostmi astronomie sférické i teoretické. Později převzal publikační činnost a především i náklady - obětavý a nápaditý J. Klepešta, po dlouhá léta jednatel Společnosti. Z jeho iniciativy vyšly Andělovy mapy (Mappa Selenographica) Schůller-Novákův atlas sev. souhvězdí oblohy, otáčivé mapky a jiné úspěšné brožurky. Před válkou velmi dobře representovaly vyspělost naší amatérské astronomie, členům Společnosti však záhy nestačil prakticky jediný styk pomocí časopisu a proto si vymohli pořádání členských schůzí. I tu ochotně vyšel vstříc prof. J. Svoboda a dal k disposici svou posluchárnu na Karlově nám. Tam byly zahájeny měsíční schůze, ve kterých bylo referováno o aktuálních tématech a novinkách v astronomii. Páteří schůzí byly poutavě podávané výklady prof. F. Nušla.
… V září 1923, při pozorování Merzovým dalekohledem v Černošiclch, spatřil jsem závěr přeletu krásného bolidu s výbuchem. Týš meteor se podařilo p.Klepeštovi vyfotografovat ondřejovským astrografem v sousedství galaxie v Andromedě. Propočet dráhy meteoru z obou pozorování mně připoutal natrvalo k meteorické astronomii. O prázdninách r. 1924 jsem byl poprvé na praxi na ondřejovské hvězdárně. Tehdy společně s prof. Sýkorou a p. Klepeštou jsme v rámci meteorické sekce ČAS, kterou v únoru 1924 založil p. Klepešta, pozorovali Perseidy. Příštího roku se k nám na 14 let připojil dr. Bečvář z Brandýsa se svou pozorovací skupinou, a tak se činnost této sekce, jejíž vedení jsem pak na 20 let převzal, úspěšně rozvinula.
… V r. 1926 ožilo úsilí o výstavbu lidové hvězdárny. Popudem byl návrh dr. Skály, zástupce KSČ v městské radě, který navrhl zřízení planetária v Praze. Společnost tehdy vystoupila s propracovaným pozměňujícím návrhem, aby především byla vybudována lidová hvězdárna, jejíž výstroj v podstatě Společnost již měla. Až na 5" dalekohled, který sloužil v klementýnské věži - byly ostatní dalekohledy určené pro budoucí hvězdárnu zatímně umístěny jako exponáty v Technickém museu na Hradčanech. Po delším jednání byl návrh ČAS akceptován a posléze vybráno i místo pro její výstavbu na baště za Hladovou zdí na Petříně, v blízkosti místa, kde začátkem 19. století měla být postavena Pražská hvězdárna v náhradu za Klementinum. Se stavbou východního křídla se začalo v r. 1927 a v červnu 1928 byla hvězdárna slavnostně otevřena.
… Vzpomínám jak na jedno takové sezení přinesl p. Klepešta výstřižek Zeissova katalogu s fotografií astrografu vídeňského selenografa Koniga spolu se zprávou, že se nyní po jeho smrti prodává za 110.000 Kč. Jaká příležitosti, ale pokladna ČAS měla jen Kč 15.000 na hotovosti. Prodiskutovaly se všechny možné cesty jak obnos získat. I když president T. G. Masaryk přislíbil Kč 20.000 jako základ, bylo třeba ještě sehnat dalších Kč 75.000. Po delším přesvědčování darovaly je Zemská a Národní banka a nakladatelství Melantrich. Koupě dalekohledu byla zajištěna a byl jsem pověřen, abych ve Vídni dojednal jeho převzetí a demontáž. Hodně nám tehdy pomohl dr. Šternberk, který uvolnil zkušeného mechanika Součka ze Staré fialy k demontáži a montáži celého stroje. Tak se lidová hvězdárna dočkala dostavby i vhodného dalekohledu, který dodnes slouží astronomii, především popularisaci.
… Vedle sekcí sluneční a meteorické, o kterých jsem se již zmínil, vznikla současně i sekce proměnných hvězd, která se vyznačovala i rychlou změnou svých předsedů. Nejdříve ji řídil dr. Hacar, pak ji postupné převzal Schüller, Rajchl, Vand, Kopal, Link, Kadavý a další. Velmi produktivní byla početní sekce, kterou zorganisoval Link; vypracovala mnoho užitečných tabulek i zpracovala řadu statistických údajů. Přístrojová sekce vedena Čackým, časová a zákrytová vedená Novákem, fotografická vedená Klepeštou, se podílely na dobré náplni vědeckého programu hvězdárny. Výsledky byly uloženy v "Memoirs and Observations of the Czechoslovak Astronomical Society" a jsou dobrým obrazem její tehdejší činnosti. Dvě mimořádné vědecké události třeba zvlášť vyzdvihnout. Jednak to byla účaat, kterou vedl doc. V. Nechvíle, při mezinárodním určováni sluneční parallaxy z přesných poloh planetky Erose v r. 1931 - jednak dvě výpravy za úplným zatměním Slunce v červnu 1936: první do SSSR ve spolupráci Státní hvězdárny, jíž jsem se zúčastnil spolu s Linkem, Novákovou a Vlčkem, a do Japonska s účastníky Hujerem, Jaschkem (z Vídně), Kopalem a Sloukou. Prvá výprava přivezla cenné vědecké výsledky, druhá snímky a pěkné záběry z dlouhé cesty Sibiří, Korejí a Japonskem. Meteorická sekce ČAS se zúčastnila v r. 1931-33 ve spolupráci se Státní hvězdárnou intensivního sledování Leonid a v r. 1934 spoluorganisovala i pozorování meteorů v součinnosti s antarktickou výpravou admirála Byrda.