Bolid Morávka
Členové hvězdárny se zúčastnily shromažďování údajů o průletu a dopadu bolidu ze dne 6.5.2000. Pro upřesnění následuje tisková zpráva HaP Ostrava:
Dne 6. května 2000 prolétl nad Ostravskem jasný denní bolid, který zakončil svou pouť v atmosféře Země hlasitým výbuchem. Spaření takového jevu není právě na denním pořádku a tak tento úkaz zůstane ještě dlouho v myslích všech náhodných pozorovatelů. Je pravda, že tyto úkazy se na denní obloze vyskytují jen zřídka, ale již 10 května ve večerních hodinách bylo možno pozorovat další takový jev. Sice jej nevidělo tolik pozorovatelů jako u sobotního bolidu, přesto v závislosti na mediální informovanosti, nás informovalo vícero svědků. Pozorování tohoto bolidu se také shromáždila na Hvězdárně v Brně a Valašském Meziříčí. Dá se předpokládat, že dva denní bolidy z poslední doby nemají souvislost definitivně to však budeme moci říct až po přesném sestavení drah obou těles která způsobila již zmíněné bolidy. Středeční bolid byl nejlépe pozorován z Jižní Moravy a svou pouť v atmosféře pravděpodobně ukončil nad územím Rakouska.
Jak jsme již informovali v souvislosti s bolidem ze 6. května, byl pravděpodobně nalezen úlomek původního tělesa. Meteorit byl předán odborníkům z Asronomického ústavu v Ondřejově, kteří jej převezli do Prahy k laboratornímu průzkumu. V těchto chvílích je úlomek na cestě do izotopové laboratoře v Itálii, kde se bude na základě testů určovat doba samostatné existence původního tělesa před jeho vstupem do zemské atmosféry. Již z předběžných průzkumů však vyplývá, že se jedná o vzácnější typ kamenného meteoritu.
Je pravděpodobné, že v hraničních oblastech Moravskoslezských Beskyd a Lysé hory se nachází více takových meteoritických úlomků. Pokud by snad někdo nalezl tmavě zabarvený „kámen“ podivného vzhledu v uvedených lokalitách je nejlépe uchovat jej bez kontaktu s lidským tělem v čistém mikrotenovém sáčků nebo jej nechat na místě a informovat nejbližší hvězdárnu.
Význam nalezení dalších úlomků je obrovský, neboť těles u kterých byl pozorován průlet atmosférou a později nalezeny úlomky v podobě meteoritů není mnoho. V celé historii bylo těchto případů popsáno jen pět a to nejen v České republice nebo v Evropě, ale na celém světě. Vůbec první případ nalezení tělesa na základě pozorování průletu atmosférou byl Příbramský meteorit nalezený těsně po dopadu roku1959. Mnohá muzea sice mají velké sbírky meteoritů čítající několik stovek nebo i tisíců meteoritů, většinou se však jedná o tělesa, která byla nalezena až mnoho desítek nebo i stovek let po jejich srážce se zemí. "Čerstvé" meteority mají zcela jiný význam, neboť se na nich dá zkoumat dlouhodobý účinek kosmického záření a meziplanetárního prostoru ve kterém se meteoroid, tedy původní těleso ze kterého nacházíme úlomky, pohybovalo i několik miliard let.