.png?s3=1)
Profil na astro.cz / Stránky pobočky / Zpravodaj - archiv
Členové pobočky se zabývají pozorováním sluneční aktivity ve fotosféře, registracemi atmosferiků a kosmického šumu, včetně zpracování výsledků. Jsou pozorovány komety a planetky. Na několika stanovištích jsou měřeny meteorologické údaje. Několik členů vede astronomické kroužky. Podle potřeby jsou pro členy distribuovány cirkuláře s novinkami v astronomii. Členové pobočky se podílí na přednáškové a publikační činnosti pro veřejnost v rámci různých oborů astronomie.
Pobočka se aktivně podílí na přípravě a pořádání letních astronomických expedic, kde členové přednášejí řadu přednášek.
Členové pobočky mají možnost se podílet na zpracování dat získaných při pozorování úplných zatmění Slunce.
V regionálních centrech, tj. v Úpici, Rtyni v Podkrkonoší, v Liberci, Hořicích a v Turnově členové pobočky vyvíjejí vlastní činnost při místních hvězdárnách a klubech. Ta je zaměřena hlavně na výchovu dorostu v kroužcích a přednáškovou činnost.
Další informace o pobočce je možné najít v časopisu Astropis 4/2010.
Česká astronomická společnost na Úpicku
Eva Marková (2022)
V roce 2017 oslavila Česká astronomická společnost (ČAS) 100. výročí svého vzniku. Založena byla na ustavující schůzi, která se uskutečnila 8. prosince 1917 v Praze. Postupně pak vznikaly astronomické kroužky a společnosti po celé republice. Ty nejprve působily samostatně, ale později přecházely pod Českou astronomickou společnost jako její pobočky.
Ne jinak tomu bylo i ve východních Čechách, kde bylo mnoho těch, kteří se o astronomii zajímali a cítili potřebu setkávat se s lidmi se stejnými zájmy. A tak již v r. 1929 vznikla astronomická společnost v Hradci Králové. Ustavující schůze spojená s přednáškou se zúčastnilo 520 zájemců. Do vznikající astronomické společnosti se hned na místě přihlásilo 80 členů prakticky z celého východočeského kraje. Jejím hlavním cílem bylo - stejně jako v Praze - vybudování hvězdárny v Hradci Králové.
Astronomická společnost Hradec Králové existovala jako samostatná společnost až do roku 1950, kdy je „přetvořena“ na odbor ČAS Hradec Králové. V témže roce také byla dokončena stavba zdejší hvězdárny v Hradci Králové.
Zájemci o astronomii v Podkrkonoší a hlavně na Úpicku ale toužili po vlastní organizaci. Řada z nich byla dosud členy astronomické společnosti Hradec Králové a od r. 1950 odboru ČAS Hradec Králové. To ale nebyla pro ně úplně ideální situace. Proto z iniciativy těchto zájemců byl nejprve 14. února 1952 založen astronomický kroužek při klubovně ROH závodu TONAVA v Úpici, jehož vedoucím byl Vladimír Mlejnek. Následně 19. srpna 1953 byl ustaven místní odbor ČAS v Úpici. Měl 12 řádných členů. Jeho předsedou byl zvolen Miroslav Čermák, místopředsedou Vladimír Mlejnek a jednatelem Josef Vebr. Veškerá činnost místního odboru byla těsně spjatá s Astronomickým kroužkem závodního klubu TONAVA a navázal spolupráci s již existujícím astronomickým kroužkem VÚD ZK ROH dolu Zdeněk Nejedlý ve Rtyni v Podkrkonoší. Rovněž začal navazovat kontakty s mnoha členy ČAS v Podkrkonoší.
Členové odboru se scházeli každou středu a zaměřili se hlavně na pozorování proměnných hvězd, meteorů a na přednáškovou činnost. Hlavním cílem místního odboru v Úpici ale byla stavba hvězdárny, na kterou byl vypracován investiční návrh. Ten byl jednomyslně schválen MNV v Úpici, ONV v Trutnově a postoupen ke schválení na KNV v Hradci Králové. V létě v roce 1955 bylo započato s kopáním základů a koncem roku již stálo přízemí hvězdárny.
Ještě před tím si ale členové odboru pro účely pozorování již v roce 1953 na pozemku U Lipek, kde stojí i současná hvězdárna, postavili dřevěnou pozorovatelnu s odsuvnou střechou. Ta ale neměla dlouhé trvání, protože v noci 27. října 1954 se přihnala silná vichřice a ta celou stavbu rozmetala po širokém okolí. Ukázalo se, že zděná budova hvězdárny je nezbytná. Ta byla v akci „Z“ dokončená v r. 1959 a 8. listopadu téhož roku slavnostně otevřená. Hlavní dalekohled se zrcadlem průměru 250 mm pro hvězdárnu navrhl Miroslav Čermák a vyrobili ho Karel Uhlíř se Stanislavem Vaněčkem.
Členové odboru se nadále věnovali především pozorování proměnných hvězd, meteorů a Slunce, pořádali přednášky, organizovali a vedli v různých místech oblasti astronomické kroužky.
A tak např. v r. 1954 se členové odboru, ve spolupráci s astronomickým kroužkem ve Dvoře Králové, po velkých předchozích přípravách, podíleli i na pozorování částečného zatmění Slunce.
Odbor Úpice postupně také navázal spolupráci s odborem Hradec Králové.
V r. 1959 proběhla reorganizace ČAS – Česká astronomická společnost se ze zájmového spolku stala výběrovou vědeckou společností přičleněnou k Československé akademii věd, jako člen Rady vědeckých společností. Téhož roku, 17. ledna, se konal tzv. ustavující sjezd ČAS, na němž byla obnovena činnost ČAS a postupně i činnost poboček a sekcí. Členové se museli znovu registrovat dle nových pravidel a při této příležitosti zřejmě došlo ke sloučení poboček v Úpici a Hradci Králové. Přesnější informace o sloučení se nepodařilo v dostupných podkladech dohledat, pobočka Úpice se ale již jako samostatná nadále nevyskytuje. Pouze ve zprávě z r. 1962 je suše konstatováno, že všechny pobočky pracují. Ve zprávě k 50. výročí založení ČAS i v pozdějších dostupných zdrojích je uváděno celkem 15 poboček ČAS, z toho 7 na Slovensku a 8 v Čechách a na Moravě (Praha, Hradec Králové, Teplice, Rokycany, České Budějovice, Brno, Ostrava, Valašské Meziříčí). Předsedou této pobočky Hradec Králové, která tedy od r. 1959 zahrnuje i pobočku Úpice, byl zřejmě dr. Průša, později ho vystřídal dr. J. Pícha.
Pobočka ve spolupráci s hvězdárnou v Úpici i s hvězdárnou v Hradci Králové začala každoročně pořádat astronomické expedice. Byly zaměřené na sledování meteorů a měly za účel naučit pozorování pro celostátní meteorářské expedice. Zúčastňovali se jich především členové kroužků z celého východočeského kraje (např. v r. 1960 to bylo 27 účastníků). Později v rámci expedic probíhal jedno až dvoudenní odborný seminář, zaměřený na aktuální astronomická témata.
Pobočka také pomáhala hvězdárnám a astronomickými kroužkům ve Východočeském kraji. Např. v r. 1965 byla provedena instruktáž demonstrátorů na hvězdárně v Jičíně. Měla i určitý podíl na vzniku Lidové hvězdárny v Jaroměři, kde se v r. 1967 členové pobočky zúčastnili i jejího slavnostního otevření.
V r. 1961 došlo k rozdělování vědeckovýzkumných úkolů hvězdárnám, na jejichž plnění byli vítáni i členové poboček. Hvězdárně v Úpici byl přidělen celostátní vědeckovýzkumný úkol až v r. 1968 a to „ve vybraných rádiových oborech“. Součástí plnění úkolu bylo také pořádání radioastronomických seminářů. Ty se v Úpici konaly v letech 1969 až 1987, po té jejich pořádání bylo pro malý zájem o radioastronomii z řad veřejnosti přerušeno.
V r. 1970 byla zaznamenána stagnace činnosti pobočky Hradec Králové, s čímž zřejmě byla spojená i rezignace jejího předsedy dr. J Píchy v r. 1971. Funkce předsedy se pak ujal Vladimír Mlejnek. S tím došlo i k přesunu sídla pobočky z Hradce Králové do Úpice. Pobočka pokračovala ve své běžné činnosti a kromě toho navázala užší spolupráci s meteorickou a sluneční sekcí.
Postupně ale docházelo v pobočce k některým nesrovnalostem v pohledu na činnost a sídlo pobočky, jejichž důsledkem bylo v roce 1981 rozdělení pobočky. Vznikla tak vedle pobočky Hradec Králové opět samostatná pobočka Úpice se sídlem v Úpici, jejímž předsedou byl nadále Vladimír Mlejnek. Sídlo Hradecké pobočky se vrací zpět do Hradce Králové. Česká astronomická společnost tak od 1.1.1981 měla v českých zemích 9 poboček.
Vladimír Mlejnek zůstává předsedou pobočky až do r. 1990, kdy byl předsedou zvolen Zbyněk Melich, Vladimír Mlejnek místopředsedou, tajemníkem Eva Markova, pokladníkem Libor Vyskočil a Milan Kment členem výboru. V témže roce vzniká v Hradci Králové Astronomická společnost Hradec Králové, v důsledku čehož výrazně upadá činnost pobočky Hradec Králové. V r. 1995 výbor pobočky Hradec Králové odstupuje a doporučuje členům, aby vstoupili do Astronomické společnosti v Hradci Králové. Řadě členů končící pobočky Hradec Králové ale vstup do nové Astronomické společnosti nevyhovuje a chce nadále zůstat členy České astronomické společnosti. Těm je Českou astronomickou společností nabídnuto, aby přešly do pobočky Úpice, která se částečně i z toho důvodu od 1.1.1996 přejmenovala na Východočeskou pobočku ČAS. Předsedkyní se stala Eva Marková, tajemníkem Zbyněk Melich a pokladníkem Jiří Kordulák. Eva Marková předsedala pobočce až do r. 2004, kdy byla zvolena předsedkyní České astronomické spolenosti a místo ní se předsednické funkce pobočky ujal Marcel Bělík, který tuto funkci vykonává dosud.
Členové pobočky se v současnosti zabývají pozorováním sluneční aktivity ve fotosféře, registracemi atmosferiků a kosmického šumu, včetně zpracování výsledků, pozorují komety a planetky. Podílí se na přednáškové a publikační činnosti pro veřejnost v rámci různých oborů astronomie, na pořádání seminářů, z nichž nejvýznamnější je seminář Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí. Na několika stanovištích se provádí měření meteorologických údajů. Několik členů pobočky vede astronomické kroužky. V posledních letech došlo k obnovení pořádání rádioastronomického semináře, společně s hvězdárnou v Úpici. Členové se také účastní pořádání akcí v rámci Noci vědců, dále přípravy a pořádání letních astronomických expedic (v r. 2018 proběhla již po šedesáté), kde mnoho z nich zajišťuje odborné přednášky. V regionálních centrech, tj. v Úpici, Rtyni v Podkrkonoší, v Liberci, Hořicích a v Turnově členové pobočky vyvíjejí vlastní činnost při místních hvězdárnách a klubech. Ta je zaměřena hlavně na výchovu dorostu v kroužcích a přednáškovou činnost s astronomickou tematikou.
Z uvedeného vyplývá, že činnost členů Východočeské pobočky ČAS je velmi zajímavá a rozsáhlá - pobočka hraje významnou roli v dění v naší oblasti. Popřejme jí proto, aby se jí nadále dařilo, aby nacházelo stále více především mladých lidí do ní cestu. Celé České astronomické společnosti pak popřejme mnoho (nejméně ještě 100) dalších úspěšných let.
Zdroje
- Archiv AV ČR
- Kosmické rozhledy 1965 – 1968, 1972 - 1976
- Říše hvězd 1953 – 1989
- Ústní vzpomínky pamětníků
- Vladimír Mlejnek: Vzpomínky na vznik a rozvoj Hvězdárny v Úpici, Hvězdárna v Úpici, 1999
- www.astro.cz
- Zápisy výboru ČAS z let 1986 – 2018