Strnad Karel

Strnad Karel

GC71XHA

10.8.1746-23.9.1799 

astronom, matematik

Antonín Strnad byl český vlastenec, meteorolog, geograf, profesor. Byl rektorem Univerzity Karlo-Ferdinandovy a ředitelem hvězdárny v Klementinu.

Antonín Strnad začal zaznamenávat svá meteorologická pozorování v Klementinu a v roce 1775 tak zahájil nejdelší souvislou řadu pozorování na světě. Strnad byl později členem Mannheimské meteorologické společnosti, která podporovala vznik mezinárodní sítě meteorologických stanic na severní polokouli, a mezi roky 1781-1792 se na činnosti společnosti podílel. Aby bylo možné měření navzájem porovnávat, byla za jeho přispění zahájena pravidelná měření v 7, 14 a 21 hodin – v časech, které se používají dodnes. Strnadovy kvalitní materiály, které pro společnost vypracoval, mu vynesly třikrát veřejnou pochvalu.

Po studiu gymnázia v Hradci Králové roku 1763 vstoupil do jezuitského řádu, ale po zrušení řádu v roce 1773 přešel na Univerzitu Karlo-Ferdinandovu, kde studoval matematiku, fyziku a astronomii. Byl žákem Josepha Steplinga, zakladatele observatoře v Klementinu, na níž byl adjunktem od roku 1774. Po smrti J. Steplinga nastoupil roku 1778 na katedře jako mimořádný profesor matematické a fyzikální geografie. V roce 1781 byl jmenován ředitelem hvězdárny, roku 1792 děkanem filozofické fakulty a od roku 1795 rok působil ve funkci rektora univerzity.

V osmdesátých letech 18. století se Strnad také zasloužil o záchranu staroměstského orloje, který byl od roku 1735 v kritickém stavu. Strnad chápal jeho historickou hodnotu a usiloval proto o jeho opravu. Po delším úsilí se mu podařilo přesvědčit magistrátního radu Fischera a posléze i celý magistrát, jenž uvolnil částku potřebnou pro rekonstrukci. Za Strnadova odborného dohledu opravu provedl za 793 zlatých v letech 1787 až 1791 hodinář Šimon Landsperger. Jelikož si magistrát uvědomil, jak velkou službu pro město Strnad tímto činem udělal, byl přijat spolu se svými syny do svazku pražských měšťanů a zbaven všech poplatků.

Strnad se zasloužil také o vznik Královské české společnosti nauk jejímž předsedou byl v letech 1787 až 1788. Snažil se o přetvoření soukromé učené společnosti na veřejnou Královskou českou společnost.

 

 

 

Dne 17. listopadu t. r. se do'ži! šedesáti let člen redakční rady Říše hvězd a dlouholetý organisát:Ůir amatérské astronomie na minÍ'.Slterstvu ,školství a kultury, Ka:rel Strnad.
Narodil se v roce 1897 v Buzicích, okr. Blatná. Po skončení první světové války studoval na Státní prfimyslově škole el~Mrotechnické v Praze, odkud přešel jako technický úřední,k do automObilových závodfi, později do Zemského úř3!du v Praze. Po osvohození v r. 1945 pra.coval v odboru kultury Zemského národního výboru, odkud přešel v r. 1949 na tehdejší ministerst'Vo inforomací a osvěty.
Jméno s. Sbrnada je těsně 'spjato s poválečným rozvojem naší a:matérské astronomie. Od r. 1951, kdy převzal řízení tohoto úseku zájmové činno·sti na rninisterSltvu informací a osvěty, vykonal pro amatérskou astronomii veliký a záslužný ,kus práce. Stál u zrodu astronomických kroUlžkťl a většiny lidových hvězdáren, jimž se věnoval s neúnavným úsilím. Svými zkušenostmi přispěl při vypracovávání statutu pro lidové -hvě:adá:rny v r. 1953, koterým byla organisačně podchycena prác€ astronomfi amatérů.
Přejeme jubilantovi Ze srdce ·do dalšíCh l€t hodně 'zdraví a duševní svěžesti.
V. H. ŘH 1957

 

Antonín Strnad (10. srpen 1746 Náchod – 23. září 1799 Sazená) byl český vlastenec, meteorolog, geograf, profesor a rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy a ředitel hvězdárny v Klementinu. Začal zaznamenávat svá meteorologická pozorování v Klementinu a v roce 1775 tak zahájil nejdelší souvislou řadu pozorování na světě.

Studoval gymnázium v Hradci Králové. Roku 1763 vstoupil do jezuitského řádu; nebyl však vysvěcen a po zrušení řádu v roce 1773 přešel na Univerzitu Karlo-Ferdinandovu, kde studoval matematiku, fyziku a astronomii. Byl žákem Josepha Steplinga, zakladatele observatoře v Klementinu, na níž byl adjunktem od roku 1774, staral se také o matematické muzeum. Po smrti J. Steplinga nastoupil roku 1778 na katedře jako mimořádný profesor matematické a fyzikální geografie. V roce 1781 byl jmenován ředitelem hvězdárny, roku 1792 děkanem filozofické fakulty a od roku 1795 rok působil ve funkci rektora univerzity. Roku 1784 se oženil s Kateřinou Marsanovou, se kterou měl později čtyři děti. Během života si dopisoval např. s ředitelem hvězdárny v Berlíně Janem Bernoullim (1742–1807), s vydavatelem berlínského astronomického kalendáře J. E. Bodem, ředitelem hvězdárny ve Vídni M. Hellem, ředitelem hvězdárny v Gótě Fr. X. von Zachem.

V osmdesátých letech 18. století se Strnad také zasloužil o záchranu staroměstského orloje, který byl od roku 1735 v kritickém stavu a pražský magistrát měl v úmyslu jej dát do starého železa. Strnad však chápal jeho historickou hodnotu a usiloval proto o jeho opravu. Po delším úsilí se mu podařilo přesvědčit magistrátního radu Fischera a posléze i celý magistrát, jenž uvolnil částku potřebnou pro rekonstrukci. Za Strnadova odborného dohledu opravu provedl za 793 zlatých v letech 1787 až 1791 hodinář Šimon Landsperger. Jelikož si magistrát uvědomil, jak velkou službu pro město Strnad tímto činem udělal, byl přijat spolu se svými syny do svazku pražských měšťanů a zbaven všech poplatků.

A. Strnad se zasloužil také o vznik Královské české společnosti nauk jejímž předsedou byl v letech 1787 až 1788. Snažil se o přetvoření soukromé učené společnosti na veřejnou Královskou českou společnost, díky tomu byl i v delegaci, která předložila v září roku 1784 císaři Josefu II. petici za ustanovení veřejné učené společnosti. V roce 1793 přednesl svou přednášku O typu zatmění Slunce před císařem Leopoldem II. Roku 1799 onemocněl Strnad tuberkulózou. Po zhoršení zdravotního stavu jej pozval kníže Ferdinand Kinský na svůj zámek v Sazené, aby se zde zotavil. Antonín Strnad zde však 23. září 1799 zemřel. Je pohřben na hřbitově kostela svatého Klimenta v Chržíně u Velvar.

 

Pozorováním výšky Slunce při průchodu meridiánem pomocí kvadrantu o poloměru 3,5 stopy, které vykonal roku 1776, vypočetl zeměpisnou šířku klementinské hvězdárny. Výsledkem φ = 50° 4′ 32″ doplnil Steplingův údaj o zeměpisné délce 32° 11′ 15″ východně od Ferra a tím byla určena přesná poloha hvězdárny. Při výpočtech vycházel ze 42 naměřených hodnot.

Již jako člen jezuitského řádu prováděl Strnad měření meteorologických údajů. Od J. Steplinga získal další zkušenosti s pravidelnými meteorologickými pozorováními. Dochovaly se jeho deníky od počátku roku 1775; v Klementinu jsou od té doby pravidelná měření (tlaku, teploty, srážkového úhrnu, rychlosti a směru větru) prováděna dodnes. Strnad dále inicioval zřízení dalších meteorologických stanic v Čechách (např. v Chocni, Telči, Žatci, Plané u Mariánských Lázní, Žitenicích aj.). Zabýval se pozorováním meteorů a měřením magnetického pole Země.

 

A. Strnad byl členem Mannheimské meteorologické společnosti, která podporovala vznik mezinárodní sítě meteorologických stanic na severní polokouli, a mezi roky 1781-1792 se na činnosti společnosti podílel. Aby bylo možné měření navzájem porovnávat, byla za jeho přispění zahájena pravidelná měření v 7, 14 a 21 hodin – v časech, které se používají dodnes. Strnadovy kvalitní materiály, které pro společnost vypracoval, mu vynesly třikrát veřejnou pochvalu. V mannheimské ročence napsal: Je však naše observatoř umístěna na velmi nízkém místě a obklopena domy především židovskými na severní a východní straně. Ačkoli jsou všechny onde nižší, jest i tak jisté, že kouř opětovaně, i když řidčeji, z tolika set sousedních komínů způsobuje změnu na teplotě... Příspěvkem předstihl o půl století konstatování Luke Howarda z roku 1833, že klima města velmi ovlivňuje teplo, způsobené například spalováním velkého množství paliva.