(*13. 10. 1929 Jičín, †6. 1. 2008 Jičín)
Pracoval v oboru geodetická astronomie a kosmická geodézie.
Po absolvování jičínského reálného gymnázia v roce 1948 se stal posluchačem Vysoké školy speciálních nauk ČVUT v Praze. Již od mládí se zajímal o astronomii, a tak se stal, bezprostředně po absolvování zeměměřického studia v roce 1952, asistentem na katedře vyšší geodézie a později odborným asistentem prof. Emila Buchara na katedře vyšší geodézie a geodetické astronomie Fakulty zeměměřické ČVUT. Společně s prof. L. Hradilkem z Přírodovědecké fakulty UK v šedesátých letech dvacátého století vypracovali návrh a realizovali unikátní trojrozměrnou triangulační síť ve Vysokých Tatrách, ve které byly měřeny nejenom tradičně používané vodorovné úhly, ale i úhly výškové mezi jednotlivými body sítě. Na měření v této síti se podíleli i studenti obou fakult. Kandidátskou práci na téma Určení relativních tížnicových odchylek z astronomicko-geodetických dat obhájil v roce 1966, habilitační práci na téma Použití astrofotografie v geodesii obhájil již v roce 1969; avšak docentem pro obor geodetické astronomie a geofyziky byl jmenován z politických důvodů až v roce 1978. Po skončení pedagogického působení prof. E. Buchara převzal přednášky geodetické astronomie, které rozšířil o moderní základy kosmické geodézie. V tomto oboru byl i školitelem mnoha vědeckých aspirantů a doktorandů a řešitelem výzkumných úkolů. Profesorem byl jmenován v roce 1991. Kromě přednášek na vysoké škole, kde získal u studentů velkou oblibu pro jasný a srozumitelný výklad, zaujatost pro obor i pro věcný a klidný přístup k posluchačům, byl autorem řady učebních textů a publikací, které došly uznání tuzemské i zahraniční odborné veřejnosti. Byl spoluautorem celostátní vysokoškolské československé učebnice (J. Melicher, J. Fixel, J. Kabeláč: Geodetická astronómia a základy kozmickej geodézie, Alfa Bratislava 1993). Spolupracoval se skupinou dr. L. Sehnala z Astronomického ústavu AV ČR při určení dráhových elementů české družice MIMOSA a atmosférických vlivů na ně působících. Byl též iniciátorem a organizátorem spolupráce se zahraničními universitami. Konkrétně šlo o výměnné pobyty jeho studentů se studenty prof. Vladety Milovanoviče z University v Bělehradu a prof. Klause-Güntera Steinerta z Technické university v Drážďanech.
Po odchodu do důchodu přednášel externě na Západočeské univerzitě v Plzni a na Vysoké škole báňské -Technické univerzitě Ostrava, pro které též připravil skripta. Na poslední léta svého života se vrátil do rodného Jičína, kde působil ve vzdělávacích kulturních spolcích; pořádal nejenom přednášky pro veřejnost na astronomická témata, ale například se také zasloužil o znovuobjevení odkazu jičínské básnířky a spisovatelky Irmy Geisslové (1855-1914), která byla jeho pratetou. Zajímal se o stavby, které v Jičíně nechal postavit Albrecht z Valdštejna, a jejich astronomické orientace. Ty byly na tehdejší dobu velmi dobře a přesně geodeticky a také astronomicky vytýčené. Vlastním měřením zjistil, že známá čtyřřadá lipová alej o délce jedné námořní míle (1850 metrů), vysázená za Valdštejna, s velkou přesností směřuje do bodu, ve kterém slunce zapadá o zimním slunovratu. V roce 1999 se zasloužil rovněž o oživení jičínské hvězdárny, pro kterou zprostředkoval dlouhodobé zapůjčení amatérského dalekohledu od katedry vyšší geodézie ČVUT v Praze. Jeho zásluhou bylo založení astronomického kroužku, zejména z řad středoškolské mládeže. Jednal též s Lohrmannovou observatoří Technické university v Drážďanech o převodu jejich vyřazeného astrografu o průměru 300mm a ohniskové vzdálenosti 1500mm, ke kterému však bohužel nedošlo (nebyl povolen saským ministerstvem školství). Později, v roce 2001, začal Kabeláč vyjednávat s Nadací B.J. Horáčka Českému Ráji, která hvězdárně přislíbila věnovat 300 000Kč. Město Jičín pak objednalo dalekohled od firmy pana Drbohlava ze Rtyně, na který přišla od nadace záloha 100 000Kč. V roce 2002 ale B.J. Horáček zemřel a zbytek slíbené dotace už nepřišel, dalekohled muselo dofinancovat město. V roce 2003 byl dalekohled instalován.
Josef Kabeláč je citován nejen v českých biografických slovnících (1992, 1998) ale i v prestižních britských a amerických biografických publikacích (2000 Outstanding Scientists of the 20th Century, Cambridge, The International Directory of Distinguished Leadership). Byl i aktivním sportovcem – v mládí závodně plaval, a po celý život byla jeho koníčkem vysokohorská turistika.