22.8.1877 Křinec - 26.9.1939
lékař, spisovatel, astronom, mecenáš, ... ??
pseudonym LeGrace
Promoval na pražské LF v r. 1903, lékař v Plzni, Českých Budějovicích, později majitel sanatoria v Křinci u Nymburka. V mládí psal satirické verše do časopisů, později popularizoval astronomii, byl zakládajícím členem České astronomické společnosti.
Byl prvním knihovníkem knihovny Sokola v Křinci byl Ladislav Rot (1908) a pak následoval MUDr. Benjamin Chmelař. Ten také podává dne 6. dubna 1911 první zprávu: Knihovna čítá 80 knih a dále se jejich stav zvyšuje. Knihovní fond se zlepšuje osobními dary (48 knih), dále přispěli Dr. Chmelař 12 knih, Pek 10 knih, Chmelař mladší 6, učitel Stuna 3 a Janouš 1 knihu. Vypůjčování knih hodnotí kladně.
Jako medik psal pod šifrou LeGrace satirické básně a drobnou prózu do Švandy Dudáka, později pod vlastním jménem napsal popularizující díla o astronomii. Z drobných článků Říše hvězd zaujme Klepeštův popis zkušeností s fotografováním Voigtländerem 108/394 mm, pointovaného Zeissem 60/600 mm a to jak z Ondřejova, tak z Prahy, série článků Rudolfa Schneidera o počasí pozemském i planetárním a zpráva shrnující došlé informace k průletu jasného meteoru nad západními Čechami 22. 9. 1922. Do čísel přispívali i Josef Hraše, Arnošt Dittrich, Benjamin Chmelař a další.
---------------------------
Následující článek byl publikován před 146 lety, 27. srpna 1875, v pátečních Národních Listech. František Urbánek náleží k pokolení vlasteneckých křineckých lékařů, evangelíků, kterými byli Bohumil Chmelař (†1915), jeho syn Benjamin (1877-1939) a jeho pravnuk Jaromír Chmelař (1907-1981). Všichni byli pohřbeni na evangelickém hřbitově v Bošíně.
MUDr. Bohumil Chmelař, rodák z Trnávky, byl zetěm známého oblíbeného evangelického reformního faráře Benjamina Košuta (1822-1898), Českého bratra působícího mj. v nedalekých Velenicích (1846-1861) a v Praze (1861-1866). Jeho některé bohoslovné postoje vyvolávaly ale spory, neboť nebyly v souladu s oficiálním ideologickým postojem církevních úřadů. Své myšlenky sdílel v časopise Českobratrský Hlasatel a Český Bratr.
MUDr. Benjamin Chmelař byl znám v dalekém okolí svým sanatoriem, kde léčil nekonvenční metodou „Maragliana“ pacienty s TBC. V roce 1908 vystoupil s referátem na IV. sjezdu českých přírodozpytců a lékařů v Praze. Napsal knihu Tělověda a zdravověda, která vyšla v Hrnčířově nymburském nakladatelství. Byl starostou Politického spolku pro Nymburk a okolí. V této funkci byl např. účasten na veřejné spolkové schůzi v Chlebích. Jako hvězdář-amatér napsal knížku Z tajemství hvězdné říše, publikoval v časopise českých astronomů Říše hvězd. Pravidelně finančně přispíval v rámci různých sbírek, mj. také na obnovu Národního divadla. Politicky patřil ke straně svobodomyslných, jejichž představitelem byl F. L. Rieger. V roce 1897 se úspěšně zúčastnil volby volitelů 5. kurie Křinec, Podlužany. Především ale byl pravověrný evangelík. Svědčí o tom jeho nekompromisní články v dobových Národních Listech v boji za ideologickou čistotu evangelického učení, před „nebezpečím ze zahraničí“. Památku této významné osobnosti Křince připomíná ulice Dr. Chmelaře. Novinový text je původní. Opraveny byly pouze některé zjevné chyby.
Dne 21. t. m. zemřel v Křinči doktor lékařství a ranhojičství p. František Urbánek, muž všeobecně vážený a milovaný, národovec horlivý a činný.
V nejkrásnějším věku podlehl po dlouhém a těžkém utrpení nezhojitelné nemoci. Úmrtím jeho utrpělo celé okolí nenahraditelnou ztrátu. Bylť zesnulý nejen co lékař hledán a vážen, jak pro své vzácné vědomosti a svou dovednost, kteráž se mohla nejkrásnějšími úspěchy vykázati, tak pro svou vlídnost, nezištnost a své sebezapření, kteréž v obtížném povolání svém vždycky osvědčoval; ale i jeho ryzá, šlechetná povaha, jeho mužný, neúhonný charakter získal mu srdce všech, kdož s ním do styku přicházeli.
O lásce a vážnosti, kteréž ve všech vrstvách požíval, svědčil nejlépe jeho pohřeb. Od toho dne, kterého byl pochován mladý baron Alexander z Bethmannův, padlý r. 1866 u Král. Hradce, neviděl Křinec takové davy lidstva, jaké se dne 23. srpna shromáždily, aby poslední službu lásky a úcty prokázaly zesnulému dru. Urbánkovi.
Všecky třídy byly co nejčetněji zastoupeny. Viděli jsme tu držitele velkostatku barona z Bethmannův z Křinče, hraběte Černína z Dymokur, některé kolegy zesnulého, úřadnictvo ze všech okolních panství, statečné naše rolnictvo z celého okolí.
Spolek křineckých veteránů dostavil se ve svém stejnokroji. Pochován byl zesnulý na evang. reform. hřbitov v Bošíně. Pohřební obřady konali čtyři duchovní: farář hořátevský, velenický, bošínský a vikář chlebský. U rakve a nad hrobem zapěli bošínští zpěváci dojemně sbory. Když spuštěna byla rakev, skvostnými věnci pokrytá, do hrobu, nezůstalo zajisté ani jedno srdce bez hlubokého pohnutí, ani jedno oko bez slz upřímné žalosti. Vždyť pak jsme loučili se s mužem v nejkrásnějším slova smyslu, s přítelem věrným, s rádcem vždycky ochotným.
Budiž čest jeho památce!
Ing. Josef Růžička, křinecký rodák
Zdroj: https://www.krinec.cz/assets/File.ashx?id_org=7629&id_dokumenty=12420
------------------------
Bibliografie:
- O naší zeměkouli (1921)
- Z tajemství hvězdné říše (1921)
- Z tajemných dílen vesmíru (1922)
- Jeníčkova pouť mezi hvězdami (1922)