Přechod planety Merkur přes Slunce
Od 6. do 28. dubna 2003 budeme mít jednu z mála příležitostí pozorovat planetu Merkur na večerní obloze.
Merkur - římský bůh obchodu, cestování a zlodějů. Planeta obíhá jako první kolem Slunce ve střední vzdálenosti 58 milionů kilometrů. Povrch planety je poset nespočetným množstvím kráterů, díky neexistující erozi ho vidíme v téměř nezměněném stavu po miliardy let. Nepřítomnost atmosféry také způsobuje značné rozdíly mezi teplotou ve dne až + 400 °C a v noci, kdy klesá až k - 180 °C. Na začátku devadesátých let byl pomocí radarů v polárních oblastech zjištěn vysoce odrazivý materiál, pravděpodobně vodní led, který sem byl nejspíš zanesen při dopadech komet.
Merkur patří k vnitřním planetám, a proto ho můžeme pozorovat jen v období jeho největší úhlové vzdálenosti od Slunce (tzv. elongace), kdy buď vychází před Sluncem jako jitřenka nebo po Slunci zapadá jako večernice. V průběhu roku nastává kolem šesti největších elongací, ne však každá je k pozorování výhodná, neboť kromě počasí hraje důležitou roli výška planety nad obzorem.
Během dubnové elongace spatříme Merkur večer po západu Slunce nad severozápadním obzorem. V případě jasného počasí se ho můžeme pokusit vyhledat i pouhým okem, teprve však v dalekohledech si všimneme, že planeta podobně jako náš Měsíc střídá fáze. Nejpříznivější podmínky k nalezení Merkura budeme mít kolem 20. dubna, kdy planeta vystoupí až 12° nad obzor.
Na konci měsíce Merkur z oblohy zmizí, neboť na 7. května připadá dolní konjukce planety se Sluncem. V období kolem dolní konjukce se planeta nachází mezi Zemí a Sluncem, mizí v jeho záři a pro nás pozemšťany je tedy nepozorovatelná. Pokud se během dolní konjukce dostanou všechna tři tělesa do jedné přímky, nastává jedinečný úkaz - přechod planety přes sluneční disk (jde vlastně o "zákryt" Slunce, obdoba slunečního zatmění). A právě během letošní květnové konjunkce budou všechna tři tělesa v zákrytu a nám se tak naskytne možnost pozorovat toto "miniaturní zatmění" - planetu spatříme jako malou černou skvrnku, pohybující se po slunečním kotouči. Přechod nastane 7. května 2003, kdy v 06h 11min SEČ se planeta dotkne slunečního kotouče. Maximální fáze nastane v 08h 52min SEČ, výstup planety připadá na 11h 28min SEČ. K tomuto výjimečnému úkazu dochází zhruba 13krát za století, příští přechod nastane 8. listopadu 2006, nebude však z území naší republiky viditelný, na další si tedy budeme muset počkat až do 9. května 2016.
Jak nejlépe tyto úkazy pozorovat?
Pro pozorování je nejvýhodnější svářečský filtr či speciální brýle na pozorování zatmění Slunce. Úkazy také můžete pozorovat dalekohledem, avšak musí být vybaveny speciálními filtry, jinak hrozí trvalé poškození zraku.
1. kontakt - Kotouč Merkuru se dotkne slunečního kotouče v 7h 11,6min
2. kontakt - Celý kotouček Merkuru vstoupí na kotouč Slunce v 7h 16,0min
Maximální fáze - Merkur se nejhlouběji ponoří do slunečního kotouče v 9h 52,4min a to na 13 % průměru Slunce.
3. kontakt - Opouštět sluneční kotouč Merkur začne ve 12h 27,9min
4. kontakt - Celý úkaz skončí, jakmile Merkur opustí kotouč Slunce - stane se to ve 12h 32,3min
