ExoMars 2022 v ohrožení
Jedná se o dlouhodobě připravovanou vědeckou misi na planetu Mars, realizovanou společně Evropskou kosmickou agenturou ESA a Roskosmosem. Start je naplánován ruskou nosnou raketou Proton na 20. 9. 2022 z kazašského kosmodromu Bajkonur. Ruský přistávací modul Kazačok s evropským planetárním roverem Rosalind Franklin by měl na povrch Marsu dosednout 10. 6. 2023.
Hlavním úkolem této mise je hledání stop života na Marsu. Rover je pojmenován po Rosalind Elsie Franklinové (1920-1958), anglické biofyzičce, chemičce a bioložce, která se zabývala především rentgenovou krystalografií. Přispěla velkou měrou k objasnění molekulární struktury DNA, RNA a virů.
Většina komponentů všech částí přistávacího modulu i roveru je již hotova, odzkoušena a připravena k letu. Otázkou zůstává, zdali ESA bude ochotna spolupracovat nadále s ruskou stranou.
Pro tuto misi připravili evropští inženýři základní nosný modul a většinu součástek roveru a také zhruba 20 % vybavení přistávacího modulu Kazačok – především složitou avioniku, navigační systémy, přistávací radar a další. Ruská strana dodává pro tuto misi nosnou raketu Proton a zajišťuje kompletně vše kolem vlastního startu. Dále Roskosmos připravil přibližně 80 % součástí přistávacího modulu, hlavně nosnou konstrukci a další hardware plus některé přístroje do roveru Rosalind Franklin.
Úkolem povrchového modulu Kazačok bude fotodokumentace místa přistání, monitoring marťanského klimatu, zkoumání atmosféry v místě přistání, analýza radiace okolního prostředí, hledání podpovrchové vody v místě přistání a geofyzikální měření vnitřní struktury Marsu. Jeho součástí jsou dva evropské přístroje a čtyři evropské součástky v ruských přístrojích, které připravila Belgie, Švédsko, Španělsko a Česká republika. V případě ČR se jedná o analyzátor vln WAM v ruském magnetometru MAIGRET.
Komunikace s planetárním roverem Rosalind Franklin a jeho provoz se budou řídit z Operačního kontrolního střediska Altec Italské vesmírné agentury ASI. Mezi jeho hlavní vybavení patří vrtná souprava schopná vrtat až do hloubky 2 metrů s odběrem vzorků, automatická paže pro odběr vzorků na povrchu, panoramatický kamerový systém, infračervený spektrometr, podzemní radar, sonda a neutronový analyzátor k hledání podpovrchové vody a ledu, či přístroje zkoumající povrch a horniny přímým kontaktem. Uvnitř roveru je laboratorní zařízení na zkoumání získaných vzorků – mikroskop, spektrometr, detektor organického materiálu, detektor produktů minulého či přítomného života, senzor oxidovaných materiálů a rentgenový difraktometr. Součástí roveru jsou také čtyři ruské přístroje – infračervený spektrometr, neutronový spektrometr k určení množství podpovrchové hydratace a případné přítomnosti vodního ledu, spektrometr k měření teploty a aerosolu a radioizotopová topná jednotka.
Aktuálně není možné ani odhadnout, jak bude spolupráce ESA a Ruska na ExoMars 2022 pokračovat. V případě rozluky agentur by pro Rusko ztratilo absolutně význam povrchovou platformu Kazačok vypouštět, protože mise bez roveru by neměla dostatečný vědecký dosah. Naopak evropský rover Rosalind Franklin není možné vypustit na jiné nosné raketě nebo v rámci jiné vědecké mise bez vynaložení mimořádně vysokých nákladů a velikého časového zdržení. Náklady v případě převodu mise na neruský nosič se odhadují na minimálně 100 milionů Euro.
Lze tedy předpokládat, že mise ExoMars2022 bude buď úplně zrušena nebo odsunuta na případný start v některém z pozdějších přeletových okem k Marsu (ty přicházejí zhruba po 26 měsících). Z vědeckého pohledu by nejlepší variantou bylo misi k Marsu vyslat v plánovaném letošním termínu, protože vše je téměř na 100% připravené a náklady do mise ExoMars2022 vložené všemi partnery jsou mimořádně vysoké. Jedná se o velice prestižní misi k Marsu nejenom pro Rusko, ale i pro ESA! Podle vyjádření generálního ředitele ESA Josefa Aschbachera z 25. 2. 2022 (tweet) spolupráce na programu zatím pokračuje.
Další společné aktivity Ruska a kosmických partnerů