1859 - začlenění meteoritů do řad a oblastí
V roce 1859 popisuje K. von Reichenbach ve své knize "Anordnung und Eintheilung der Meteoriten" začlenění známých meteoritů do řad a oblastí. Strkovský meteorický kámen pod názvem Táborský zařadil do třetí skupiny s označením temně šedý se specifickou vahou 3,65.
V tabulce analýz meteoritů je uvedeno pro tento kámen složení podle Howarda:
železo: 29,90, nikl: 2,70, mangan: stopy, hořčík: 17,27, křemík 45,45
V táborském kamenu lze již pouhým okem rozeznat bohatě jemně rozptýlený pyrit, ale přesto v analýze dr. J. Mayera není žádná síra.
V roce 1863 uvádí dr. Otto Buchner ve své knize "Die Meteoriten in Sammlungen" různé systémy, podle nichž byly spadlé meteority roztříděny.
V systému P. Partsche, podle něhož jsou roztříděny meteority uložené v mineralogickém kabinetu ve Vídni k 15. 12. 1862, je strkovský meteorický kámen zařazen pod názvem "Tábor, 1753, Juli, 3" v oddíle "Meteorické kameny", odstavec "B normální", se sirníkem železa a částečně s ryzím železem, písmeno b) s kovovým železem, kůra mdlá.
Podle systému G. Rose, v systematickém seznamu meteoritů v mineralogickém muzeu unizerzity v Berlíně, je zařazen v oddílu II Kamenné meteority, odstavec 1 chondrity (jemnozrnnáá základní hmota se vmrčenými malými kuličkami křemičitanu hořečnatého, s krystaly a zrny olivínu, chromovou rudou a neurčitou černou podstatou, jakož i niklovým železem a magnetovcem).
Podle systému K. Reinchenbacha, v systematickém seznamu meteoritů jeho soukromé sbírky ve Vídni, je strkovský meteorit zařazen v 3. čeledi (se znaky: základní hmota šedá, pevná, nerozetřená, obsahující více železa a méně sirníku železa. Větší specifická váha), pod písmenem d) tmavošedý.
V prvním díle své výše uvedené knihy sestavil dr. O. Buchner chronologický seznam kamenných meteoritů podle dat jejich pádu. V pořadí pátý je uveden hromadný pád meteorických kamenů u Strkova s následujícím popisem:
Tábor, dvůr Kravín u Strkova, jižně od Plané u Tábora, 1753. červenec. 3, 8 hod. večer.
Po ohnivém úkazu následovala silná detonace, potom spadlo více kamenů, které byly pozorovány dvěma svědky z různých míst. Jeden celý kámen, první, který neporušený je ve sbírce uchován, je ve Vídni a váží 2K 782,5 g. Mimo to je tam uloženo ještě 6 kusů (4 K 119,69 g). Malé úlomky nalézají se v Londýně (164 g), Berlíně (77,802 g), v Národním muzeu v Praze, v univerzitním muzeu v Budapešti a v soukromých sbírkách knížete Lobkovice v Bílině (dva kusy 777 g), Reichenbacha ve Vídni, Heniksteina ve Štýrském Hradci (dva kusy), Neumana v Praze (3 kusy - 74,39 g), Scheparda v New Havenu.